§ 116 Vyhláška o úplném znění vládního nařízení ze dne 5. března 1927, č. 15 Sb., o úpravě platových a některých služebních poměrů zaměstnanců československých státních drah – Vyloučení a odklad zvýšení denního platu.

Stručně

Paragraf 116 vyhlášky 147/1946 Sb. stanoví, že pro účely zvýšení denního platu se nezapočítávají období, za která zaměstnanci denní plat nenáležel, a umožňuje odložit rozhodnutí o zvýšení denního platu, pokud existují pochybnosti o služební způsobilosti zaměstnance.

Co to znamená v praxi

• Období, kdy zaměstnanec nedostával denní plat (např. z důvodu neplaceného volna, nemoci bez nároku na plat), se nepočítají do doby potřebné pro získání nároku na zvýšení denního platu.
• Pokud zaměstnavatel pochybuje o tom, zda pomocný zaměstnanec stále vyhovuje služebním požadavkům, může odložit rozhodnutí o zvýšení jeho denního platu, i když zaměstnanec již splnil formální podmínky pro zvýšení.
• Doba, po kterou bylo zjištěno, že zaměstnanec služebně nevyhovoval, se rovněž nezapočítává do doby pro zvýšení denního platu.

Na co si dát pozor

• Zaměstnanec by si měl být vědom, že absence, za které mu nenáležel denní plat, mohou oddálit jeho nárok na zvýšení platu.
• V případě pochybností o služební způsobilosti může dojít k odkladu zvýšení denního platu, což může mít finanční dopad na zaměstnance.