Vyhláška federálního ministerstva spojů o drátových telekomunikačních zařízeních provozovaných mimo jednotnou telekomunikační síť

(1) Žádost se podává na řádně vyplněném tiskopise, a to odděleně pro každé provozně samostatné zařízení.

K žádosti je nutno připojit tyto přílohy:

a) polohopisný plán, z něhož je patrno umístění vnitřních zařízení, kabelových, popřípadě nadzemních tratí a vnějších stanic. U zařízení vysokofrekvenčních také plán tratě nosného metalického vedení. Pro menší a jednoduchá zařízení a pro místní a závodní rozhlasy se polohopisný plán nepožaduje;

b) jmenný seznam vnějších vedlejších stanic a přímých spojení zapojených do zařízení,

u závodních rozhlasů seznam reproduktorů zapojených mimo areál podniku, v němž je umístěna rozhlasová ústředna,

seznam stanic (u závodních rozhlasů seznam reproduktorů) umístěných u jiných právních subjektů;3)

c) schematický plán sítě podzemních i nadzemních vedení;

d) schéma zapojení a technický popis zařízení (jen pro netypizovaná zařízení běžně v jednotné telekomunikační síti nepoužívaná).

(2) Přílohy k žádosti je nutno připojit ve trojím vyhotovení. Zasahuje-li zařízení do obvodů několika pověřených organizací spojů, nutno připojit přílohy v takovém počtu, aby každá pověřená organizace spojů obdržela opis povolení i s přílohami.

(3) Žádost i s přílohami předloží žadatel pověřené organizaci spojů, v jejímž obvodu má být zařízení nebo větší část jeho vnějšího vedení vybudována (v Praze přímo Ředitelství telekomunikací). Jde-li o neveřejné zařízení dálkového charakteru, předloží žadatel žádost s přílohami příslušné správě dálkových kabelů. Tato pověřená organizace spojů přezkouší, má-li žádost všechny náležitosti a odpovídají-li skutečnosti údaje uvedené v žádosti. Přezkoušenou žádost včetně příloh postoupí pověřená organizace spojů povolujícímu orgánu.

(1) Povolující orgán přezkouší žádost včetně příloh a přesvědčí se, souhlasí-li údaje v žádosti a přílohách s eventuálně upravenou projektovou dokumentací. Nejsou-li námitky proti provozu neveřejného zařízení, vyhotoví povolení na předepsaném tiskopise, v němž uvede podmínky pro provoz zařízení.

(2) K povolení, které vyhotoví ve 3 exemplářích, připojí tyto přílohy:

a) polohopisný plán zařízení (není nutný u zařízení menšího rozsahu a u místních rozhlasů);

b) schematický plán zařízení;

c) jmenný seznam zapojených vnějších vedlejších stanic a přímých spojení,

u závodního rozhlasu seznam reproduktorů zapojených mimo areál podniku, v němž je umístěna rozhlasová ústředna,

seznam stanic (u závodního rozhlasu seznam reproduktorů) umístěných u jiných právních subjektů;

d) schéma zapojení, popřípadě i technický popis zařízení, jde-li o zařízení, které není běžně užívané v jednotné telekomunikační síti.

Na každé zařízení tvořící samostatný celek ve smyslu této vyhlášky vydá povolující orgán samostatné povolení.

(3) Originál povolení i s přílohami zašle povolující orgán doporučeně žadateli. Jedno vyhotovení povolení s přílohami zašle povolující orgán včetně projektové dokumentace pověřené organizaci spojů a jedno vyhotovení si ponechá. Zasahuje-li zařízení do obvodu několika pověřených organizací spojů, zašle povolující orgán každé z těchto organizací opis povolení s přílohami.

(4) Jakmile obdrží žadatel povolení, může z hlediska zákona o telekomunikacích zahájit provoz neveřejného zařízení.

(5) Povolující orgán může v případech naléhavé potřeby z hlediska celostátního udělit i povolení prozatímní, obsahující všeobecně závazné podmínky ve smyslu ustanovení § 4 odst. 1. Nejpozději do dne zahájení provozu zařízení je však žadatel o povolení povinen předložit povolujícímu orgánu předepsanou dokumentaci, aby prozatímní povolení mohlo být nahrazeno povolením trvalým.

(6) Pro výstavbu a provoz neveřejných zařízení dočasného charakteru (výstavy, sportovní podniky, rekreační tábory apod.) může povolující orgán vydat povolení dočasné. Platnost takového povolení je omezena na dobu 6 měsíců.

