149/2004 Sb. · 74 paragrafů
Dojde-li k utrpení nebo jinému poškozování zvířat prokazatelně v důsledku nevhodné technologie, je chovatel povinen tuto technologii upravit nebo změnit; jde-li o technologické zařízení a stavby, stanoví lhůty a způsob jejich úpravy nebo změny ministerstvo prováděcím právním předpisem.
Hospodářská zvířata dovážená do České republiky ze zemí, které nejsou členskými státy Evropské unie (třetí země), musí být doprovázena osvědčením vystaveným úředním nebo státem pověřeným veterinárním lékařem země původu, v němž se osvědčuje, že se zvířaty bylo zacházeno způsobem přinejmenším rovnocenným způsobu používanému v České republice a v zemích Evropské unie.
(1) V intenzivních chovech je chovatel povinen zabezpečit nejméně jedenkrát denně prohlídku hospodářských zvířat a technologických zařízení a odstranit v nejkratší možné době každou zjištěnou závadu tak, aby nebylo ohroženo zdraví a život zvířat. K zajištění prohlídky hospodářských zvířat v kterékoli době musí být připraveno stabilní nebo mobilní osvětlení, které umožní důsledné provedení prohlídky.
(2) Chovatel je povinen učinit opatření nezbytná pro zabránění úniku hospodářských zvířat a mít pohotově k dispozici nástroje a pomůcky k okamžitému poskytnutí první pomoci, pomoci při porodu či náhlém onemocnění a vlastní vyprošťovací nářadí odpovídající druhu chovaných zvířat a používané technologii, zařízení k nakládce a vykládce zvířat, jakož i nástroje k okamžitému omráčení a vykrvení hospodářského zvířete při nutné porážce.
(1) Chovatel je povinen zajistit s ohledem na druh hospodářského zvířete, stupeň jeho vývoje, adaptaci a domestikaci, životní podmínky odpovídající fyziologickým a etologickým potřebám hospodářských zvířat tak, aby jim nebylo působeno utrpení a byla zajištěna jejich pohoda v souladu se získanými zkušenostmi a vědeckými poznatky.
(2) Chovatel hospodářských zvířat musí zajistit dostatečně početný a odborně způsobilý personál s takovými teoretickými a praktickými znalostmi o příslušném druhu a kategorii hospodářských zvířat a používaném chovatelském systému, aby
a) byl schopen rozpoznat zjevné příznaky zhoršeného zdravotního stavu hospodářského zvířete,
b) zjistit změny v chování hospodářského zvířete,
c) byl schopen určit, zda celkové prostředí je vhodné k zachování zdraví a pohody hospodářského zvířete.
(3) Hospodářským zvířatům nesmí být podáváno krmivo nebo nápoj způsobem, který vyvolává zbytečné utrpení. Krmiva musí splňovat podmínky stanovené zvláštními právními předpisy.3a)
(4) Pro zabezpečení podmínek ochrany zvířat každé hospodářské zvíře, na němž se projeví příznaky onemocnění nebo zranění, musí být bez odkladu náležitě ošetřeno v souladu se zvláštními právními předpisy;2) vyžaduje-li to situace, musí být nemocná nebo zraněná zvířata izolována ve vhodném ustájení.
(1) Volnost pohybu hospodářského zvířete nesmí být omezována způsobem, který by mu působil utrpení. Ustájení musí umožnit hospodářským zvířatům bez obtíží uléhat, odpočívat, vstávat a pečovat o povrch svého těla a vidět na ostatní zvířata. Prostor pro ležení musí být pohodlný, čistý a s řádným odtokem tekutých odpadů a nesmí působit nepříznivě na hospodářská zvířata.
(2) Pomůcky na přivazování hospodářských zvířat musí být pravidelně kontrolovány a upravovány, aby maximálně omezily riziko udušení nebo jiného poranění hospodářského zvířete.
(3) Pro zajištění pohody a zdraví hospodářských zvířat v intenzivních chovech, pokud větrání závisí na umělém větracím systému, musí být tento systém vybaven poplašným systémem, který bude varovat při selhání, nebo musí být k dispozici náležitý pomocný systém, který zaručí obnovení větrání. Všechna automatická a mechanická zařízení, která mají podstatný význam pro zdraví a pohodu zvířat, musí být kontrolována alespoň jednou denně. Jsou-li shledány závady, musí být okamžitě odstraněny, nebo není-li to možné, musí být podniknuty náležité kroky k zajištění zdraví a příznivého stavu zvířat.
(4) Hospodářským zvířatům, která nejsou chována v budovách, se poskytuje přiměřená ochrana před nepříznivými povětrnostními podmínkami, predátory a riziky ohrožujícími jejich zdraví.
(5) Podrobnosti stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.
Hospodářská zvířata musí
a) dostávat potravu, která je vhodná pro jejich stáří, druh a která je podávána v dostatečném množství, aby uspokojovala jejich potřeby. Všechna hospodářská zvířata musí mít přístup ke krmivu v intervalech vhodných pro jejich fyziologické potřeby,
b) mít přístup k vodě, která neohrožuje zdravotní stav zvířat, nebo jim musí být umožněno, podle druhu a věkové kategorie, uspokojovat potřeby tekutin,
c) mít možnost přístupu k zařízení pro krmení a napájení tak, aby bylo minimalizováno znečištění krmiva a vody i vyloučeny nepříznivé účinky zápolení o krmivo a napájecí vodu mezi hospodářskými zvířaty.
(1) Hospodářská zvířata musí být chována s ohledem na druh a věkovou kategorii nebo hmotnost a další specifické podmínky nároků na jejich ochranu a pohodu podle stanovených minimálních standardů.
(2) Minimální standardy pro ochranu nosnic druhu Kur domácí (Gallus gallus), které dosáhly snáškové zralosti a jsou chovány pro produkci vajec nezamýšlených k vylíhnutí (dále jen „nosnice“), se nevztahují na chovy s méně než 350 nosnicemi a zařízení pro chov chovných nosnic.
(3) Minimální standardy a další podrobnosti pro chov hospodářských zvířat stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.
(1) Každý je povinen zabezpečit zvířeti v zájmovém chovu přiměřené podmínky pro zachování jeho fyziologických funkcí a zajištění jeho biologických potřeb tak, aby nedocházelo k bolesti, utrpení nebo poškození zdraví zvířete, a učinit opatření proti úniku zvířat. Zvíře nesmí být chováno jako zvíře v zájmovém chovu, jestliže nejsou zabezpečeny přiměřené podmínky pro zachování jeho fyziologických funkcí a zajištění jeho biologických potřeb nebo jestliže se zvíře nemůže adaptovat, přestože tyto podmínky zabezpečeny jsou.
(2) Každý, kdo chová zvíře v zájmovém chovu nebo se ujal toulavého, případně opuštěného zvířete, odpovídá za jeho zdraví a dobrý stav; za splnění této povinnosti se považuje i oznámení místa nálezu obci nebo předání toulavého, případně opuštěného zvířete do útulku.
(3) Je zakázáno chovat zvířata v zájmových chovech, jestliže chovatel nebo občan vytvořil takové podmínky chovu, že v dalších generacích zvířat na základě dědičnosti budou zvířatům chybět části těla nebo orgány nebo budou-li orgány zvířat funkčně nezpůsobilé anebo znetvořené.
(4) Zvíře v zájmovém chovu nesmí být prodáno nebo darováno osobě
a) mladší 15 let bez souhlasu jejích rodičů nebo jiné osoby mající k uvedené osobě mladší 15 let rodičovskou odpovědnost,
b) která byla pravomocným rozhodnutím soudu zbavena způsobilosti k právním úkonům,
c) jíž byla pravomocným rozhodnutím soudu způsobilost k právním úkonům omezena, bez souhlasu jejího opatrovníka.
(5) Nebezpečný druh zvířete může chovat pouze osoba starší 18 let. K zájmovému chovu jedince nebo skupiny nebezpečného druhu zvířat je třeba povolení orgánu veterinární správy, příslušného podle místa chovu zvířete.
(6) Žádost o povolení chovu podle odstavce 5 musí obsahovat
a) jméno a příjmení odpovědné osoby,
b) druh a počet chovaných jedinců,
c) stručný popis chovu a jeho vybavení,
d) souhlas odpovědné osoby s prováděním kontroly chovaného jedince nebo skupiny nebezpečného druhu zvířat, míst a zařízení, v němž jsou tato zvířata chována, a prostor s chovem spojených, zejména prostor pro skladování krmiv.
