Úplné znění zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, jak vyplývá z pozdějších změn

(1) Odborná příprava k získání osvědčení o odborné způsobilosti se uskutečňuje formou specializovaného kurzu.

(2) Znalosti absolventů kurzů k získání osvědčení odborné způsobilosti podle odstavce 1 se ověřují před zkušební komisí v souladu se zkušebním řádem schváleným ústřední komisí.

(3) Zkušební komisi pro získání osvědčení jmenuje předseda ústřední komise a tvoří ji předseda, který je členem ústřední komise, člen, lektor ze seznamu přednášejících a člen, odborný pracovník školícího pracoviště, kterým bylo uděleno osvědčení o odborné způsobilosti podle § 17 odst. 1.

(4) O zkoušce vyhotoví zkušební komise protokol, který je evidován a uchovává se na školícím pracovišti.

(5) Nejméně jedenkrát za 3 roky zajistí chovná, dodavatelská a uživatelská zařízení školení a přezkoušení z odborné způsobilosti k péči o zvířata u svých laborantů, techniků a ošetřovatelů, kteří zacházejí se zvířaty. Nově přijatý pracovník musí zkoušku odborné způsobilosti složit do 6 měsíců po nástupu do zaměstnání.

(6) Odborná příprava k získání osvědčení odborné způsobilosti podle § 17 odst. 1 se uskutečňuje pro veterinární lékaře, lékaře a osoby s jiným vysokoškolským vzděláním v oblasti přírodních věd se zaměřením na biologické studijní obory formou dalšího celoživotního vzdělávání občanů na součástech vysokých škol zřízených podle zvláštních právních předpisů, které současně vytvořily předpoklady pro teoretické i praktické zajištění výuky a které mají udělenu akreditaci uživatelského zařízení ústřední komisí.

(7) Odborná příprava k získání osvědčení odborné způsobilosti pro laboranty, techniky a ošetřovatele k péči o zvířata se uskutečňuje formou dalšího celoživotního vzdělávání občanů na vysokých školách nebo jiných školících zařízeních, které současně vytvořily předpoklady pro teoretické i praktické zajištění výuky a které mají udělenu akreditaci uživatelského zařízení ústřední komisí.

(8) Ústřední komise jmenuje lektory na návrh školícího pracoviště. Lektoři musí splňovat podmínky osvědčení odborné způsobilosti podle § 17 odst. 1 a minimálně 5 let odborné praxe při využívání zvířat k pokusným účelům nebo činnosti v orgánu ochrany zvířat.

(9) Podrobnosti stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.

(1) Orgány ochrany zvířat jsou

a) ministerstvo,

b) ústřední komise,

c) orgány veterinární správy,2)

d) ústřední orgány státní správy a Akademie věd České republiky, pokud do okruhu jejich působnosti spadá předmět činnosti právnických a fyzických osob, které provádějí pokusy na zvířatech, (dále jen „příslušné státní orgány“),

e) Ministerstvo vnitra a Ministerstvo obrany v rámci své působnosti,

f) obecní úřady obcí s rozšířenou působností.

(2) Na úseku ochrany zvířat vykonávají též ve vymezeném rozsahu působnost obce.

Ministerstvo

a) stanoví hlavní úkoly na úseku ochrany zvířat a organizuje, řídí a kontroluje jejich plnění,

b) řídí výkon státní správy na úseku ochrany zvířat,

c) spolupracuje s ostatními ústředními orgány státní správy, Akademií věd České republiky, vysokými školami a nevládními neziskovými organizacemi, které se podílejí na plnění úkolů ochrany zvířat,

d) schvaluje statut a jednací řád ústřední komise.

(1) Ústřední komise doporučuje opatření a koordinuje plnění úkolů na úseku ochrany zvířat.

(2) Ústřední komisi zřizuje, jejího předsedu a členy jmenuje a odvolává ministr zemědělství po dohodě s ministrem životního prostředí z odborníků navržených příslušnými státními orgány, Společností pro vědu o laboratorních zvířatech a občanskými sdruženími, které se podílejí na plnění úkolů ochrany zvířat.