(1) Každá změna povoleného zařízení, která by mohla mít vliv na výši poplatků za vydané povolení, popřípadě na provoz jednotné telekomunikační sítě, podléhá povolení příslušného povolujícího orgánu.

(2) O povolení změny zařízení požádá majitel povolení před jejím provedením. Žádost uplatní obdobným způsobem, jako by šlo o nové zařízení, a k žádosti připojí dosavadní povolení. Pro malé změny zařízení platí ustanovení odstavců 6 a 7.

(3) Žádost o povolení změny zařízení předloží majitel povolení pověřené organizaci spojů, která žádost přezkouší a provede na jeho účet revizi zařízení. Jde-li o zařízení dálkového charakteru, předloží žádost příslušné správě dálkových kabelů.

(4) Pověřená organizace spojů, které byla žádost předložena, postoupí ji i s přílohami, dosavadním povolením a revizním nálezem příslušnému povolujícímu orgánu.

(5) Povolující orgán postupuje stejným způsobem jako při vydání nového povolení.

(6) Mění-li se pouze počet stanic nebo počet reproduktorů a mikrofonů (u místních rozhlasů a závodních rozhlasů), není třeba povolení obnovovat. Majitel povolení písemně oznámí tuto změnu pověřené organizaci spojů, která provede revizi zařízení, doplní svou evidenci a předloží hlášení majitele povolení s revizním nálezem povolujícímu orgánu.

(7) Povolující orgán vydá v případech uvedených v odstavci 6 (pokud dojde ke změně podmínek) dodatek k povolení a stanoví nové poplatky. Jedno vyhotovení dodatku zašle majiteli povolení a druhé pověřené organizaci spojů, která je připojí k povolení.

Údržbu neveřejných zařízení zabezpečuje majitel povolení.

(1) Orgány pověřené výkonem státní inspekce telekomunikací4) provádějí revize neveřejných zařízení a jsou oprávněny uložit majiteli povolení, aby závady jimi shledané odstranil v termínu, který mu určí. Výkonem státní inspekce telekomunikací zůstává nedotčena odpovědnost majitele povolení.

(2) Při revizích kontrolují orgány státní inspekce telekomunikací zejména:

a) jsou-li dodržovány podmínky stanovené v povolení, nebylo-li zařízení bez vědomí a souhlasu správy spojů rozšířeno, změněno a není-li ho zneužíváno;

b) zda je zařízení udržováno odborně, kvalitně a zda není znehodnocováno nedbalou a neodbornou obsluhou, nečistotou místnosti apod.;

c) zda je zařízení užíváno hospodárně a účelně;

d) zda jsou řádně placeny příslušné poplatky.

(3) Náklady spojené s revizí hradí zpravidla příslušná organizace spojů. Majitel povolení hradí náklady v těchto případech:

a) je-li revize konána za účelem vydání povolení k provozu neveřejného zařízení (výchozí revize), jeho změně nebo jeho připojení na jednotnou telekomunikační síť;

b) byly-li při revizi zjištěny závady a jejich odstranění bylo provozovateli při revizi uloženo;

c) je-li revize konána za účelem zjištění, zda provozovatel odstranil vytknuté závady ve stanoveném termínu;

d) je-li při pravidelné revizi zjištěno, že provozovatel provedl na zařízení změny bez vědomí a souhlasu příslušné organizace spojů.

(4) O každé revizi sepíše revizní orgán nález na předepsaném tiskopise. Nález pořídí v potřebném počtu vyhotovení, z nichž jedno obdrží provozovatel zařízení. Provedení revize potvrdí provozovatel zařízení v revizním nálezu.

(5) Zjistí-li se při revizi, že provozovatel provedl bez povolení změny v zařízení, předepíše mu povolující orgán upravené poplatky s účinností od prvního dne měsíce následujícího po předchozí revizi (nejdéle za dobu 2 let).

(6) Zjistí-li revizní orgán na zařízení závady, uvede je v revizním nálezu a stanoví termín, v němž je provozovatel zařízení povinen je odstranit.

(7) Jestliže provozovatel zařízení přes opětné upozornění neodstraní zjištěné závady ve stanovené lhůtě, může povolující orgán zrušit vydané povolení.