(7) Příslušný orgán veterinární správy neudělí povolení podle odstavce 5, nejsou-li dodrženy podmínky podle odstavce 1. Příslušný orgán veterinární správy může rozhodnutím povolení změnit nebo odejmout, jestliže se změnily nebo zanikly podmínky, za jakých bylo uděleno. Povolení k chovu nebezpečných druhů zvířat se vydává na tři roky a může být na písemnou žádost prodlouženo. Příslušný orgán veterinární správy, který povolení vydal, je povinen alespoň jednou za rok provádět dozor nad dodržováním podmínek chovu. Záznamy o provedené kontrole uchová po dobu pěti let.
(8) Dojde-li ke změně podmínek, za nichž bylo povolení vydáno, je chovatel povinen do 30 dnů tuto změnu oznámit příslušnému orgánu veterinární správy.
(9) Hodlá-li chovatel nebezpečného druhu zvířete chovat i jiný druh nebezpečného zvířete než ten, na který má povolení chovu podle odstavce 5, je povinen pro chov tohoto druhu podat žádost podle odstavce 6.
(10) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem nebezpečné druhy zvířat.
(1) Právnická nebo fyzická osoba, která na základě živnostenského oprávnění
a) chová zvířata určená pro zájmové chovy pro účely obchodu s nimi nebo s těmito zvířaty obchoduje,
b) provozuje jezdeckou firmu nebo povoznictví, anebo chová zvířata pro cirkusová nebo veřejná vystoupení,
je povinna nejpozději 30 dnů před zahájením nebo ukončením podnikání oznámit výkon živnosti, druhy a počty zvířat příslušné krajské veterinární správě a současně je povinna doložit, jakým způsobem bude zabezpečena péče o zvířata, jejich zdraví a pohodu v případě zahájení činnosti.
(2) Zjistí-li příslušný orgán veterinární správy závažné nebo opětovné porušení povinností právnické nebo fyzické osoby uvedené v odstavci 1 stanovených tímto zákonem, může podat návrh příslušnému živnostenskému úřadu, aby podle § 58 odst. 2 písm. a) zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), živnostenské oprávnění zrušil nebo provozování pozastavil.
(3) Právnická nebo fyzická osoba, která obchoduje se zvířaty pro zájmové chovy, je povinna vést evidenci o nakoupených a prodaných zvířatech včetně dokladů o původu zvířete a uchovávat ji po dobu tří let.
(1) Obec může k regulaci populace toulavých a opuštěných zvířat provést
a) informační, osvětové a jiné účelově cílené preventivní aktivity zaměřené na prohloubení odpovědného chování člověka k zvířatům, zejména k zvířatům v lidské péči,
b) finanční nebo jiné zvýhodnění osob, které se ujaly péče o toulavé nebo opuštěné zvíře, zejména psa nebo kočku,
c) trvalé označování všech psů v obci prostředky, které způsobují při aplikaci jen mírnou nebo přechodnou bolest, zejména tetování nebo identifikace čipem, a evidenci jejich chovatelů,
d) odchyt toulavých a opuštěných zvířat,
e) podporu činnosti k uskutečnění regulace populace omezováním nekontrolovaných zdrojů potravy a neplánovaného rozmnožování psů a koček podporováním jejich sterilizace.
(2) Opatření podle odstavce 1 písm. c) stanoví obec obecně závaznou vyhláškou.
(1) Je zakázáno odchytávat nebo usmrcovat volně žijící zvíře
a) pomocí oka, tlučky, sítě, smyčky, pytláckého oka, harpuny nebo čelisťových pastí anebo pomocí obdobně zkonstruovaného zařízení,
b) pomocí jedovatých návnad a jedů v jakýchkoliv formách včetně plynování, nejde-li o případ podle odstavce 2,
c) do jestřábích košů a pomocí lepu,
d) pomocí výbušnin,
e) pomocí luků a samostřílů,
f) pomocí elektrického proudu, nejde-li o výkon práva upravený zvláštními právními předpisy,2a)
g) pomocí poloautomatické nebo automatické zbraně se zásobníkem schopným pojmout více než 2 náboje, nejedná-li se o případ podle § 5 odst. 2 písm. c),
h) pomocí zbraně s hledím pro střelbu v noci, s elektronickým hledím apod.,
i) pomocí letadla nebo motorového vozidla,
j) pomocí zvuku magnetofonu nebo podobného zařízení, mimo zařízení používaných v souladu se zvláštními právními předpisy,2a)
k) pomocí zrcadla nebo jiného oslňujícího zařízení,
l) pomocí zdroje umělého osvětlení a zařízení pro osvětlení terčů,
m) pomocí formalínových nebo lepících pastí,
n) pomocí zvířat použitých jako živá návnada.
(2) Deratizace, odchyt a usmrcování volně žijících zvířat patřících mezi škodlivé organismy se řídí zvláštními právními předpisy.2),2c),2e),2f)
(3) Provozovatel odchytových zařízení je musí provozovat tak, aby odchycená zvířata nebyla týrána.
(4) Zákaz odchytu do sítí se nevztahuje na odchyt savců nebo ptáků za účelem zazvěřování honiteb, ptáků za účelem ornitologického výzkumu, na odchyt zvířete drženého v zajetí anebo na odchyt toulavého nebo opuštěného zvířete. Zákaz se nevztahuje na odchyt ryb v rybářských revírech, který provádí uživatel revíru.
(5) Zakazuje se odchyt jedinců druhů původních volně žijících na území České republiky pro chov ve farmovém chovu, zájmovém chovu nebo chovu, jehož cílem je domestikace.
(6) Každý, kdo se ujal péče o jedince volně žijícího druhu zvířat, který není v důsledku zranění nebo z jiných okolností schopný existence ve volné přírodě, je odpovědný za jeho zdraví a stav a je povinen zajistit o něj péči v souladu se zvláštními právními předpisy;2),2a),2e) za takovou péči se považuje i oznámení místa nálezu obci nebo předání zvířete do záchranné stanice, anebo pokud se jedná o zvěř, mysliveckému hospodáři. Jde-li o zvíře zvláště chráněného druhu, postupuje se v souladu se zvláštním právním předpisem.2e)
(7) Pro ochranu letišť, městských aglomerací nebo jiných objektů je povoleno použít sokolnicky vycvičených dravců, je-li to v souladu se zvláštním právním předpisem.2e)
(1) Je zakázáno
a) provozovat mobilní zařízení typů pojízdných zvěřinců, exotarií, terárií a akvárií, v nichž jsou jedinci volně žijících druhů umístěni převážně v prostoru dopravního prostředku, s výjimkou zvířat, se kterými je pracováno v cirkusové manéži,
b) u nově narozených primátů, ploutvonožců, kytovců, vyjma delfinovitých, nosorožců, hrochů nebo žiraf provádět zvláštní způsob výcviku pro přípravu a provedení triků nebo výkonu v cirkuse, divadelním a varietním představení, filmu, televizním programu nebo podobném veřejném představení, s výjimkou cílených pohybových aktivit zvířat, v zoologických zahradách (dále jen „drezúra“) a k těmto účelům s nimi vstupovat na území státu.
(2) Bližší podmínky pro chov a drezúru zvířat stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.
(1) Pokusy se provádějí pouze za účelem
a) ověření vědecké domněnky a získání nových poznatků,
b) stanovení diagnózy,
c) vývoje a ověřování biologického produktu včetně zjištění jeho účinku a získání výrobku tohoto charakteru,
d) testace,
e) zkoumání reakcí zvířete včetně jeho metodického sledování ve volné přírodě,
f) výuky,
g) vývoje a ověřování léčiv, veterinárních technických prostředků nebo veterinárních přípravků.
(2) Pokusy smí provádět jen uživatelské zařízení, kterému bylo ústřední komisí uděleno oprávnění (dále jen „akreditace“), má potřebné odborně způsobilé osoby a vybavení vyhovující pro příslušný druh a množství pokusných zvířat.
(3) Pokusy mohou být povoleny pouze po ověření, že při současném stavu nelze zajistit poznatky nebo jejich využití jinými metodami nebo postupem, a to je-li předpokládaná bolest, utrpení nebo poškození pokusných zvířat s ohledem na cíl pokusů eticky opodstatněna a jsou nezbytné z důvodů
a) předcházení, poznání nebo léčení nemocí, utrpení, poškození zdraví, tělesných nesnází nebo k poznání ovlivnění fyziologických stavů a funkcí člověka nebo zvířete,
b) poznání poškození životního prostředí,
c) základního výzkumu a vyhledávacího výzkumu,
d) ověřování nezávadnosti látek nebo výrobků pro zdraví člověka nebo zvířete anebo jejich účinnosti proti škodlivým organismům,2f)
e) výroby sér, očkovacích látek, diagnostik, jiných biologických materiálů a léků,
f) zachování nebo rozmnožování živého materiálu pro vědecké účely,
g) výuky na středních a vysokých školách, v postgraduálním studiu nebo celoživotním vzdělávání občanů,5) především v oblasti medicíny a přírodních věd, pokud účelu nelze dosáhnout jinak.
