143/1970 Sb. · 38 paragrafů
Devizové povolení podle § 14 odst. 1 a § 19 odst. 1 písm. b) zákona se nevyžaduje k převzetí nebo k uznání závazku vůči devizovému cizozemci poskytovat úhradu osobních potřeb ze zákona v obvyklé a přiměřené výši, jakož i k převodu platů toho druhu do zahraničí.
(K § 21 a 22 zákona)
A. Zvláštní úprava pro organizace oprávněné k zahraničně obchodní činnosti
(1) Organizace oprávněné k zahraničně obchodní činnosti plní povinnost ohlásit podle § 21 zákona pohledávky a závazky vůči devizovým cizozemcům ve lhůtách a způsobem stanoveným v pravidlech o devizově statistických výkazech a podle metodických pokynů Státní banky československé.
(2) Ustanovení § 24 se vztahuje na organizace uvedené v odstavci 1, jen pokud jde o ohlášení jejich zahraničních cenných papírů, majetkových účastí v zahraničí (včetně účastí podle § 20 zákona) a nemovitostí v zahraničí.
B. Hlášení zahraničních pohledávek a závazků a jiných hodnot
(1) Devizoví tuzemci jsou povinni ohlásit do devizové evidence:
a) své pohledávky vůči devizovým cizozemcům;
b) své nemovitosti v zahraničí;
c) své majetkové účasti v zahraničí;
d) své zahraniční cenné papíry a cenné papíry uložené v zahraničí;
e) své nároky na dědictví nebo odkaz v zahraničí;
f) své závazky vůči devizovým cizozemcům, včetně závazků ze zahraničních účastí na tuzemských podnicích;
g) cenné papíry devizových cizozemců, které mají pro ně v úschově;
h) tuzemské nemovitosti devizových cizozemců, které pro ně spravují;
i) změny týkající se práv, závazků a hodnot podrobených ohlašovací povinnosti podle písmen a) až h), jakož i jejich zánik.
(2) Devizoví tuzemci jsou povinni podat hlášení podle odstavce 1 do 15 dnů po vzniku práv a závazků, nabytí hodnot, jejich převzetí do správy, popř. do 15 dnů po tom, kdy se o vzniku práv a závazků nebo o nabytí hodnot dověděli. Změny těchto práv, závazků a hodnot, jakož i jejich zánik je třeba ohlásit do 15 dnů po tom, kdy k jejich změně došlo nebo kdy zanikly, popř. do 15 dnů po tom, kdy se osoba povinná hlášením o změně nebo zániku dověděla.
(3) Devizoví tuzemci, kteří se zdržují v době, kdy jim vznikla povinnost podat hlášení, v zahraničí, podají hlášení do 15 dnů po svém návratu do tuzemska.
(4) Stane-li se devizový cizozemec devizovým tuzemcem, je povinen do 15 dnů po tom, kdy se jím stal, ohlásit práva, závazky a hodnoty uvedené v odstavci 1 písm. a) až f), které v té době má.
(5) Hlášení se podává Státní bance československé a v případech stanovených v části druhé orgánům státní správy, na něž je vedení devizové evidence přeneseno, a to na tiskopisech, které obsahují bližší informace a pokyny pro hlášení.*)
(6) Orgány vedoucí devizovou evidenci mohou dohodnout s organizacemi povinnými hlášením podle § 21 zákona zvláštní způsob hlášení přizpůsobený jejich provozním poměrům.
(7) Hlášení nepodléhají hodnoty do 200 Kčs, leč by šlo o opakovaná plnění.
C. Hlášení majetkově právních sporů se zahraničím
(1) Devizoví tuzemci jsou povinni ohlásit orgánu vedoucímu devizovou evidenci sporů (§ 29, 31 a 33) právní spory, které se dotýkají majetkových hodnot uvedených v § 24 odst. 1 a nehmotných práv v poměru k zahraničí. Hlášení se podávají dopisem, v němž musí být též stručně vylíčena skutková podstata.
(2) Hlášením nejsou povinny devizové banky a organizace oprávněné k provádění mezinárodního obchodu, mezinárodní dopravy a mezinárodního zasilatelství, pokud jde o spory související s jejich činností.
(3) Spory uvedenými v odstavci 1 se rozumí řízení před tuzemskými nebo cizozemskými soudy a rozhodci, jakož i sporné řízení před správními a jinými orgány, v nichž devizový tuzemec vystupuje jako žalobce, žalovaný nebo jiný účastník.
(4) Ohlašovací povinnost je nutno splnit:
a) před zahájením sporu, má-li být spor zahájen z podnětu devizového tuzemce;
b) jakmile se devizový tuzemec doví, že byl zahájen z podnětu devizového cizozemce spor, v němž má vystupovat jako žalovaný nebo jiný účastník.
(5) Na výzvu orgánu vedoucího devizovou evidenci sporů jsou devizoví tuzemci povinni oznamovat bližší údaje o zahájených majetkově právních sporech se zahraničním.