(8) Zjistí-li revizní orgán, že neveřejné zařízení bylo zřízeno a dáno do provozu bez projednání a povolení organizací spojů, vyzve provozovatele, aby požádal ihned o dodatečné vydání povolení.

(1) Majitel povolení ke zřízení a provozu neveřejného zařízení může kdykoli požádat o jeho zrušení, je však povinen písemně oznámit svůj úmysl povolujícímu orgánu, a to alespoň 30 dnů přede dnem, kdy má být povolení zrušeno.

(2) Je-li povolujícím orgánem povolení zrušeno, je jeho majitel povinen k datu zrušení vrátit listinu o povolení povolujícímu orgánu a uvést zařízení do stavu vylučujícího další jeho používání.

(3) Možnost zrušení povolení ze strany příslušné organizace spojů je dána zákonem o telekomunikacích (§ 4 odst. 2 zák. č. 110/1964 Sb.).

(1) Pro budování a provozování telekomunikačních zařízení energetických podniků,5) pokud mají charakter neveřejných zařízení ve smyslu této vyhlášky, mají energetické podniky generální povolení správy spojů.6)

Zřízení a provozování těchto zařízení nepodléhá proto povolovacímu řízení podle § 2 této vyhlášky za předpokladu, že:

a) zařízení používá jen energetický podnik;

b) zařízení slouží jen k zabezpečení provozu energetických děl;

c) vedení nepřekračuje státní hranice;

d) při dopravě zpráv se nepoužívá tajné řeči nebo utajovacích zařízení;

e) nosné kmitočtové pásmo přenosu na vysokém napětí (při soubězích a křižovatkách s nadzemními telekomunikačními vedeními správy spojů) bylo stanoveno výpočtem a měřením ve vzájemné dohodě se Správou radiokomunikací Praha nebo Bratislava.

(2) Energetické podniky jsou povinny oznámit před zahájením provozu tato zařízení a jejich změny organizaci spojů, která by jinak byla povolujícím orgánem pro tato zařízení.

Dnem, kdy oznámení dojde příslušné organizaci spojů, považuje se zařízení za povolené.

(3) Zařízení, při jejichž zřizování a provozování nejsou splněny podmínky stanovené v odstavci 1, podléhají povolovacímu řízení podle § 2 této vyhlášky.

(4) Zařízení, která neslouží k zabezpečení provozu energetické soustavy, mohou být po projednání s příslušnou organizací spojů začleněna do jednotné telekomunikační sítě.

(5) Energetické podniky nejsou povinny platit poplatky podle § 13 této vyhlášky.

(1) Za povolená neveřejná zařízení se vybírají poplatky, pokud nejde o zařízení energetických podniků, zařízení signální a návěstní.

(2) Telefonní přístroje zapojené do zařízení požárních sborů, které slouží výhradně ke hlášení požárů, se považují za stanice návěstní a za ně se nevybírají poplatky.

(3) Poplatky jsou stanoveny takto:

a) za každou přípojku přepojovacího zařízení (podle kapacity zařízení)

měsíčně 2,- Kčs nejméně však 10,- Kčs

u místních rozhlasů za každý zapojený reproduktor7) a mikrofon

měsíčně2,- Kčsnejméně však10,- Kčs

u závodních rozhlasů za každý reproduktor7) umístěný mimo areál podniku, v němž je umístěna rozhlasová ústředna závodního rozhlasu,

měsíčně2,- Kčsnejméně však10,- Kčs

b) za každý km dvoudrátového vedení kabelové nebo nadzemní tratě mimo pozemek provozovatele

měsíčně1,- Kčsnejméně však2,- Kčs

(4) Ekvivalent za ušlé meziměstské hovorné: Zasahuje-li zařízení do dvou nebo i více místních telefonních obvodů, stanoví se ekvivalent částkou hovorného za 125 hovorových jednotek příslušného dálkového pásma silného provozu měsíčně, a to za každé spojení mimo místní telefonní obvod, v němž je umístěno neveřejné přepojovací zařízení.