(4) Pokusy musejí být prováděny přednostně na zvířatech k těmto účelům chovaným, odpovídajících kvalitou, definovaných a standardizovaných z hlediska genetického, zdravotního stavu a podmínek jejich životního prostředí (dále jen „laboratorní zvířata“). Toulavá a opuštěná zvířata nesmějí být k pokusům používána.
(5) Provádět na zvířatech pokusy za účelem vývoje nebo zkoušení zbraní, bojových látek nebo munice a k nim příslušných zařízení je zakázáno.
(6) Provádět na zvířatech pokusy za účelem vývoje nebo zkoušení kosmetických látek a přípravků je zakázáno.
(7) Je zakázáno provádět pokusy na zvířeti, které je považováno za jedince zvláště chráněného druhu,2e) s výjimkou výjimečného případu, kdy jsou pokusy prováděny v souladu s tímto zákonem a slouží
a) zoologickému badatelskému výzkumu sledujícímu zachování tohoto zvláště chráněného druhu, nebo
b) biomedicinskému badatelskému výzkumu, za podmínky, že užití příslušného zvláště chráněného druhu je nezbytným předpokladem pro provedení daného výzkumu.
(8) Za pokusy na zvířeti se nepovažují biologické testace sledující vliv změny jednotlivých složek krmné dávky, nebo srovnávací pokusy různých skupin zvířat a pokusy sledující výtěžnost zvířat, prováděné podle zvláštního právního předpisu,3a) při kterých je sledována během života v obvyklých podmínkách chovu pouze hmotnost zvířat, nejsou omezovány jejich fyziologické funkce nebo biologické potřeby a neprovádí se krvavé nebo jinak bolestivé zákroky.
Právnické a fyzické osoby provádějící pokusy na zvířatech jsou povinny
a) zabezpečit, aby zvířeti nebyla působena bolest, utrpení nebo poškození nad rozsah nevyhnutelný vzhledem k účelu, který se pokusem sleduje,
b) provádět pokusy, které způsobí větší než nepatrné bolesti jen za místního nebo celkového znecitlivění, ledaže by účel pokusu znecitlivění vyloučil,
c) používat k pokusům působícím bolest nebo utrpení zvířata pouze jedenkrát, pokud opakování není součástí pokusů,
d) zajistit přiměřenou péči o pokusná zvířata, zejména jejich vhodný chov, výživu, napájení, přiměřený prostor a mikroklima, a veterinární péči pro ně,
e) připravovat a plánovat pokusy předem, používat pouze přiměřených metod a vhodných zvířecích modelů a tak snižovat množství používaných zvířat,
f) při používání jiných než pro pokusné účely chovaných zvířat dodržovat zásady ochrany přírody a ochrany ohrožených druhů,
g) provádět usmrcování pokusných zvířat a zvířat vyřazených z pokusů bez utrpení a bolesti,
h) ověřovat v registrech mezinárodně ověřených a uznaných alternativních metod, zda k plánovanému pokusu existuje alternativní metoda, při které nemusí být použito zvíře.
(1) Řídit a kontrolovat pokusy na zvířatech jsou oprávněni lékaři, veterinární lékaři a osoby s jiným vysokoškolským vzděláním biologického směru, pokud se během studia, postgraduálního studia nebo dalšího celoživotního vzdělávání občanů5) prokazatelně seznámili s metodami chovu a práce na pokusných zvířatech, s jejich ochranou, s vyhledáváním a používáním alternativních metod a kterým bylo uděleno osvědčení příslušným orgánem ochrany zvířat.
(2) Chovatel je povinen zabezpečit, aby péči o pokusná zvířata vykonávaly osoby teoreticky i prakticky odborně způsobilé, schopné objektivně rozpoznat změny v chování pokusného zvířete a posoudit zjevné příznaky jeho zhoršeného zdravotního stavu, jakož i vhodnost, případně přiměřenost vnějšího prostředí ve vztahu k zdravotnímu stavu pokusného zvířete a přijmout potřebné opatření.
(3) Manipulovat s pokusným zvířetem a provádět zákroky vymezené projektem pokusů mohou pouze osoby, které získaly osvědčení o odborné způsobilosti [§ 18 odst. 5 písm. c)].
(4) Rozsah odborných znalostí nezbytných pro osvědčení způsobilosti pracovníka, včetně způsobu provádění zkoušek a vydávání osvědčení stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.
(1) Chovatel je povinen chovat laboratorní zvířata pouze v zařízeních, na která bylo pro chovná a dodavatelská zařízení uděleno osvědčení nebo byla pro uživatelská zařízení udělena akreditace.
(2) Chovatel je dále povinen, pokud to umožňují zvláštní právní předpisy2e) a nevylučuje-li to cíl pokusů stanovený podle schváleného projektů pokusů,
a) pro vybavení prostor pro zvířata používat materiály a prostředky, které jsou pro pokusná zvířata zdravotně nezávadné, nedráždivé a nenarušují jejich pohodu,
b) zabezpečit, aby všechna pokusná zvířata byla umístěna způsobem prospěšným jejich zdravotnímu stavu a pohodě, za vhodných podmínek prostředí a při umožnění volnosti pohybu a aby se jim dostávalo náležité péče, zdravotně nezávadných krmiv a vody, která neohrožuje jejich zdravotní stav,
c) zabezpečit, aby možnosti pokusných zvířat uspokojovat jejich fyziologické a etologické potřeby byly omezovány jen potud, pokud je to nevyhnutelně potřebné; zabezpečit prostorové a v případě potřeby i akustické a optické oddělení jedinců nebo druhů zvířat, které se z jakýchkoli důvodů vzájemně nesnášejí,
d) zabezpečit nejméně jednou za 24 hodin, nejedná-li se o zvířata volně žijící, pravidelnou kontrolu pohody a zdravotního stavu pokusných zvířat tak, aby nedocházelo ke zbytečnému utrpení; odstranit v nejkratší možné době každou zjištěnou závadu tak, aby nebylo ohroženo zdraví a život zvířat,
e) zabezpečit nejméně jednou za 24 hodin pravidelnou kontrolu funkcí technického vybavení, včetně automatické signalizace závad a stavu prostředí, v němž jsou zvířata chována, včetně včasného odstraňování závad,
f) zabezpečit objekt před únikem chovaných zvířat a vniknutím jiných živočichů,
g) vyloučit přístup nepovolaných osob a osob, které jsou stiženy zjevnými příznaky onemocnění přenosných na pokusná zvířata,
h) zabezpečit v bariérových systémech vstup pouze přes propust a přemísťování veškerého materiálu pouze podle stanoveného standardního operačního postupu nebo postupu, podle kterého se zajišťuje, kontroluje a eviduje soubor navazujících úkonů spojených s opakovanou činností související s chovem zvířat, zejména provozem a využitím technologického vybavení (dále jen „technologický postup“),
i) zabezpečit, aby osoby, které do prostor pro zvířata vstupují, používaly technologickým postupem stanovený pracovní oděv, obuv a další ochranné pomůcky,
j) dodržovat zákaz kouření v prostorách pro zvířata a minimalizovat působení dráždivých podnětů, zejména pachů a toxických plynů a ozdobných předmětů u osob manipulujících se zvířaty,
k) zabezpečit dezinfekci, dezinsekci, deratizaci a při pokusech s radioaktivními látkami též dezaktivaci, jakož i úklid a čištění prostor, technologického vybavení, nástrojů, nářadí, pracovních pomůcek, přepravních prostředků a osobních ochranných prostředků osob podle technologického postupu tak, aby přitom byly minimalizovány pro zvířata dráždivé podněty, vést o tom evidenci a uchovávat ji po dobu 3 let,
l) zřídit samostatné prostory a stanovit technologický postup pro skladování a úpravu tekutin a krmiv, podestýlky a pomůcek,
m) zřídit a vybavit prostory a stanovit technologický postup pro neškodné ukládání a likvidaci používaných biologických materiálů, pomůcek a odpadů způsobem, který zabezpečuje ochranu pokusných zvířat a vnějšího prostředí,
n) kontrolovat mikrobiologické a chemické parametry zdroje napájecí vody laboratorním vyšetřením nejméně dvakrát ročně. V případech, kdy kvalita napájecí vody musí splňovat zvláštní požadavky vyplývající z nároků daného druhu zvířat, ze systému chovu nebo stanovené projektem pokusů, zabezpečí chovná, dodavatelská a uživatelská zařízení její vyšetření v souladu s požadavky technologického postupu nebo projektu pokusů; výsledky vyšetření uchovává po dobu nejméně 3 let,
o) zpracovat, dodržovat a kontrolovat soubor personálních, materiálních a technických opatření a zařízení zabezpečujících provoz zařízení a ochranu pokusných zvířat podle písmen a) až m) (provozní řád zařízení),
p) operace a metody práce pro opakované pracovní postupy zpracovat ve formě technologického postupu [písmeno n)] a stanovit způsob jejich kontroly.
