§ 10 Zákon o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech – Plat a náhradní volno za práci přesčas
Zákon o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech · 143/1992 Sb. · § 10 · Pracovní právo
Stručně: Paragraf 10 zákona č. 143/1992 Sb. upravuje, jakým způsobem se zaměstnanci kompenzuje práce přesčas, a to buď formou náhradního volna, nebo finanční odměny, přičemž stanovuje i specifická pravidla pro vedoucí zaměstnance.
§ 10 Plat a náhradní volno za práci přesčas
(1) Za hodinu práce přesčas poskytne zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno v rozsahu práce konané přesčas, a to nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době. Za dobu čerpání náhradního volna se plat nekrátí. Nemůže-li zaměstnavatel ve stanovené nebo dohodnuté době náhradní volno poskytnout, přísluší zaměstnanci za hodinu práce přesčas část platového tarifu, osobního a zvláštního příplatku připadající na jednu hodinu práce bez práce přesčas v kalendářním měsíci, ve kterém práci přesčas koná, a příplatek ve výši 25 % průměrného hodinového výdělku, a jde-li o dny nepřetržitého odpočinku v týdnu, příplatek ve výši 50 % průměrného hodinového výdělku.
(2) Zaměstnanci, kterému přísluší příplatek za vedení nebo hodnostní příplatek podle § 9, je plat stanoven s přihlédnutím k případné práci přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce. To neplatí o práci přesčas konané v noci, v den pracovního klidu11) nebo při nařízené nebo dohodnuté pracovní pohotovosti.11a) V platu vedoucího zaměstnance, který je statutárním orgánem, je vždy přihlédnuto k veškeré práci přesčas.
Paragraf 10 zákona č. 143/1992 Sb. upravuje, jakým způsobem se zaměstnanci kompenzuje práce přesčas, a to buď formou náhradního volna, nebo finanční odměny, přičemž stanovuje i specifická pravidla pro vedoucí zaměstnance.
Co to znamená v praxi
Náhradní volno za přesčas: Zaměstnavatel má primární povinnost poskytnout zaměstnanci za práci přesčas náhradní volno ve stejném rozsahu, a to nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu přesčasu, nebo v jiné dohodnuté době. Během čerpání tohoto náhradního volna se zaměstnanci nekrátí plat.
Finanční kompenzace za přesčas: Pokud zaměstnavatel nemůže poskytnout náhradní volno v určené době, zaměstnanec má nárok na finanční odměnu. Ta se skládá z části platového tarifu, osobního a zvláštního příplatku připadající na hodinu práce bez přesčasu, a k tomu příplatek ve výši 25 % průměrného hodinového výdělku. Pokud se jedná o přesčas konaný ve dnech nepřetržitého odpočinku v týdnu, příplatek činí 50 % průměrného hodinového výdělku.
Specifika pro vedoucí zaměstnance: U zaměstnanců s příplatkem za vedení nebo hodnostním příplatkem je plat stanoven s přihlédnutím k práci přesčas v rozsahu 150 hodin ročně. To znamená, že za těchto 150 hodin přesčasu jim nepřísluší další kompenzace, s výjimkou přesčasu konaného v noci, ve dnech pracovního klidu nebo při nařízené či dohodnuté pracovní pohotovosti.
Vedoucí zaměstnanec jako statutární orgán: V platu vedoucího zaměstnance, který je statutárním orgánem, je vždy zohledněna veškerá práce přesčas, což znamená, že mu za ni nepřísluší žádná další kompenzace.
Na co si dát pozor
Zaměstnavatel musí primárně nabídnout náhradní volno za přesčas, teprve pokud to není možné, nastupuje finanční kompenzace.
Pro vedoucí zaměstnance s příplatkem za vedení nebo hodnostním příplatkem platí odlišná pravidla pro kompenzaci přesčasů do limitu 150 hodin ročně.
Vedoucí zaměstnanci, kteří jsou statutárním orgánem, nemají nárok na žádnou další kompenzaci za práci přesčas, neboť je již zohledněna v jejich platu.