(5) Poplatek za spojení s jiným právním subjektem:

a) za každou stanici umístěnou u jiného právního subjektu kromě poplatků shora uvedených ještě měsíčně 9,- Kčs;

b) je-li neveřejné zařízení spojeno s neveřejným zařízením jiného právního subjektu v témže místě, zaplatí každý z provozovatelů kromě poplatků podle odstavce 5 písm. a) za každé spojení mezi oběma zařízeními ještě ekvivalent za ušlé místní hovorné ve výši 300 místních hovorů měsíčně;

c) zasahují-li takto vzájemně spojená neveřejná zařízení do obvodu různých místních telefonních obvodů, zaplatí každý z provozovatelů zařízení za každé spojení, jimiž jsou neveřejná zařízení spojena, kromě poplatku podle odstavce 5 písm. a), ekvivalent za ušlé meziměstské hovorné ve výši 300 hovorových jednotek silného provozu příslušného dálkového pásma měsíčně.

(6) Za povolení k připojení neveřejného zařízení na jednotnou telekomunikační síť se poplatky nevybírají.

(7) Za vedení sdružená nebo za vysokofrekvenční telefonní okruh se vybírají poplatky jako za vedení metalická (drátová). Pro vyměření poplatku za délku vedení je rozhodná skutečná délka kmenového (nosného) vedení.

(8) Za zařízení povolené dočasně se vyberou poplatky za dobu, po kterou bylo neveřejné zařízení v provozu, nejméně však za 1 měsíc.

(9) Poplatky za neveřejné zařízení jsou splatny měsíčně předem. Povinnost platit tyto poplatky začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po zahájení provozu zařízení a končí posledním dnem kalendářního měsíce, v němž bylo zařízení vypojeno z provozu.

(10) Bylo-li zařízení dáno do provozu bez povolení správy spojů, je provozovatel zařízení povinen zaplatit poplatky se zpětnou platností od prvého dne měsíce, v němž bylo zařízení zapojeno do provozu (nejdéle za dobu 2 let).

(11) Dlužné poplatky je povinen majitel povolení zaplatit bez zvláštního rozhodnutí po jejich vyúčtování.

(1) Povolení vydaná podle ustanovení dosud platných „Předpisů o soukromých drátových telegrafech“, vydaných býv. ministerstvem pošt, zůstávají i nadále v platnosti. U těchto povolení upraví postupně povolující orgán pouze poplatky podle ustanovení této vyhlášky na základě revize provedené pověřenou organizací spojů nejdéle do 3 let od účinnosti této vyhlášky. Úpravu poplatků povolující orgán písemně oznámí majiteli povolení.

(2) Zrušují se „Předpisy o soukromých drátových telegrafech (soukromých drátových zařízeních telegrafních, telefonních a návěstních)“ vydané býv. ministerstvem pošt (Věstník ministerstva pošt, částka 8/1948) a doplňující předpis Opatření 529/1960 (Věstník ministerstva dopravy a spojů).

(3) Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1974.

Ministr:

Ing. Chalupa v. r.

1) Zařízení dálkového charakteru je zařízení, které zasahuje do obvodů několika krajských organizací spojů, aniž některou z nich lze považovat podle § 3 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 111/1964 Sb. za orgán, jemuž přísluší v konkrétním případě povolit ke zřízení a provozování zařízení mimo jednotnou telekomunikační síť. Ve sporných případech rozhodne federální ministerstvo spojů.

2) Žadatel může přikročit k výstavbě zařízení za předpokladu, že má také povolení nutná podle jiných předpisů (např. povolení o přípustnosti stavby, povolení vlastníků nemovitostí, jichž bude použito k výstavbě zařízení, apod.).

3) Jiným právním subjektem se rozumí každá organizace, která je samostatně zapsána v podnikovém rejstříku.

4) Pracovníci pověření výkonem funkce státní inspekce telekomunikací, kteří provádějí revize zařízení, jsou podle § 19 zák. č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, a § 16 prováděcí vyhlášky č. 111/1964 Sb.oprávněni:

- vstupovat do objektů, v nichž jsou kontrolovaná zařízení,

- nahlížet do dokladů týkajících se těchto zařízení,

- pořizovat si z nich výpisy, popř. si je vypůjčovat.

Jsou povinni prokázat se služebním průkazem.

5) Energetickými podniky se rozumějí organizace v oboru působnosti federálního ministerstva paliv a energetiky, jimž přísluší zřizovat a provozovat energetická díla podle zákona č. 79/1957 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny.

6) Mají-li být zařízení zřízená na základě generálního povolení připojena na jednotnou telekomunikační síť, je třeba písemného povolení k připojení na tuto síť podle ustanovení § 1 odst. 6 této vyhlášky.

7) Reproduktorová skříň se považuje za 1 reproduktor.