(3) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem bližší podmínky chovu a využití pokusných zvířat, kontroly, způsobu označování pokusných zvířat a způsobu vedení evidencí s tím souvisejících.
(1) Chovná a uživatelská zařízení jsou povinna zajišťovat veterinární péči o zvířata,2) zejména pravidelné preventivní kontroly jejich zdravotního stavu a kontrolu prostředí chovných prostor, o kterých vede záznamy a uchovává je po dobu nejméně 3 let.
(2) Chovná, dodavatelská a uživatelská zařízení jsou povinna ustavit osobu odpovědnou za péči o zvířata.
(3) Podrobnosti stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.
(1) Do chovných, dodavatelských a uživatelských zařízení lze přemisťovat laboratorní zvířata pouze z chovných, dodavatelských a uživatelských zařízení, kterým bylo uděleno osvědčení či akreditace, při přemisťování ostatních druhů pokusných zvířat musí být dodrženy podmínky podle zvláštního právního předpisu.2) Dovoz, tranzit nebo vývoz laboratorních zvířat, psů, koček nebo lidoopů lze uskutečnit, pouze je-li kontejner označen nálepkou „laboratorní zvíře“, a to v jazyce českém a anglickém, a tato skutečnost je vyznačena v průvodní dokumentaci.
(2) Přemísťovat v chovných, dodavatelských a uživatelských zařízeních a přepravovat mezi chovnými, dodavatelskými a uživatelskými zařízeními lze jen zvířata v dobré kondici, klinicky zdravá z míst prostých nákaz v souladu se zvláštním právním předpisem2) se zřetelem na potřeby daného druhu, systém chovu, místa jejich původu nebo způsobu získávání, není-li studium infekce součástí projektu pokusů.
(3) Není-li to v rozporu s účelem pokusu, navykají se před jeho zahájením zvířata na nové prostředí.
(4) Podrobnosti stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.
(1) Akreditace se uděluje na základě žádosti o udělení akreditace uživatelskému zařízení, která se podává k ústřední komisi. Vzor žádosti o udělení akreditace uživatelskému zařízení stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.
(2) Ústřední komise udělí akreditaci, splňuje-li uživatelské zařízení stanovené podmínky. Ústřední komise rozhoduje na základě posudků v písemné zprávě posuzovatelů nebo na základě vlastního šetření.
(3) Akreditace se uděluje na dobu určitou, při prvním udělení akreditace však nejdéle na 3 roky, při každém dalším udělení akreditace nejdéle na dobu 5 let.
(4) Rozhodnutí o akreditaci obsahuje
a) identifikační údaje uživatelského zařízení,
b) druh činnosti,
c) druhy zvířat a jejich maximální denní stavy,
d) identifikaci osoby zodpovědné za péči o pokusná zvířata,
e) datum vydání rozhodnutí a dobu platnosti.
(5) Ústřední komise zašle rozhodnutí o akreditaci žadateli, příslušnému státnímu orgánu [§ 19 odst. 1 písm. d)] a příslušnému orgánu veterinární správy (§ 22 odst. 1).
(6) Uživatelské zařízení oznamuje ústřední komisi změnu údajů uvedených v rozhodnutí o akreditaci. Změna údajů podle odstavce 4 písm. a), b) nebo c) zakládá povinnost podat novou žádost.
(1) Chovné zařízení a dodavatelské zařízení může svou činnost provádět jen na základě osvědčení vydaného ústřední komisí.
(2) Osvědčení se uděluje na základě žádosti o udělení osvědčení pro chovné zařízení nebo žádosti o udělení osvědčení pro dodavatelské zařízení, která se podává ústřední komisi.
(3) Ústřední komise udělí osvědčení chovnému nebo dodavatelskému zařízení, splňují-li stanovené podmínky, přičemž rozhoduje na základě posudků v písemné zprávě posuzovatelů nebo na základě vlastního šetření.
(4) Osvědčení chovnému nebo dodavatelskému zařízení se uděluje na dobu určitou, při prvním udělení však nejdéle na 3 roky, při každém dalším udělení osvědčení nejdéle na dobu 5 let.
(5) Osvědčení chovného nebo dodavatelského zařízení obsahuje
a) identifikaci zařízení,
b) druh činnosti,
c) druhy zvířat a jejich maximální počty,
d) identifikaci osoby zodpovědné za péči o pokusná zvířata,
e) datum vydání osvědčení a dobu platnosti.
(6) Ústřední komise zašle kopii rozhodnutí o osvědčení chovného nebo dodavatelského zařízení příslušnému státnímu orgánu [§ 19 odst. 1 písm. d)] a příslušnému orgánu veterinární správy (§ 22 odst. 1).
(7) Chovné a dodavatelské zařízení oznamuje ústřední komisi změnu údajů uvedených v rozhodnutí o vydání osvědčení. Změna údajů podle odstavce 5 písm. a), b) nebo c) zakládá povinnost podat novou žádost.
(8) Dodavatelské zařízení, které žádá o vydání osvědčení pro obchod s jedinci druhů volně žijících zvířat, rozšíří údaje o podmínky orgánu ochrany přírody a o schválení veterinárních podmínek příslušným orgánem dozoru nad ochranou zvířat.
(9) Dodavatelské zařízení dodává laboratorní zvířata akreditovaným uživatelským zařízením pouze z chovných zařízení, která mají osvědčení.
(10) Podrobnosti stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.
(1) Uživatelské zařízení v akreditačním řízení nebo chovné a dodavatelské zařízení v řízení o vydání osvědčení před rozhodnutím ústřední komise posoudí nejméně 2 posuzovatelé.
(2) Posuzovatele jmenuje ústřední komise.
(3) Jmenování může být zrušeno rozhodnutím ústřední komise při neplnění povinností posuzovatele, na základě jeho žádosti nebo po jeho úmrtí.
(4) Před posouzením konkrétního uživatelského, chovného nebo dodavatelského zařízení zašle předseda ústřední komise posuzovateli písemné pověření k posouzení určeného zařízení, s požadavkem na zpracování posudku.
(5) Posuzovatel
a) je povinen
1. vykonávat svou činnost osobně a v souladu s tímto zákonem a jeho prováděcími právními předpisy,
2. šetřit práva a právem chráněné zájmy kontrolovaných osob,
3. zachovávat mlčenlivost o skutečnostech bezprostředně souvisejících s ochranou obchodního tajemství, ochranou autorských práv, nebo utajovaných skutečností, které upravují zvláštní právní předpisy,5a) o kterých se dozvěděl při výkonu své činnosti a které nejsou v rozporu s tímto zákonem,
4. prokázat se v určeném zařízení pověřením k posouzení vydaným předsedou ústřední komise,
5. na základě pověření posoudit určené zařízení fyzickou kontrolou na místě, včetně posouzení stanovené dokumentace, o zjištěných skutečnostech zpracovat písemný posudek a zaslat jej ústřední komisi,
6. oznámit neprodleně předsedovi ústřední komise skutečnosti, pro které by nemohl vypracovat posudek pravdivě nebo pro které je z činnosti posuzovatele vyloučen,
7. předložit v souladu s platnými právními předpisy vyúčtování nákladů spojených s posuzováním určeného zařízení,
8. na vyzvání předsedy ústřední komise se účastnit školení k dané problematice,
b) je oprávněn
1. vstupovat do určeného uživatelského, chovného nebo dodavatelského zařízení, do objektů v tomto zařízení, v nichž jsou chována zvířata, prováděny pokusy na zvířatech, prováděna obchodní a dodavatelská činnost se zvířaty, nebo do objektů a prostor, které s touto činností souvisejí, zejména sklady krmiv, prostředky pro přepravu zvířat, místa pro asanaci, a z hlediska ochrany zvířat kontrolovat jejich zabezpečení a vybavení,
2. vyžadovat od chovatelů potřebné doklady, informace, věcnou osobní a jinou pomoc nezbytnou k výkonu své činnosti; tato pomoc je bezplatná,
3. vyžádat si písemné stanovisko odpovědného pracovníka zařízení k posudku, který v souvislosti s posuzováním určeného zařízení zpracoval,
4. účastnit se jednání ústřední komise při projednávání posudku, který na určené zařízení zpracoval.