(K § 23 zákona)
Dohled na zachovávání zákona a předpisů jej provádějících vykonává Státní banka československá a orgány státní správy, na něž je v případech stanovených v části druhé dohlédací pravomoc Státní banky československé přenesena. K účelům devizového dohledu jsou devizoví tuzemci povinni kromě hlášení do devizové evidence (§ 24) podávat na výzvu orgánů devizového dohledu i jiná hlášení, zprávy a vysvětlení k okolnostem, které mají přímý nebo nepřímý význam pro posouzení devizového případu, a předložit k tomu potřebné doklady. Organizace jsou nadto povinny umožnit orgánům devizového dohledu k týmž účelům nahlížení do zápisů účetní evidence a dokladů.
(K § 24 až 26 zákona)
(1) Listovní zásilky do zahraničí, které obsahují hodnoty, k jejichž vývozu je třeba povolení (§ 11 a 12 zákona), musí být před podáním poštovní dopravě celně projednány a opatřeny celní závěrou.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na odesílání plných mocí k nakládání s majetkovými hodnotami v zahraničí; na obálce takové zásilky musí však odesilatel vyznačit číslo a datum devizového povolení k odeslání plné moci do zahraničí, nejde-li o plné moci, jejichž vývoz je volný (§ 9).
(3) Listovní zásilky do zahraničí, s výjimkou zásilek uvedených v odstavci 2, je pošta povinna předložit k devizové kontrole (§ 24 zákona).
(4) Listovní zásilky ze zahraničí je pošta povinna předložit po jejich vstupu na československé území k devizové kontrole.
(5) Provedl-li celní orgán devizovou kontrolu prohlídkou listovní zásilky podle ustanovení § 24 zákona, musí na zásilku otisknout razítko a k otisku razítka připojit svoji značku a uvést datum provedení kontroly.
(6) V případech, kdy podle celních předpisů platí osvobození od celní prohlídky, nevykonává se ani devizová kontrola.
ČÁST DRUHÁ
(K § 29 zákona)
(1) Pravomoc daná zákonem Státní bance československé se v neobchodní oblasti přenáší podle § 29 odst. 1 zákona na federální ministerstvo financí, na ministerstva financí republik, na Správu pro věci majetkové a devizové a na Správu pro věci majetkové a devizové pro Slovensko, v rozsahu uvedeném v dalších ustanoveních této části.
(2) Za úkony v neobchodní oblasti se podle části druhé této vyhlášky považují úkony, které nesouvisejí s prováděním mezinárodního obchodu, zahraničního cestovního ruchu, lázeňské péče, mezinárodní dopravy a mezinárodního zasilatelství k tomu oprávněnými právnickými osobami a které nesouvisejí s obchodní činností devizových bank a devizových míst.
Federální ministerstvo financí:
a) rozhoduje v zásadních otázkách devizového hospodářství v neobchodní oblasti;
b) rozhoduje v této oblasti o udělení devizových povolení federálním ústředním orgánům (organizacím) a vykonává vůči nim devizovou pravomoc;
c) řídí a prostřednictvím ministerstev financí republik zajišťuje práci Správy pro věci majetkové a devizové a Správy pro věci majetkové a devizové pro Slovensko, pokud jde o devizové soupisy a přípravu podkladů pro mezistátní jednání;
d) vede devizovou evidenci právních sporů (§ 25) orgánů a organizací uvedených u písmene b) a vykonává na ně dohled;
e) vede devizovou evidenci zahraničních nemovitostí federálních ministerstev zahraničních věcí a zahraničního obchodu.
Federální ministerstvo financí:
a) vede devizovou evidenci zahraničních cenných papírů devizových tuzemců, dále cenných papírů devizových tuzemců, které jsou uloženy v zahraničí, cenných papírů devizových cizozemců, které jsou v úschově v tuzemsku, jakož i majetkových účastí devizových tuzemců v zahraničí, nesouvisejících se zahraničním obchodem;
b) vede devizovou evidenci pohledávek, závazků a práv vyplývajících z cenných papírů a majetkových účastí uvedených u písmene a);
c) vykonává devizový dohled na hodnoty uvedené u písmen a) a b);
d) rozhoduje o udělení devizových povolení ve všech případech souvisejících s výkonem devizového dohledu podle písmene c);
e) vydává výzvy ke zpeněžení zahraničních cenných papírů podle § 15 odst. 1 písm. c) zákona.
Ministerstva financí republik:
a) vykonávají správu devizového hospodářství v neobchodní oblasti ve věcech republik;
b) rozhodují o udělení devizových povolení v neobchodní oblasti s výjimkou případů, v nichž rozhoduje federální ministerstvo financí (§ 29 a 30) a Správy pro věci majetkové a devizové (§ 36);
c) vedou v neobchodní oblasti evidenci pohledávek a závazků vůči devizovým cizozemcům, pokud vznikly po 31. 12. 1948 a náležejí organizacím samostatně devizově plánujícím, jakož i evidenci jejich právních sporů (§ 25);
d) vykonávají devizový dohled na pohledávky, závazky a právní spory, které vedou v evidenci podle písmene c);
e) řídí a zajišťují práci Správ pro věci majetkové a devizové s výjimkou uvedenou v § 29 písm. c).