(3) Ústřední komise

a) projednává, koordinuje a kontroluje plnění úkolů ochrany volně žijících zvířat, hospodářských a pokusných zvířat a zvířat v zájmových chovech, včetně zvířat v zoologických zahradách a předkládá příslušným státním orgánům návrhy na nezbytná opatření,

b) vede ústřední evidenci počtu pokusných zvířat použitých podle § 15 odst. 1,

c) stanovuje podmínky pro akreditaci uživatelských zařízení a pro vydání osvědčení pro chovná zařízení a dodavatelská zařízení,

d) stanovuje okruh a rozsah znalostí potřebných pro práci s pokusnými zvířaty a provádí jejich zkoušení,

e) rozhoduje o udělení, změně, pozastavení nebo odnětí osvědčení chovným nebo dodavatelským zařízením nebo akreditace uživatelským zařízením, a to i na základě řízení zahájeného z vlastního podnětu,

f) projednává souhrnné zprávy o činnosti příslušných státních orgánů vymezené v § 23 odst. 1 a kontroluje vydávání povolení podle § 23 odst. 1 písm. a) tohoto zákona,

g) schvaluje z hlediska dodržování tohoto zákona řády ochrany zvířat při chovu, řády ochrany zvířat při svodu nebo veřejném vystoupení; tyto řády jí musí žadatel předložit v písemné podobě i na technickém nosiči dat spolu s žádostí nejpozději do 3 měsíců od jeho zaregistrování podle zvláštního právního předpisu,

h) vydává písemné vyjádření ve schvalovacím řízení zoologických zahrad,1)

i) posuzuje po odborné stránce osnovy rekvalifikačních kurzů pro obchod se zvířaty určenými pro zájmové chovy a drezúry zvířat,

j) může uhradit v případě potřeby vakcínu proti nemocím přenosným ze zvířat na člověka posuzovatelům chovných, dodavatelských a uživatelských zařízení,

k) navrhuje zkušební řády pro odbornou způsobilost osob pro přepravu zvířat a provádí zkoušky pro získání této odborné způsobilosti,

l) jmenuje a odvolává posuzovatele pro akreditační řízení uživatelských zařízení a řízení pro vydání osvědčení chovným nebo dodavatelským zařízením, které metodicky řídí, kontroluje, organizačně a materiálně zabezpečuje jejich činnost a bezpečnost.

(4) Pro plnění úkolů uvedených v odstavci 3 ústřední komise vytváří jako své pracovní orgány výbory pro ochranu hospodářských zvířat, volně žijících zvířat, zvířat v zájmových chovech a pokusných zvířat.

(5) Ústřední komise je povinna ve správním řízení podle odstavce 3 písm. e) rozhodnout nejdéle do 120 dnů od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech může být řízení prodlouženo ministerstvem o dalších 60 dnů; proti rozhodnutí o akreditaci se nelze odvolat, je přípustná žádost o jeho přezkoumání soudem.

(1) Krajské veterinární správy

a) vykonávají dozor nad dodržováním povinností uložených chovatelům a ostatním fyzickým a právnickým osobám,

b) povolují užití jiných postupů utrácení zvířat (§ 5h odst. 4),

c) vydávají, mění nebo odnímají rozhodnutí o povolení chovu nebezpečných druhů zvířat, a to jedinců i skupin podle § 13 odst. 5,

d) přijímají oznámení podle § 13a odst. 1 a podávají návrh příslušnému živnostenskému úřadu podle § 13a odst. 2,

e) vypracovávají odborná vyjádření a registrují podle § 8k dopravce zvířat v místě své působnosti, a tuto registraci ruší,

f) schvalují a kontrolují plány cesty předložené odesílatelem před provedením přepravy zvířat a po jejím ukončení; tyto dokumenty stanoveným způsobem archivují,

g) stanovují veterinární podmínky pro provádění pokusů na zvířatech,

h) na základě kontrolního zjištění ukládají nápravná opatření chovatelům a ostatním fyzickým a právnickým osobám,

i) podávají podněty obecním úřadům obcí s rozšířenou působností k projednávání přestupků a správních deliktů vyplývajících z porušení povinností uložených chovatelům a ostatním fyzickým nebo právnickým osobám tímto zákonem.