(1) Uživatelská zařízení jsou povinna
a) ustavit odbornou komisi zařízení,
b) zajistit veterinární péči o pokusná zvířata a jejich ošetření,
c) vést záznamy o všech používaných pokusných zvířatech, zejména o počtu a druhu pokusných zvířat, jejich původu a datu přijetí; tyto záznamy musí být uchovávány nejméně po dobu 3 let.
(2) Osoba zodpovědná za péči o pokusná zvířata (§ 17b odst. 2) je povinna
a) stanovovat a kontrolovat podmínky ochrany a péče o pokusná zvířata, které chová nebo využívá příslušné uživatelské zařízení, a vést záznamy o počtech zvířat použitých v pokusech; zjištěné závady oznámit odpovědnému pracovníkovi uživatelského zařízení a dbát na jejich neodkladné odstranění tak, aby bylo minimalizováno poškození zdraví nebo utrpení pokusných zvířat,
b) v rozsahu stanoveném v projektu pokusů provádět jejich kontrolu a zjištěné skutečnosti zaznamenávat do protokolu pokusů; tento postup nevylučuje namátkové provádění kontrol probíhajících pokusů i mimo termíny stanovené projektem pokusů,
c) kontrolovat činnost ošetřovatelů a ostatních pracovníků, kteří chovají nebo využívají v příslušném uživatelském zařízení pokusná zvířata, kontrolovat dodržování pracovního řádu a stanovených technologických postupů a vedení příslušné evidence a dokumentace,
d) spolupracovat s orgány ochrany zvířat.
(3) Odborná komise je složena nejméně ze 3 členů, jimiž jsou
a) osoba zodpovědná za péči o pokusná zvířata,
b) odborník s vysokoškolským vzděláním, specialista v oboru hlavní činnosti uživatelského zařízení,
c) veterinární lékař.
(4) U osob uvedených v odstavci 3 písm. a) a b) se vyžaduje odborná způsobilost podle § 17 odst. 1, u osob uvedených v odstavci 3 písm. c) se vyžaduje odborná způsobilost podle § 17 odst. 1 nebo § 26.
(5) Odborná komise uživatelského zařízení je povinna
a) kontrolovat plnění povinností uložených vedoucím pokusu a ostatním osobám, které se na činnosti s pokusnými zvířaty podílejí,
b) projednávat a vyjadřovat se k předloženému projektu pokusů písemným stanoviskem s odůvodněním, které postoupí orgánu ochrany zvířat podle § 19 odst. 1 písm. d), a současně o tomto písemně vyrozumí předkladatele; nemá-li projekt pokusů veškeré náležitosti, vrátí jej předkladateli k doplnění, přitom odpovídá za ověření všech náležitostí projektu pokusů,
c) ověřovat odbornou způsobilost laborantů, techniků a ošetřovatelů pokusných zvířat pracujících s pokusnými zvířaty a vydávat o tom osvědčení,
d) projednávat a předkládat zodpovědné osobě uživatelského zařízení návrhy provozního řádu, technologických postupů a návrhy na opatření k ochraně pokusných zvířat,
e) kontrolovat stanovenou evidenci pokusných zvířat,
f) kontrolovat, zda jsou o pokusech vedeny protokoly a jsou v nich zaznamenávány údaje stanovené příslušným projektem pokusů,
g) zpracovat a odevzdat nejpozději do 15. ledna roku následujícího orgánu ochrany zvířat podle § 19 odst. 1 písm. d) souhrnnou zprávu za kalendářní rok o činnosti s uvedením
1. identifikace zařízení, čísla rozhodnutí o akreditaci a doby její platnosti,
2. příjmení, jména a čísla osvědčení podle § 17 odst. 1 nebo § 26 členů odborné komise,
3. počtu projednaných a z toho doporučených projektů pokusů s označením účelů uvedených v § 15 odst. 1,
4. evidence počtu pokusných zvířat použitých pro pokusy a počtu a druhu provedených pokusů,
5. případně jiných údajů stanovených prováděcím právním předpisem nebo požadovaných ústřední komisí,
h) povolovat pracovníkům uživatelského zařízení provádění pokusů na základě schválených projektů pokusů orgánem ochrany zvířat podle § 19 odst. 1 písm. d).
(1) Vedoucím pokusu může být pouze osoba, která splňuje podmínky podle § 17 odst. 1.
(2) Povinností vedoucího pokusu je
a) vytvořit a zajistit podmínky pro co možná nejšetrnější provedení pokusu na zvířatech, případně zákroku na živém zvířeti, jeho pozorování nebo manipulace s ním za účelem pokusu a činnost bezprostředně související a zabezpečit optimalizaci zdravotního stavu, pohody a hygieny zvířat v chovu,
b) zpracovat projekt pokusů a předložit jej ke stanovisku odborné komisi, podmínky podle zvláštních předpisů projednat s příslušnými orgány,
c) v případě schválení projektu pokusů to oznámit příslušnému orgánu veterinární správy,
d) po zahájení pokusu vést protokol pokusu a potvrzovat v něm úkony stanovené projektem pokusu, umožnit osobě odpovědné za péči o pokusná zvířata a orgánům ochrany zvířat kontrolu plnění podmínek projektu pokusů, včetně provádění zápisů o této kontrole do protokolu pokusu,
e) zabezpečit péči o zvířata v pokuse a kontrolovat činnost dalších pracovníků, zejména ošetřovatelů, kteří se na ní podílejí,
f) pokus ukončit po dosažení cíle nebo nejpozději v termínu stanoveném projektem pokusů.
(3) Vedoucí pokusu může v projektu pokusů stanovit svého zástupce, který plní jeho povinnosti v případě, kdy je nemůže sám plnit; tato osoba musí splňovat kvalifikační podmínky podle § 17 odst. 1.
(4) Vedoucí pokusu nebo jeho zástupce nesmí
a) při pokusu, který řídí, vykonávat činnost osoby zodpovědné za péči o pokusná zvířata,
b) účastnit se na zpracování stanoviska, které se týká jeho projektu pokusů, jako člen odborné komise, komise příslušného státního orgánu [§ 19 odst. 1 písm. d)] nebo ústřední komise.
(1) Při schvalování projektu pokusů zpracuje odborná komise stanovisko o splnění podmínek podle § 15 a předloží jej příslušnému státnímu orgánu podle § 19 odst. 1 písm. d).
(2) Pokud příslušný státní orgán podle § 23 odst. 1 písm. a) povolí použití zvířat pro předložený projekt pokusů a projekt schválí, uvede ve svém povolení jeho číslo a dobu platnosti schváleného projektu pokusů. Povolení se stává nedílnou součástí projektu pokusů.
(3) Neoznámení změny údajů v projektu pokusů týkající se změny vedoucího pokusu, změny druhu použitých zvířat, zákroku na zvířatech, manipulace se zvířaty a změny místa pokusu příslušnému státnímu orgánu se považuje za provádění pokusu bez povolení.
(4) Existence údajů o pokusu souvisejících s ochranou obchodního tajemství, objevů, autorských práv, nebo utajovaných skutečností, které upravují zvláštní právní předpisy,5a) není překážkou výkonu dozoru nad ochranou zvířat.
(5) Náležitosti a obsah projektu pokusů, zásady jeho zpracování a vzorový formulář stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.
(1) Pokus začíná, když je zvíře poprvé připravováno k použití, a končí, když v souvislosti s tímto pokusem není už třeba konat další pozorování v souladu s projektem pokusů.
(2) Po ukončení pokusu se se zvířetem nakládá způsobem stanoveným projektem pokusů.
(3) Hospodářské zvíře je možné vrátit po ukončení pokusu do původních podmínek chovu, odpovídá-li tomu jeho stav, a to z hlediska jeho zdraví, jeho další využitelnosti a nákazové situace v souladu se zvláštním právním předpisem.2)
(4) Volně žijící zvíře odchycené za účelem pokusu je třeba po ukončení pokusu vrátit na místo původního výskytu, je-li to stanoveno projektem pokusů a umožňuje-li to zdravotní stav zvířete, podmínky prostředí a zvláštní právní předpis.2e)
(5) Zvíře, které svým druhem odpovídá zvířatům zájmového chovu, může být po ukončení pokusu, je-li to stanoveno projektem pokusů a umožňuje-li to zdravotní stav zvířete, předáno do zájmového chovu, a to podle nákazové situace.
