§ 26 Zákon o konzervaci a využívání genetických zdrojů rostlin a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o genetických zdrojích rostlin a mikroorganismů) – Mezinárodní spolupráce v oblasti konzervace a využívání genetických zdrojů

Stručně

Paragraf 26 zákona č. 148/2003 Sb. stanovuje, že pověřená osoba a účastníci Národního programu musí spolupracovat se zahraničními genobankami a dalšími subjekty za účelem získávání a výměny genetických zdrojů a informací o nich, a také se podílet na mezinárodních programech a dohodách.

Co to znamená v praxi

• České subjekty zapojené do Národního programu (pověřená osoba a účastníci) aktivně vyhledávají a navazují kontakty se zahraničními partnery pro výměnu genetických materiálů.
• Spolupráce zahrnuje nejen fyzickou výměnu vzorků genetických zdrojů, ale i sdílení vědeckých a technických poznatků.
• Česká republika se prostřednictvím těchto subjektů zapojuje do mezinárodních projektů a plní závazky vyplývající z mezinárodních dohod týkajících se genetických zdrojů.
• Cílem je obohatit a rozšířit sbírky genetických zdrojů v České republice a přispět k celosvětovému úsilí o jejich konzervaci a udržitelné využívání.

Na co si dát pozor

• Spolupráce musí být zajišťována pověřenou osobou a účastníky Národního programu, což naznačuje určitou míru odpovědnosti a koordinace.
• Důraz je kladen na získávání a výměnu vzorků a informací, což vyžaduje pečlivou dokumentaci a dodržování příslušných pravidel.