144/1960 Sb. · 28 paragrafů
(1) Nestačí-li vlastní zdroje podniku pro financování jeho hospodářské činnosti, může podnik požádat Státní banku československou o poskytnutí úvěru na základě smlouvy podle zásad platných pro financování a úvěrování hospodářských organizací Státní bankou československou.
(2) Podnik je povinen vést přesně a dochvilně účetní evidenci a sestavovat výkazy o své činnosti v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy.
(1) Podnik může být zrušen rozhodnutím orgánu, který dal souhlas ke zřízení podniku, jestliže podnik porušuje hrubě povinnosti uložené mu smlouvou, právními předpisy, státním plánem rozvoje národního hospodářství nebo vyžaduje-li to obecný zájem.
(2) V tomto případě provede se likvidace podniku. Po dobu likvidace užívá podnik svého názvu s dodatkem označujícím likvidaci.
(3) Orgán, který rozhodl o zrušení podniku, ustanoví likvidátora (likvidátory). Likvidátor (likvidátoři) může být kdykoliv odvolán. Je-li ustanoveno více likvidátorů, jednají společně jménem podniku a odpovídají rukou společnou a nerozdílnou za škodu, kterou způsobili podniku nebo jeho věřitelům porušením svých povinností. Po ustanovení likvidátora (likvidátorů) přestává působit volený orgán podniku. Likvidátor oznámí likvidaci podniku lidovému soudu k zápisu do podnikového rejstříku a Státní bance československé.
(4) Likvidátor sestaví ihned po ustanovení likvidační rozvahu podniku. Likvidátor je povinen zajistit řádné vedení účetní evidence podniku v likvidaci.
(5) Úkolem likvidátora je zejména dokončit jednání podniku, vyinkasovat všechny jeho pohledávky, zpeněžit jeho jmění a uspokojit věřitele podniku. Je-li likvidační bilance podniku ztrátová i po uplatnění úhradové povinnosti členů [§ 17 odst. 2 písm. d)], provede se uspokojení věřitelů takto:
Likvidátor uspokojí nejprve nároky na úhradu výdajů spojených s udržováním a správou majetkové podstaty podniku, včetně pohledávek z pracovního (učebního) poměru, daně a veřejné dávky, které se stanou splatnými za likvidačního řízení, nároky z právních úkonů likvidátora, nároky na splnění dvoustranných smluv, do kterých vstoupil likvidátor, a nároky z bezdůvodného obohacení podstaty. Mezi těmito pohledávkami má nárok na přednostní uspokojení pohledávka likvidátora na úhradu hotových výdajů. Po úplném uspokojení těchto pohledávek nezabezpečených právem na oddělené uspokojení uspokojí likvidátor ostatní nároky v tomto pořadí:
a) pohledávky zaměstnanců podniku z pracovního (učňovského) poměru za poslední 3 roky před rozhodnutím o likvidaci a pohledávky na úhradu osobních potřeb podle zákona,
b) daně, veřejné dávky a pojistné nemocenského pojištění splatné v posledních 3 letech před rozhodnutím o likvidaci; dále pohledávky, jejichž splnění vyžaduje potřeba jednotného hospodářského plánu,
c) pohledávky socialistických právnických osob,
d) pohledávky ostatní.
Nebude-li možno uspokojit úplně nároky, které mají stejné pořadí, uspokojí se poměrně. Pohledávky pod písmenem c) a d) se uspokojí i tehdy, jestliže se stanou splatnými po rozhodnutí o likvidaci.
(6) Jmění zbylé po úhradě závazků vůči všem věřitelům podniku rozdělí se mezi členy podniku poměrně podle výše jejich členských podílů (§ 20 odst. 1). Družstva přidělí tyto částky do nedělitelného fondu.
(7) Po skončení likvidace podá likvidátor zprávu o výsledcích likvidace orgánu, který rozhodl o zrušení podniku, a předloží lidovému soudu návrh na výmaz podniku z podnikového rejstříku.
(1) Okresní národní výbory poskytují družstvům účinnou a všestrannou pomoc při volbě, zavádění i provozu pomocné a přidružené výroby.