(6) Při výskytu nákazy s klinickými projevy onemocnění, případně úhynů a při laboratorním průkazu nákazy přenosné ze zvířat na jiná zvířata nebo na člověka se pokus ukončí, pokud sledování uvedených projevů není stanoveno projektem pokusů.
(7) Neškodné odstranění kadáveru není dovoleno dříve, než nastane posmrtná ztuhlost.
(1) Chovná, dodavatelská a uživatelská zařízení jsou povinna uchovávat po dobu tří let záznamy o kontrole a vést evidenci
a) zootechnickou a o kontrole zdravotního stavu zvířat,
b) o kontrole objektu a prostor, kde jsou zvířata umístěna, a o hodnotách mikroklimatu zjištěných při pravidelných kontrolách nebo záznamy automatických registračních přístrojů,
c) o dezinfekci dopravních prostředků a přepravních obalů určených k přepravě a přemisťování zvířat,
d) o dovozu a vývozu zvířat ze zahraničí a způsobu označování nakoupených nebo prodaných zvířat, která obsahuje údaje o zemi původu, o chovném, dodavatelském nebo uživatelském zařízení a o původu zvířat,
e) o původu a označení psů, koček a lidoopů, včetně údajů o chovném, dodavatelském nebo uživatelském zařízení, ze kterého nebo do kterého byli jedinci těchto druhů dodáni, s vyznačením data přepravy či přemístění,
f) o odborné způsobilosti zaměstnanců.
(2) V každém chovném, dodavatelském nebo uživatelském zařízení musí být psi, kočky a lidoopi označeni trvale identifikačním prostředkem dříve, než jsou odstaveni od matky, s výjimkou případů, kdy tato zvířata jsou před odstavením převedena z jednoho zařízení do jiného a není z praktických důvodů možno zvíře předem označit; v tomto případě je přijímací zařízení povinno uchovat všechny údaje zejména o matce až do označení zvířete.
(3) Ze záznamu každého chovného, dodavatelského nebo uživatelského zařízení musí vyplývat podrobnosti o identitě a původu každého psa, kočky a lidoopa.
(1) K pokusu nelze použít zvířata s klinicky zjevnými příznaky onemocnění, pokud to není součástí schváleného projektu pokusů.
(2) Znecitlivění nebo jiné metody tlumící bolest se řídí prospěchem zvířete se zřetelem na jeho druh a na účel pokusu.
(3) Prostředky, které způsobují pouze ochrnutí svalů, se nepovažují za prostředky vhodné pro znecitlivění.
(1) Odborná příprava k získání osvědčení o odborné způsobilosti se uskutečňuje formou specializovaného kurzu.
(2) Znalosti absolventů kurzů k získání osvědčení odborné způsobilosti podle odstavce 1 se ověřují před zkušební komisí v souladu se zkušebním řádem schváleným ústřední komisí.
(3) Zkušební komisi pro získání osvědčení jmenuje předseda ústřední komise a tvoří ji předseda, který je členem ústřední komise, člen, lektor ze seznamu přednášejících a člen, odborný pracovník školícího pracoviště, kterým bylo uděleno osvědčení o odborné způsobilosti podle § 17 odst. 1.
(4) O zkoušce vyhotoví zkušební komise protokol, který je evidován a uchovává se na školícím pracovišti.
(5) Nejméně jedenkrát za 3 roky zajistí chovná, dodavatelská a uživatelská zařízení školení a přezkoušení z odborné způsobilosti k péči o zvířata u svých laborantů, techniků a ošetřovatelů, kteří zacházejí se zvířaty. Nově přijatý pracovník musí zkoušku odborné způsobilosti složit do 6 měsíců po nástupu do zaměstnání.
(6) Odborná příprava k získání osvědčení odborné způsobilosti podle § 17 odst. 1 se uskutečňuje pro veterinární lékaře, lékaře a osoby s jiným vysokoškolským vzděláním v oblasti přírodních věd se zaměřením na biologické studijní obory formou dalšího celoživotního vzdělávání občanů na součástech vysokých škol zřízených podle zvláštních právních předpisů, které současně vytvořily předpoklady pro teoretické i praktické zajištění výuky a které mají udělenu akreditaci uživatelského zařízení ústřední komisí.
(7) Odborná příprava k získání osvědčení odborné způsobilosti pro laboranty, techniky a ošetřovatele k péči o zvířata se uskutečňuje formou dalšího celoživotního vzdělávání občanů na vysokých školách nebo jiných školících zařízeních, které současně vytvořily předpoklady pro teoretické i praktické zajištění výuky a které mají udělenu akreditaci uživatelského zařízení ústřední komisí.
(8) Ústřední komise jmenuje lektory na návrh školícího pracoviště. Lektoři musí splňovat podmínky osvědčení odborné způsobilosti podle § 17 odst. 1 a minimálně 5 let odborné praxe při využívání zvířat k pokusným účelům nebo činnosti v orgánu ochrany zvířat.
(9) Podrobnosti stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.
(1) Orgány ochrany zvířat jsou
a) ministerstvo,
b) ústřední komise,
c) orgány veterinární správy,2)
d) ústřední orgány státní správy a Akademie věd České republiky, pokud do okruhu jejich působnosti spadá předmět činnosti právnických a fyzických osob, které provádějí pokusy na zvířatech, (dále jen „příslušné státní orgány“),
e) Ministerstvo vnitra a Ministerstvo obrany v rámci své působnosti,
f) obecní úřady obcí s rozšířenou působností.
(2) Na úseku ochrany zvířat vykonávají též ve vymezeném rozsahu působnost obce.
Ministerstvo
a) stanoví hlavní úkoly na úseku ochrany zvířat a organizuje, řídí a kontroluje jejich plnění,
b) řídí výkon státní správy na úseku ochrany zvířat,
c) spolupracuje s ostatními ústředními orgány státní správy, Akademií věd České republiky, vysokými školami a nevládními neziskovými organizacemi, které se podílejí na plnění úkolů ochrany zvířat,
d) schvaluje statut a jednací řád ústřední komise.
(1) Ústřední komise doporučuje opatření a koordinuje plnění úkolů na úseku ochrany zvířat.
(2) Ústřední komisi zřizuje, jejího předsedu a členy jmenuje a odvolává ministr zemědělství po dohodě s ministrem životního prostředí z odborníků navržených příslušnými státními orgány, Společností pro vědu o laboratorních zvířatech a občanskými sdruženími, které se podílejí na plnění úkolů ochrany zvířat.
(3) Ústřední komise
a) projednává, koordinuje a kontroluje plnění úkolů ochrany volně žijících zvířat, hospodářských a pokusných zvířat a zvířat v zájmových chovech, včetně zvířat v zoologických zahradách a předkládá příslušným státním orgánům návrhy na nezbytná opatření,
b) vede ústřední evidenci počtu pokusných zvířat použitých podle § 15 odst. 1,
c) stanovuje podmínky pro akreditaci uživatelských zařízení a pro vydání osvědčení pro chovná zařízení a dodavatelská zařízení,
d) stanovuje okruh a rozsah znalostí potřebných pro práci s pokusnými zvířaty a provádí jejich zkoušení,
e) rozhoduje o udělení, změně, pozastavení nebo odnětí osvědčení chovným nebo dodavatelským zařízením nebo akreditace uživatelským zařízením, a to i na základě řízení zahájeného z vlastního podnětu,
f) projednává souhrnné zprávy o činnosti příslušných státních orgánů vymezené v § 23 odst. 1 a kontroluje vydávání povolení podle § 23 odst. 1 písm. a) tohoto zákona,
g) schvaluje z hlediska dodržování tohoto zákona řády ochrany zvířat při chovu, řády ochrany zvířat při svodu nebo veřejném vystoupení; tyto řády jí musí žadatel předložit v písemné podobě i na technickém nosiči dat spolu s žádostí nejpozději do 3 měsíců od jeho zaregistrování podle zvláštního právního předpisu,
h) vydává písemné vyjádření ve schvalovacím řízení zoologických zahrad,1)
i) posuzuje po odborné stránce osnovy rekvalifikačních kurzů pro obchod se zvířaty určenými pro zájmové chovy a drezúry zvířat,
j) může uhradit v případě potřeby vakcínu proti nemocím přenosným ze zvířat na člověka posuzovatelům chovných, dodavatelských a uživatelských zařízení,
k) navrhuje zkušební řády pro odbornou způsobilost osob pro přepravu zvířat a provádí zkoušky pro získání této odborné způsobilosti,
l) jmenuje a odvolává posuzovatele pro akreditační řízení uživatelských zařízení a řízení pro vydání osvědčení chovným nebo dodavatelským zařízením, které metodicky řídí, kontroluje, organizačně a materiálně zabezpečuje jejich činnost a bezpečnost.
