§ 24 zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek – Formy jistoty
Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek · 148/1996 Sb. · Veřejné zakázky a hospodářská soutěž
Stručně: Paragraf 24 zákona č. 148/1996 Sb. stanovuje, že uchazeč o veřejnou zakázku může poskytnout jistotu pouze jednou ze dvou konkrétních forem: buď bankovní zárukou, nebo složením peněžní částky na účet zadavatele, případně na zvláštní účet uchazeče s výhradním dispozičním právem zadavatele. (§ 24 zákona č. 148/1996 Sb., zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Formy jistoty
- Týká se: zadavatel
- Lhůta nebo doba: „1 se slova „bezodkladně po uplynutí zadávací lhůty“ nahrazují slovy „do sedmi dnů po oznámení nejvhodnější nabídky“.“
- Lhůta nebo doba: „2 se slovo „bezodkladně“ nahrazuje slovy „do sedmi dnů“.“
- Lhůta nebo doba: „1), je povinen do sedmi dnů od doručení oznámení požadovanou jistotu opětovně složit“
- Odkazuje na: § 57, § 2c
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 148/1996 Sb.
Jistota může být uchazečem poskytnuta pouze jednou z těchto forem:
a) bankovní zárukou,13)
b) složením peněžní částky na účet zadavatele nebo na zvláštní účet uchazeče, k němuž zadavateli zřídí výhradní dispoziční právo.“.
31. V § 25 odst. 1 se slova „bezodkladně po uplynutí zadávací lhůty“ nahrazují slovy „do sedmi dnů po oznámení nejvhodnější nabídky“.
32. V § 25 odst. 2 se slovo „bezodkladně“ nahrazuje slovy „do sedmi dnů“.
33. V § 25 odst. 5 se slova „námitky proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvýhodnější nabídky“ nahrazují slovy „návrh na přezkoumání rozhodnutí zadavatele“ a slova „námitkách, popřípadě po uzavření smlouvy s tímto uchazečem, shledá-li orgán dohledu námitky důvodnými“ se nahrazují slovy „tomto návrhu“.
34. § 25 se doplňuje odstavcem 7, který zní:
„(7) Uchazeč, jehož námitce zadavatel vyhoví (§ 56 odst. 1), je povinen do sedmi dnů od doručení oznámení požadovanou jistotu opětovně složit. Uchazeč, který podá návrh na přezkoumání rozhodnutí zadavatele o námitkách (§ 57), musí uvolněnou jistotu složit a k návrhu připojit doklad o složení této jistoty.“.
35. § 27 odst. 2 zní:
„(2) Nabídky, které budou doručeny v rozporu s ustanovením § 9 odst. 1, nesmí zadavatel přijmout. Otevře-li zadavatel obálku s nabídkou, která nebyla předepsaným způsobem označena, nesmí tuto nabídku zahrnout do soutěže a musí ji vrátit příslušnému uchazeči.“.
36. § 28 odst. 1 písm. a) zní:
„a) uchazeči, jejichž nabídky byly zadavateli doručeny v soutěžní lhůtě,“.
37. § 33 odst. 3 první věta zní: „Komise posuzuje a hodnotí nabídky podle postupů stanovených v § 34 a 35.". Druhá věta se vypouští.
38. V § 34 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3) Zadavatel může při posuzování a hodnocení nabídek opravit zjevné početní chyby v nabídce, které nemají vliv na nabídkovou cenu.“.
39. § 34 odst. 5 zní:
„(5) Jsou-li po posouzení všechny nabídky vyřazeny, zadavatel soutěž zruší.“.
Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 4 až 6.
40. V § 35 odst. 1 se na konci první věty tečka vypouští a připojují se tato slova: „podle zveřejněného způsobu hodnocení.“.
41. V § 37 odst. 1 písm. g) se za slovo „popis“ vkládá slovo „způsobu“.
42. § 38 odst. 4 zní:
„(4) Vybraného uchazeče je zadavatel povinen vyzvat k předložení dokladů podle § 2c. Nesplní-li uchazeč tuto povinnost nejpozději do tří dnů před podpisem smlouvy, musí ho zadavatel vyloučit ze soutěže a vyzvat dalšího v pořadí, nejvýše však třetího.“.
43. V § 39 odst. 2 se čárka za slovem „cen“ nahrazuje tečkou a vypouštějí se slova „a v případech hodnocení nabídek pomocí více kritérií též dobu plnění veřejné zakázky, popřípadě záruky za jakost“.
44. Za § 39 se vkládá nový § 39a, který zní:
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Uchazeč má na výběr ze dvou přesně definovaných způsobů, jak splnit požadavek na jistotu.
- Zadavatel nemůže požadovat jinou formu jistoty, než jsou tyto dvě uvedené.
- Pokud uchazeč zvolí složení peněžní částky, musí zajistit, aby zadavatel měl k tomuto účtu výhradní dispoziční právo.
Na co si dát pozor
- Uchazeč musí pečlivě zvážit, která z nabízených forem jistoty je pro něj výhodnější a splňuje všechny zákonné požadavky.
- Při složení peněžní částky je klíčové správně nastavit dispoziční právo k účtu, aby nedošlo k pochybnostem o splnění podmínky.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 24 Formy jistoty (Zákon o zadávání veřejných zakázek)§ 322a (Celní zákon)§ 1 Předmět úpravy (Nařízení vlády o vymezení rozvoje podpor)§ 2 Podpora elektřiny (Nařízení vlády o vymezení rozvoje podpor)§ 3 ROZVOJ A REGULACE PODPOROVANÝCH ZDROJŮ ENERGI (Zákon o podporovaných zdrojích energie a)