(1) Všeobecná devizová povolení v neobchodní oblasti udělují:
a) federální ministerstvo financí federálním ústředním orgánům (organizacím) a dále ve věcech cenných papírů, jakož i majetkových účastí devizových tuzemců v zahraničí;
b) v ostatních případech ministerstva financí republik.
(2) Všeobecná devizová povolení vydaná před účinností zákona platí prozatím nadále jako vydaná orgánem podle této vyhlášky příslušným. Organizace, jimž byla tato všeobecná devizová povolení udělena, jsou však povinny předložit je do šesti měsíců od účinnosti zákona k potvrzení federálnímu ministerstvu financí, jde-li o případy uvedené v odstavci 1 písm. a), v ostatních případech ministerstvům financí republik, jinak tato povolení pozbudou platnosti.
Správa pro věci majetkové a devizové a Správa pro věci majetkové a devizové pro Slovensko (dále jen „Správy“) vedou v mezích své místní příslušnosti devizovou evidenci:
a) nároků na dědictví nebo odkazy v zahraničí, jakož i závazků vůči devizovým cizozemcům z dědictví nebo z odkazů;
b) nemovitostí devizových tuzemců v zahraničí a devizových cizozemců v tuzemsku, včetně nemovitostí ve správě organizací socialistického sektoru, avšak s výjimkou nemovitostí federálních ministerstev zahraničních věcí a zahraničního obchodu v zahraničí;
c) pohledávek a závazků z výnosů a z prodejů nemovitostí vedených v evidenci Správ podle písmene b);
d) pohledávek a závazků samostatně devizově neplánujících subjektů a organizací, jakož i občanů, vůči devizovým cizozemcům, zejména z autorských a jiných honorářů, z palmáre, soudních a notářských poplatků a jiných výloh, z penzí, ze soukromých převodů (např. z úspor, pojistek, výživného, náhrad škod) a z reprezentací;
e) zahraničních pohledávek neobchodních (finančních) a zahraničních pohledávek z obchodu se zbožím a s nimi souvisejících závazků, pokud vznikly před monopolizací československého zahraničního obchodu;
f) právních sporů organizací samostatně devizově neplánujících a občanů, které se týkají hodnot uvedených v § 24 odst. 1.
Správy vykonávají devizový dohled na pohledávky, závazky, práva, nároky, nemovitosti a právní spory, o nichž jim přísluší vést devizovou evidenci podle § 33.
Správy provádějí devizové soupisy [§ 29 písm. c)] podle daných pověření, rozhodují z hlediska úhradového o nákupu motorových vozidel od devizových cizozemců v tuzemsku a vykonávají další úkoly, jimiž byly nebo budou pověřeny federálním ministerstvem financí nebo ministerstvy financí republik.
Správy rozhodují o udělení devizových povolení, popř. souhlasu:
a) k vývozu plných mocí k nakládání s majetkovými hodnotami v zahraničí (§ 11 zákona) a k nakládání s hodnotami (§ 18 zákona), jde-li o hodnoty, o nichž přísluší vést devizovou evidenci Správám podle § 33;
b) k vývozu vkladních knížek, životních pojistek a platebních dokumentů, pokud znějí vesměs na cizí měnu (§ 11 zákona), v případech souvisejících s výkonem devizového dohledu Správ;
c) ke zřízení účtu v cizí měně u devizové banky pro devizového tuzemce z devizové úhrady pohledávky, o níž přísluší vést devizovou evidenci Správám podle § 33, jakož i k použití vkladu na takovém účtu v zahraničí (§ 16 odst. 3 zákona);
d) k platům v tuzemsku devizovým cizozemcům nebo komukoliv v jejich prospěch nebo z jejich majetku (§ 19 odst. 1 písm. a) zákona) a ke vstupu ve smluvní závazky (§ 19 odst. 1 písm. b) zákona) v případech souvisejících s výkonem devizového dohledu Správ;
e) ke smluvním převodům tuzemských nemovitostí do vlastnictví devizových cizozemců (§ 19 odst. 1 písm. c) zákona).
Orgány státní správy uvedené v této části rozhodují v rámci své pravomoci o úlevách z povinností uložených v § 15 odst. 1 písm. a) a b) zákona za podmínek jimi stanovených (§ 16 odst. 2 zákona).
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1971.
Ministr zahraničního obchodu:
Ing. Barčák v. r.
Ministr financí:
Doc. Ing. Rohlíček, CSc. v. r.
*) Tiskopisy lze obdržet v ústředí a u všech poboček Státní banky československé, u Správ pro věci majetkové a devizové a státních spořitelen.