(4) Pro plnění úkolů uvedených v odstavci 3 ústřední komise vytváří jako své pracovní orgány výbory pro ochranu hospodářských zvířat, volně žijících zvířat, zvířat v zájmových chovech a pokusných zvířat.
(5) Ústřední komise je povinna ve správním řízení podle odstavce 3 písm. e) rozhodnout nejdéle do 120 dnů od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech může být řízení prodlouženo ministerstvem o dalších 60 dnů; proti rozhodnutí o akreditaci se nelze odvolat, je přípustná žádost o jeho přezkoumání soudem.
(1) Krajské veterinární správy
a) vykonávají dozor nad dodržováním povinností uložených chovatelům a ostatním fyzickým a právnickým osobám,
b) povolují užití jiných postupů utrácení zvířat (§ 5h odst. 4),
c) vydávají, mění nebo odnímají rozhodnutí o povolení chovu nebezpečných druhů zvířat, a to jedinců i skupin podle § 13 odst. 5,
d) přijímají oznámení podle § 13a odst. 1 a podávají návrh příslušnému živnostenskému úřadu podle § 13a odst. 2,
e) vypracovávají odborná vyjádření a registrují podle § 8k dopravce zvířat v místě své působnosti, a tuto registraci ruší,
f) schvalují a kontrolují plány cesty předložené odesílatelem před provedením přepravy zvířat a po jejím ukončení; tyto dokumenty stanoveným způsobem archivují,
g) stanovují veterinární podmínky pro provádění pokusů na zvířatech,
h) na základě kontrolního zjištění ukládají nápravná opatření chovatelům a ostatním fyzickým a právnickým osobám,
i) podávají podněty obecním úřadům obcí s rozšířenou působností k projednávání přestupků a správních deliktů vyplývajících z porušení povinností uložených chovatelům a ostatním fyzickým nebo právnickým osobám tímto zákonem.
(2) Státní veterinární správa
a) zpracovává a realizuje program ochrany zvířat,
b) vykonává dozor nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem a obecně závaznými právními předpisy vydanými na jeho základě v případech, kdy si to vyhradí,
c) spolupracuje na úseku dozoru nad ochranou zvířat s orgány ochrany zvířat Rady Evropy, Evropského společenství a třetích zemí a na vyžádání jim poskytuje příslušné informace,
d) vede centrální evidenci dopravců podle § 8k,
e) vede a zveřejňuje na webové stránce Státní veterinární správy informace o programu ochrany zvířat,
f) v oboru ochrany zvířat a péče o jejich pohodu organizuje odbornou přípravu a celoživotní vzdělávání úředních veterinárních lékařů podle § 26, případně dalších odborně způsobilých pracovníků pro výkon činností podle zvláštních právních předpisů.2)
(3) Úkoly orgánů ochrany zvířat provádějících dozor nad dodržováním tohoto zákona a právních předpisů vydaných k jeho provedení podle odstavce 1 písm. a) plní v oboru působnosti při chovu a využití zvířat pro účely Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra příslušné orgány těchto ministerstev a poskytují o nich informace Státní veterinární správě a ústřední komisi.
(1) Příslušné státní orgány
a) vydávají právnickým a fyzickým osobám na základě vyjádření odborných komisí povolení k použití pokusných zvířat pro projekty základního výzkumu, vyhledávacího výzkumu, testací, bezpečnostních záruk a výuky pro uživatelská zařízení uvedená v projektu pokusů,
b) vedou evidenci o počtu a druhu zvířat použitých pro pokusné účely,
c) v pravidelných časových intervalech uveřejňují ve stanoveném rozsahu statistické údaje o použití pokusných zvířat,
d) vydávají osvědčení podle § 17 tohoto zákona.
(2) Proti rozhodnutí příslušného státního orgánu podle odstavce 1 písm. a) lze podat do 15 dnů námitky k ústřední komisi, která rozhoduje s konečnou platností.
(3) Příslušné státní orgány učiní potřebná opatření, aby k plnění úkolů podle odstavce 1 měly poradce z kruhu odborníků s kvalifikací podle § 17 odst. 1 nebo § 26, kteří utvoří rezortní odbornou komisi pro schvalování projektu pokusů.
(4) Ministerstvo životního prostředí se vyjadřuje v akreditačním řízení k žádostem uživatelských zařízení, která mají záměr provádět pokusy na volně žijících zvířatech. Akreditaci k této činnosti může ústřední komise schválit jen na základě takto vydaného souhlasu.
(5) Místně příslušný orgán ochrany přírody2e) podle místa, kde má být proveden pokus na volně žijících zvířatech, se na žádost uživatelského zařízení vyjadřuje k projektům pokusů na jedincích druhů volně žijících zvířat. Jeho vyjádření je pro příslušný státní orgán, který projekt pokusů schvaluje, závazné.
(1) Obec může zřizovat, provozovat a rušit útulky pro zvířata.6)
(2) Obec může obecně závaznou vyhláškou upravit pravidla pro pohyb psů na veřejném prostranství a vymezit prostory pro volné pobíhání psů.
(1) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností
a) projednávají přestupky na úseku ochrany zvířat,
b) projednávají správní delikty podle § 27,
c) provádějí zvláštní opatření podle § 28a v součinnosti s příslušným orgánem Policie České republiky,
d) plní další úkoly v ochraně zvířat stanovené tímto zákonem a zvláštními právními předpisy, není-li příslušný jiný orgán ochrany zvířat.
(2) Na území hlavního města Prahy plní úkoly podle odstavce 1 příslušný úřad městské části hlavního města Prahy.
(3) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností vedou a 1 rok od nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku uchovávají evidenci osob, které se dopustily přestupku podle tohoto zákona.
(4) Obecní úřad obce s rozšířenou působností je povinen projednat všechny podněty podané podle § 22 odst. 1 písm. i), vyrozumět příslušnou krajskou veterinární správu do jednoho měsíce od podání podnětu o učiněných opatřeních a po vydání rozhodnutí o výsledku řízení.
(5) Obecní úřad obce s rozšířenou působností je povinen vyžádat si odborné vyjádření orgánů veterinární správy, které je v řízení o přestupku nebo správním deliktu závazné.
Pracovníci orgánů ochrany zvířat pověření výkonem dozoru nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem a obecně závaznými právními předpisy vydanými na jeho základě a posuzovatelé zařízení při akreditačním řízení
a) jsou oprávněni
1. vstupovat do chovných, dodavatelských a uživatelských zařízení, do objektů, v nichž je prováděna obchodní činnost se zvířaty, do objektů a na místa, kde se konají svody zvířat nebo veřejná vystoupení anebo kde jsou provozovány útulky pro zvířata, do objektů chovatelů, v nichž jsou chována zvířata, a do objektů, v nichž jsou zvířata porážena,
2. vyžadovat od chovatelů potřebné doklady, informace, věcnou osobní a jinou pomoc nezbytnou k výkonu své činnosti; tato pomoc je bezplatná,
b) jsou povinni
1. šetřit práva a právem chráněné zájmy kontrolovaných osob,
2. zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech tvořících předmět obchodního a služebního tajemství, o kterých se dozvěděli při výkonu dozoru,
3. prokazovat svou totožnost služebním průkazem nebo pověřením k provedení kontroly vydaným příslušným orgánem ochrany zvířat,
4. pořizovat protokol o zjištěných skutečnostech.
Pověřen výkonem dozoru může být pouze odborný pracovník s vysokoškolským vzděláním veterinárního směru, který získal osvědčení o způsobilosti po úspěšném složení zkoušek podle zkušebního řádu a prokázal v rámci zkoušky znalost právních předpisů vztahujících se k činnosti jím vykonávané. Zkušební řády schvaluje na návrh ústřední komise ministerstvo a zkoušky provádí ústřední komise.
(1) Správního deliktu7) na úseku ochrany zvířat proti týrání se dopustí fyzická osoba, která je podnikatelem, nebo právnická osoba, která
a) ztěžuje nebo maří výkon dozoru prováděného příslušným orgánem ochrany zvířat,
b) propaguje týrání zvířat,
c) poruší jinou povinnost stanovenou tímto zákonem a obecně závaznými právními předpisy vydanými na jeho základě.
(2) Za porušení povinnosti podle odstavce 1 se uloží pokuta do výše 100 000 Kč a za hrubé porušení povinnosti uvedené v odstavci 1 pokuta do výše 500 000 Kč. Jako trest lze také uložit zákaz činnosti na dobu až 5 let.
