§ 75 Vyhláška o úplném znění vládního nařízení ze dne 5. března 1927, č. 15 Sb., o úpravě platových a některých služebních poměrů zaměstnanců československých státních drah – Stane-li se čekatel bez vlastního úmyslného zavinění…

Stručně

Paragraf 75 vyhlášky 147/1946 stanoví, za jakých podmínek může čekatel Československých státních drah získat výslužné, pokud se stane neschopným další služby kvůli oslepnutí, duševní poruše nebo jiné těžké nezhojitelné nemoci, kterou si nezavinil úmyslně.

Co to znamená v praxi

• Čekatel, který oslepne nebo utrpí duševní poruchu bez vlastního úmyslného zavinění a nemůže vykonávat žádnou jinou výdělečnou činnost, má nárok na výslužné v nejnižší výměře, jaká náleží úředníkovi, podúředníkovi nebo zřízenci.
• Pokud se čekatel stane neschopným služby a jakéhokoliv jiného výdělku kvůli jiné těžké nezhojitelné nemoci, kterou si nezavinil úmyslně, může mu Ministerstvo dopravy přiznat výslužné ve stejné nejnižší výměře.
• Rozhodnutí o přiznání výslužného v případě jiné těžké nezhojitelné nemoci je na uvážení Ministerstva dopravy.

Na co si dát pozor

• Nárok na výslužné vzniká pouze v případě, že neschopnost k službě a jakémukoliv jinému výdělku není způsobena vlastním úmyslným zaviněním čekatele.
• V případě jiné těžké nezhojitelné nemoci není nárok automatický, ale závisí na rozhodnutí Ministerstva dopravy.
• Výslužné je přiznáno v nejnižší výměře, která je stanovena pro úředníka, podúředníka nebo zřízence.