(2) Okresní národní výbory dbají, aby družstva přistupovala k provozování jen takové pomocné a přidružené výroby, která bude mít přímý vliv na rozvoj zemědělské výroby a která bude vytvářet podmínky pro plné uplatnění práce družstevníků, zejména v době vegetačního klidu. Přitom povedou družstva k tomu, aby v prvé řadě prováděla údržbu vlastních strojů, nářadí a budov. Dále takovou činnost, která zemědělskou výrobu doplňuje, např. zpracovávání řepkové slámy, proutí, kukuřičných oklásků, těžbu a výrobu materiálů z vlastních a místních zdrojů. Teprve po vyčerpání těchto možností mohou družstva provozovat i jinou přidruženou výrobu, je-li národohospodářsky účelná. Všechny druhy pomocné a přidružené výroby musí být prováděny tak, aby nenarušovaly zemědělské práce, to znamená, že těžiště činnosti pomocné a přidružené výroby musí být v období vegetačního klidu.
(1) Národní výbory poskytují nebo zajišťují všestrannou pomoc při přípravných jednáních o ustavení, zavádění provozu a při vlastním provozu nižších i vyšších forem družstevní spolupráce.
(2) Národní výbory dbají, aby spolupráce družstev a jiných socialistických organizací se zaměřovala především na zpracování zemědělských výrobků, společný pastevní odchov dobytka, líhnutí a chov drůbeže, využívání místních materiálových a surovinových zdrojů hlavně k výrobě stavebních hmot, na provádění svépomocné investiční výstavby a k výrobě drobného zemědělského nářadí. Jiné druhy spolupráce mohou provozovat družstva a jiné socialistické organizace jen, vyžadují-li to naléhavé nebo zvláštní místní poměry.
(3) Národní výbory dbají, aby družstva zaváděla vyšší formy družstevní spolupráce jen tehdy, jde-li o činnost trvalejšího rázu, která vyžaduje větších výrobních a investičních nákladů a je-li národohospodářsky účelná.
(4) Okresní národní výbory schvalují dlouhodobé plány a roční výrobně finanční plány podniků (§ 19).
(1) K platnosti smlouvy nebo její změny o způsobech družstevní spolupráce (§§ 4 a 8) je třeba schválení okresního národního výboru; jde-li o družstva a jiné socialistické organizace se sídlem v různých okresech téhož kraje nebo se sídlem v různých krajích, je třeba schválení toho okresního národního výboru, v jehož obvodu bude sídlo družstva, pověřeného obstaráváním výkonu správy a řízením společných záležitostí nebo sídlo společného družstevního podniku, a to po vyjádření příslušných okresních a místních národních výborů. Okresní národní výbory dbají, aby ke zřizování podniků, jejichž členy budou družstva nebo organizace z různých okresů a krajů, docházelo jen ve výjimečných, zvláštními místními poměry odůvodněných případech.
(2) Okresní národní výbory nesmí schválit smlouvu o družstevní spolupráci, která by byla na újmu rozvoje zemědělské výroby zúčastněných družstev.
(3) Provozování činnosti, která vyžaduje odborníků-specialistů v pomocné a přidružené výrobě nebo v družstevní spolupráci, mohou příslušné národní výbory povolovat, jsou-li pro takovou činnost zajištěni odborní pracovníci, především z řad pracovníků členů podniku.
Tato vyhláška nabývá účinnosti ode dne vyhlášení.
Ministr:
Štrougal v. r.
*) Pokud organizace státního socialistického sektoru skládá členský podíl ve formě základních nebo oběžných prostředků, řídí se ustanoveními článků 24 a 25 vyhlášky č. 205/1958 Ú. l., kterou se provádí vládní nařízení o správě národního majetku.
**) Vyhláška státní plánovací komise č. 186/1959 Ú. l., o podrobnějším vymezení působnosti v oboru plánování, tvorby a kontroly cen, ve znění vyhlášky č. 229/1959 Ú. l., vyhláška Státní plánovací komise č. 187/1959 Ú. l., o metodice tvorby cen.