(3) Hrubým porušením povinnosti se rozumí porušení povinnosti, jehož se dopustila fyzická osoba, která je podnikatelem, nebo právnická osoba opakovaně nebo soustavně anebo ve vztahu k více jedincům zvířat, anebo porušením povinnosti, jejíž porušení způsobilo týrání, utýrání, nebo jiný závažný a trvalý následek na zdraví zvířete.
(4) Při stanovení výše pokuty se přihlédne zejména k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání.
(5) Pokutu lze fyzické osobě, která je podnikatelem, nebo právnické osobě uložit do jednoho roku ode dne, kdy příslušný orgán ochrany zvířat zjistil porušení povinnosti, nejdéle však do tří let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.
(6) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní moci.
(7) Výnos pokut je příjmem obcí.
(1) Přestupku na úseku ochrany zvířat proti týrání se dopustí fyzická osoba, která
a) provádí bez povolení pokusy na zvířatech,
b) chová jedince nebezpečného druhu zvířat bez povolení podle § 13 odst. 5 až 8 tohoto zákona,
c) poruší jinou povinnost stanovenou tímto zákonem a obecně závaznými právními předpisy vydanými na jeho základě,
d) trpí týrání zvířat nezletilými nebo nesvéprávnými osobami, za které odpovídá,
e) provádí nebo propaguje týrání zvířat.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. c) nebo d) lze uložit pokutu do výše 20 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. a), b) nebo e) lze uložit pokutu do výše 30 000 Kč nebo zákaz činnosti až na 2 roky.
(3) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, platí o přestupcích a jejich projednávání obecné předpisy.8)
(1) Na návrh krajské veterinární správy může obecní úřad obce s rozšířenou působností správním rozhodnutím
a) nařídit a zajistit umístění týraného zvířete do náhradní péče, vyžaduje-li to jeho zdravotní stav, nebo pokud je opakovaně týráno,
b) nařídit chovateli zajistit opatření ke snížení počtu hospodářských zvířat včetně jejich usmrcení v souladu s tímto zákonem, dochází-li k jejich týrání,
c) nařídit chovateli pozastavení činnosti, při které dochází k týrání zvířat, a to do doby odstranění závad.
(2) Odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 1 nemá odkladný účinek.
(3) Náklady spojené s umístěním týraného zvířete do náhradní péče a s následnou péčí o něj hradí osoba, jíž bylo zvíře odebráno.
(4) Náklady na léčení zvířete, které bylo týráno a poškozeno tak na jeho zdraví, ponese osoba, jež tento stav způsobila, i když přesahují hodnotu zvířete.
(5) Náklady spojené se snížením počtu hospodářských zvířat hradí chovatel.
(6) O nákladech podle odstavců 3 a 4 rozhoduje obecní úřad obce s rozšířenou působností ve správním řízení.
(1) Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 5a odst. 6, § 5c, 5f, 5g, 5h, 8, § 8c odst. 2, § 8d odst. 1, § 8e odst. 4, § 8f, § 8g odst. 1, § 8h odst. 3, § 8k odst. 6, § 10, 12a, § 12c odst. 3, § 13 odst. 10, § 14a odst. 2, § 17 odst. 4, § 17a odst. 3, § 17b, 17c, § 17d odst. 1, § 17e, § 18b odst. 5, § 18f a § 29a odst. 2.
(2) Ministerstvo může vydat vyhlášku k provedení § 4 odst. 3 a § 18 odst. 5 písm. g).
(1) Osoba, která je k 1. březnu 2004 již zaregistrována podle zvláštních právních předpisů,9) je povinna předložit ústřední komisi ke schválení řády ochrany zvířat při veřejném vystoupení nebo svodu zvířat a řády ochrany zvířat při chovu [§ 21 odst. 3 písm. g)] nejpozději do 1. července 2004.
(2) Chová-li chovatel v podniku uvedeném v prováděcím právním předpisu nosnice za použití již instalované technologie, která má minimální výšku 36 cm na více než 65 % plochy klece a jinde minimálně 33 cm, a není starší než 16 let, nepovažuje se jeho jednání do 31. prosince 2009 za týrání zvířat podle § 4 odst. 1 písm. v).
(3) Akreditace udělené uživatelským zařízením podle dosavadních právních předpisů zůstávají v platnosti i po nabytí účinnosti tohoto zákona, nejdéle však do doby stanovené v rozhodnutí o jejím vydání.
(4) Osvědčení udělená chovným zařízením a dodavatelským zařízením podle dosavadních právních předpisů zůstávají v platnosti i po nabytí účinnosti tohoto zákona, nejdéle však do doby stanovené v rozhodnutí o jejich vydání.
(5) Řády pro chov a zkoušky zvířat, řády ochrany zvířat při veřejném vystoupení nebo svodu zvířat schválené ústřední komisí podle dosavadních právních předpisů uvedou jejich předkladatelé do souladu s tímto zákonem nejdéle do 2 let od nabytí jeho účinnosti.
(6) Osvědčení udělená podle dosavadních právních předpisů k řízení a kontrole pokusů na zvířatech a k výkonu dozoru zůstávají nadále v platnosti.
Působnosti stanovené obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností nebo úřadu městské části hlavního města Prahy podle tohoto zákona v § 24a a 28a jsou výkonem přenesené působnosti.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
* * *
Zákon č. 162/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, nabyl účinnosti dnem 1. července 1993.
Zákon č. 193/1994 Sb., kterým se doplňuje zákon České národní rady č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění zákona č. 162/1993 Sb., nabyl účinnosti dnem vyhlášení (27. 10. 1994).
Zákon č. 243/1997 Sb., kterým se mění zákon České národní rady č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem vyhlášení (30. 9. 1997).
Nález č. 30/1998 Sb. Ústavního soudu o návrhu prezidenta republiky na zrušení zákona č. 243/1997 Sb., kterým se mění zákon České národní rady č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem vyhlášení (10. 3. 1998).
Zákon č. 77/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. března 2004, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 32, pokud se týká § 8k, které nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.
Předseda vlády:
PhDr. Špidla v. r.
1) Zákon č. 162/2003 Sb., o zoologických zahradách a o změně některých dalších zákonů (zákon o zoologických zahradách).
1a) § 3 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon).
1b) Například vyhláška č. 286/1999 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), o zdraví zvířat a jeho ochraně, o veterinárních podmínkách dovozu, vývozu a tranzitu veterinárního zboží, o veterinární asanaci a o atestačním studiu, ve znění vyhlášky č. 399/2001 Sb., vyhláška č. 287/1999 Sb., o veterinárních požadavcích na živočišné produkty, ve znění pozdějších předpisů.
1c) § 59 zákona č. 166/1999 Sb.
1d) Zákon č. 102/1963 Sb., o rybářství, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
1e) Například vyhláška č. 191/2002 Sb., o technických požadavcích pro stavby v zemědělství.
1f) Například zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
2) Zákon č. 166/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
2a) Zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění zákona č. 146/1971 Sb., zákona č. 96/1977 Sb., zákona č. 143/1991 Sb. a zákona č. 270/1992 Sb. (úplné znění č. 512/1992 Sb.).
Vyhláška č. 20/1988 Sb., kterou se provádí zákon o myslivosti.
Zákon č. 102/1963 Sb., o rybářství.
Vyhláška č. 103/1963 Sb., kterou se provádí zákon o rybářství.
2b) § 54 zákona č. 166/1999 Sb.
2c) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
2d) § 10 a násl. zákona č. 166/1999 Sb.
2e) Zákon č. 114/1992 Sb.
Zákon č. 16/1997 Sb., o podmínkách dovozu a vývozu ohrožených druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně a doplnění zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb.
2f) Zákon č. 120/2002 Sb., o podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh a o změně některých souvisejících zákonů.
Zákon č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči a o změnách některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
2g) § 22 zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění zákona č. 309/2002 Sb.
§ 53 zákona č. 166/1999 Sb.
2h) Zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a o postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech).
2i) Například zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
2j) § 21 odst. 2 a 3 zákona č. 166/1999 Sb.
2k) Evropská dohoda o ochraně zvířat při mezinárodní přepravě vyhlášená pod č. 20/2002 Sb. m. s.
3) Zákon č. 87/1987 Sb.
Vyhláška č. 117/1987 Sb., o péči o zdraví zvířat.
3a) Zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 451/2000 Sb., kterou se provádí zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů.
5) § 22 a 24 zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách.
5a) Například zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), obchodní zákoník, zákoník práce, zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
6) § 35 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 313/2002 Sb.
7) § 2 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích.
8) Zákon č. 200/1990 Sb.
Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
9) Například zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů.