Zákon o národní bezpečnosti

(1) Ministr vnitra, na Slovensku pověřenec vnitra podle jeho směrnic, stanoví, který orgán je služebním a který osobním úřadem pro členy Sboru.

(2) Člen Sboru může býti povýšen, jmenován, z úřední moci přeložen do výslužby nebo propuštěn (s výjimkou řízení trestního nebo kárného) jen po předchozím vyjádření příslušného zemského národního výboru - na Slovensku pověřence vnitra - a po slyšení zaměstnanecké rady. Toto ustanovení neplatí, přešli-li členové Sboru pod přímé velení vojska.

Ostatní služební poměry, jakož i služební a odpočivné (zaopatřovací) platy členů Sboru, po případě pozůstalých po nich, upraví zvláštní předpisy. Do jejich vydání platí přiměřeně v zemích České a Moravskoslezské dosavadní předpisy o četnictvu, na Slovensku předpisy o členech sboru „Národná bezpečnosť“. Vládním nařízením mohou býti stanoveny podrobnosti. Také služební poměry, jakož i služební a odpočivné (zaopatřovací) platy zaměstnanců státní služby národní bezpečnosti (§ 4, odst. 3) budou upraveny zvláštními předpisy.

Úřady a orgány, oprávněné vykonávati působnost v oboru národní bezpečnosti (§ 2, odst. 3), mohou zřizovat výkonné bezpečnostní sbory jen podle zákonných předpisů.

(1) Místní národní výbory nemohou napříště zřizovat a udržovat bezpečnostní sbory (stráže bezpečnosti) pro své všeobecné úkoly národní bezpečnosti. Právo místních národních výborů zřizovat a udržovat jednotlivé bezpečnostní orgány nebo bezpečnostní orgány (sbory) pro zvláštní úkoly, jako tržní dozorce, polní a lesní hlídače a pod., není tím dotčeno.

(2) Místní národní výbory v obcích, v nichž se příslušníci dosavadní obecní výkonné policie včleňují podle tohoto zákona do Sboru [§ 6, odst. 1, č. 2, písm. a)], jsou povinny odevzdat státu do vlastnictví bezplatně jejich výzbroj a výstroj, a za přiměřenou náhradu věcná zařízení, dále dát za přiměřené nájemné do užívání budovy a místnosti, jež v den počátku účinnosti tohoto zákona byly převážně určeny pro úřední potřeby příslušných orgánů při jejich službě v oboru národní bezpečnosti.

(3) Ministr vnitra může k provedení těchto ustanovení vydati závazné směrnice pro místní národní výbory, a to, pokud jde o Slovensko, po vyjádření pověřence vnitra.

(1) Kriminální službou se rozumí boj proti zločinnosti, zejména též šetření o trestných činech soudních (úkony přípravného řízení podle trestních řádů), kromě trestných činů z oboru služby státněbezpečnostní (§ 33).

(2) Ministerstvo vnitra vykonává své úkoly kriminální služby kriminální ústřednou, jež je při něm zřízena jako výkonná složka. Kriminální ústředna obstarává pro celé území Československé republiky tyto úkoly:

a) stanoví zásady pro výkon kriminální služby,

b) vede ústřední evidence,

c) řídí identifikační a kriminálnětechnickou službu,

d) obstarává mezinárodní styk.

(3) Kriminální ústředna může převzít k vlastnímu zpracování jednotlivé případy z výkonné služby kriminální.

(4) Pro obvody působnosti zemských národních výborů, na Slovensku pověřenectva vnitra, budou zřízeny v rámci zemských velitelství (§ 8, odst. 3) zemské kriminální úřadovny. Další organisace kriminální složky bude provedena v rámci organisace Sboru (§ 10).

(5) Pro výkonnou službu při provádění důležitějších kriminálních úkolů používají správní úřady národní bezpečnosti především kriminální složky Sboru, v případě potřeby však i jiných složek.

(1) Službou státní bezpečnosti se rozumí zajištění Československé republiky před útoky na její svrchovanost, samostatnost, celistvost a demokraticko-republikánskou státní formu, bezpečnost a obranu, dále zajištění osobní bezpečnosti ústavních činitelů a obrana proti hospodářskému vyzvědačství. Náleží sem zejména též šetření o trestných činech soudních z tohoto oboru (úkony přípravného řízení podle trestních řádů).

(2) Ministerstvo vnitra vykonává uvedené úkoly ústřednou státní bezpečnosti, jež je při něm zřízena jako výkonná složka.

(3) Ústředna státní bezpečnosti může převzíti k vlastnímu zpracování jednotlivé případy z oboru státní bezpečnosti.

(4) Pro obvody působnosti zemských národních výborů, na Slovensku pověřenectva vnitra, budou zřízeny v rámci zemských velitelství (§ 8, odst. 3) zemské úřadovny státní bezpečnosti. Další organisace složky státněbezpečnostní bude provedena v rámci organisace Sboru (§ 10).

(5) Pro výkonnou službu při provádění důležitějších státněbezpečnostních úkolů používají správní úřady národní bezpečnosti především státněbezpečnostní složky Sboru, v případě potřeby však i jiných složek.

Organisaci a výkon služby zpravodajské upraví vláda usnesením.

(1) Státní policejní úřady se zrušují. Jejich působnost přechází podle všeobecných předpisů na správní úřady národní bezpečnosti první stolice a na místní národní výbory.

(2) Aby byl zajištěn přechod do nových právních poměrů, může ministr vnitra naříditi na přechodnou dobu, aby určitý správní úřad národní bezpečnosti první stolice vykonával zcela nebo zčásti též ony úkoly národní bezpečnosti, jež by jinak podle všeobecných předpisů (odstavec 1) přešly na místní národní výbory.

(3) Zrušují se úřady a orgány služby pořádkové, kriminální a státněbezpečnostní, zřízené do účinnosti tohoto zákona, pokud neodpovídají jeho ustanovením. Dosavadní organisace služby zpravodajské zůstává v platnosti do usnesení vlády podle § 34, nejpozději do konce roku 1947.

(1) Osoby, které se stávají členy Sboru podle § 6, odst. 1 a 2 a nebyly předtím odvedeny, pokládají se za odvedené dnem, kdy byly do bezpečnostního sboru přijaty. Účastníkům národního boje za osvobození se tato služba počítá do presenční služby nebo vojenského výcviku; ostatním členům Sboru se takto započítává pouze služba, obdobná službě vojenské. Ministr národní obrany v dohodě s ministrem vnitra a se souhlasem vlády stanoví podrobnosti k provedení tohoto ustanovení, jakož i způsob, jak bude doplněn vojenský výcvik těchto osob.

(2) Osoby, které se stávají členy Sboru podle § 6, odst. 1 a 2, jsou povinny vykonat odbornou zkoušku podle § 23, odst. 1, jestliže se dosud s úspěchem nepodrobily obdobné zkoušce podle dosavadních předpisů. Nedotčeny zůstávají předpisy zákona ze dne 18. července 1946, č. 164 Sb., o péči o vojenské a válečné poškozence a oběti války a fašistické persekuce, a zákona ze dne 19. prosince 1946, č. 255 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození.

(1) Zrušují se předpisy, které odporují tomuto zákonu, zejména:

1. tyto všeobecné organisační předpisy:

a) zákon ze dne 14. dubna 1920, č. 299 Sb., o četnictvu, ve znění zákona ze dne 31. ledna 1928, č. 28 Sb.;

b) ustanovení čl. I a III a § 18, odst. 2 vládního nařízení ze dne 6. března 1936, č. 51 Sb., o organisaci policejní správy a služby a o některých jiných opatřeních v oboru vnitřní správy, jakož i čl. II a § 18, odst. 1 téhož vládního nařízení, pokud obsahují zvláštní ustanovení o státní policejní správě;

2. tyto předpisy platící na Slovensku:

a) vládní nařízení ze dne 19. prosince 1930, č. 195 Sb., o zřízeneckých čekatelích u sborů stráže bezpečnosti;

b) zákon ze dne 8. července 1942, č. 149 Sl. z., o obnovení účinnosti §§ 2 a 11 vl. nař. č. 51/1936 Sb. z. a n.;

c) zákon ze dne 11. května 1944, č. 48 Sl. z., kterým se mění některá ustanovení zákona o četnictvu;

d) nařízení předsednictva Slovenské národní rady ze dne 23. února 1945, č. 6 Sb. n. SNR, o rozpuštění četnických a policejních organisací a formací;

e) nařízení předsednictva Slovenské národní rady ze dne 23. února 1945, č. 7 Sb. n. SNR, o organisaci bezpečnostní služby;

f) nařízení předsednictva Slovenské národní rady ze dne 9. dubna 1945, č. 28 Sb. n. SNR, o organisačním předpise pro Národní bezpečnost.

(2) Zrušuje se použivatelnost:

a) vládního nařízení ze dne 9. července 1942, č. 250 Sb., o obecní výkonné policii, ve znění vládního nařízení ze dne 30. prosince 1942, č. 34 Sb. z roku 1943;

b) vládního nařízení ze dne 28. března 1944, č. 77 Sb., o protektorátní policii;

c) vládního nařízení ze dne 12. dubna 1944, č. 88 Sb., o úpravě některých služebních a platových poměrů příslušníků protektorátní policie;

d) vládního nařízení ze dne 6. listopadu 1944, č. 256 Sb., o organisačních změnách v oboru vládní policie.

(3) Nedotčeny zůstávají zejména:

a) předpisy o organisaci a úkolech finanční stráže;

b) zákon ze dne 11. února 1936, č. 33 Sb., o civilních hlídačích vojenské správy;

c) předpisy o ozbrojených strážních oddílech železničních [§ 139 zákona ze dne 20. května 1937, č. 86 Sb., o drahách (železničního zákona)];

d) předpisy plavebněpolicejní, zejména zákon ze dne 15. dubna 1920, č. 315 Sb., o zřízení Československého úřadu plavebního, a vládní nařízení ze dne 8. května 1940, č. 198 Sb., o vydávání plavebněpolicejních řádů a jiných předpisů pro vnitrozemní plavbu.

(1) Rozhodnutí a opatření, která byla učiněna před účinností tohoto zákona, platí za učiněná podle něho, odpovídají-li jeho ustanovením.

(2) Trestní řízení, která v den počátku účinnosti tohoto zákona jsou zahájena u občanských soudů proti osobám, jež podle tohoto zákona podléhají vojenské trestní pravomoci a která nejsou ještě v první stolici vyřízena, přecházejí na vojenské soudy.

Tento zákon provede ministr vnitra v dohodě se zúčastněnými ministry.

Dr. Beneš v. r.

Gottwald v. r.

Nosek v. r.