(2) Státní veterinární správa

a) zpracovává a realizuje program ochrany zvířat,

b) vykonává dozor nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem a obecně závaznými právními předpisy vydanými na jeho základě v případech, kdy si to vyhradí,

c) spolupracuje na úseku dozoru nad ochranou zvířat s orgány ochrany zvířat Rady Evropy, Evropského společenství a třetích zemí a na vyžádání jim poskytuje příslušné informace,

d) vede centrální evidenci dopravců podle § 8k,

e) vede a zveřejňuje na webové stránce Státní veterinární správy informace o programu ochrany zvířat,

f) v oboru ochrany zvířat a péče o jejich pohodu organizuje odbornou přípravu a celoživotní vzdělávání úředních veterinárních lékařů podle § 26, případně dalších odborně způsobilých pracovníků pro výkon činností podle zvláštních právních předpisů.2)

(3) Úkoly orgánů ochrany zvířat provádějících dozor nad dodržováním tohoto zákona a právních předpisů vydaných k jeho provedení podle odstavce 1 písm. a) plní v oboru působnosti při chovu a využití zvířat pro účely Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra příslušné orgány těchto ministerstev a poskytují o nich informace Státní veterinární správě a ústřední komisi.

(1) Příslušné státní orgány

a) vydávají právnickým a fyzickým osobám na základě vyjádření odborných komisí povolení k použití pokusných zvířat pro projekty základního výzkumu, vyhledávacího výzkumu, testací, bezpečnostních záruk a výuky pro uživatelská zařízení uvedená v projektu pokusů,

b) vedou evidenci o počtu a druhu zvířat použitých pro pokusné účely,

c) v pravidelných časových intervalech uveřejňují ve stanoveném rozsahu statistické údaje o použití pokusných zvířat,

d) vydávají osvědčení podle § 17 tohoto zákona.

(2) Proti rozhodnutí příslušného státního orgánu podle odstavce 1 písm. a) lze podat do 15 dnů námitky k ústřední komisi, která rozhoduje s konečnou platností.

(3) Příslušné státní orgány učiní potřebná opatření, aby k plnění úkolů podle odstavce 1 měly poradce z kruhu odborníků s kvalifikací podle § 17 odst. 1 nebo § 26, kteří utvoří rezortní odbornou komisi pro schvalování projektu pokusů.

(4) Ministerstvo životního prostředí se vyjadřuje v akreditačním řízení k žádostem uživatelských zařízení, která mají záměr provádět pokusy na volně žijících zvířatech. Akreditaci k této činnosti může ústřední komise schválit jen na základě takto vydaného souhlasu.

(5) Místně příslušný orgán ochrany přírody2e) podle místa, kde má být proveden pokus na volně žijících zvířatech, se na žádost uživatelského zařízení vyjadřuje k projektům pokusů na jedincích druhů volně žijících zvířat. Jeho vyjádření je pro příslušný státní orgán, který projekt pokusů schvaluje, závazné.

(1) Obec může zřizovat, provozovat a rušit útulky pro zvířata.6)

(2) Obec může obecně závaznou vyhláškou upravit pravidla pro pohyb psů na veřejném prostranství a vymezit prostory pro volné pobíhání psů.

(1) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností

a) projednávají přestupky na úseku ochrany zvířat,

b) projednávají správní delikty podle § 27,

c) provádějí zvláštní opatření podle § 28a v součinnosti s příslušným orgánem Policie České republiky,

d) plní další úkoly v ochraně zvířat stanovené tímto zákonem a zvláštními právními předpisy, není-li příslušný jiný orgán ochrany zvířat.

(2) Na území hlavního města Prahy plní úkoly podle odstavce 1 příslušný úřad městské části hlavního města Prahy.

(3) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností vedou a 1 rok od nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku uchovávají evidenci osob, které se dopustily přestupku podle tohoto zákona.

(4) Obecní úřad obce s rozšířenou působností je povinen projednat všechny podněty podané podle § 22 odst. 1 písm. i), vyrozumět příslušnou krajskou veterinární správu do jednoho měsíce od podání podnětu o učiněných opatřeních a po vydání rozhodnutí o výsledku řízení.

(5) Obecní úřad obce s rozšířenou působností je povinen vyžádat si odborné vyjádření orgánů veterinární správy, které je v řízení o přestupku nebo správním deliktu závazné.

Pracovníci orgánů ochrany zvířat pověření výkonem dozoru nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem a obecně závaznými právními předpisy vydanými na jeho základě a posuzovatelé zařízení při akreditačním řízení

a) jsou oprávněni

1. vstupovat do chovných, dodavatelských a uživatelských zařízení, do objektů, v nichž je prováděna obchodní činnost se zvířaty, do objektů a na místa, kde se konají svody zvířat nebo veřejná vystoupení anebo kde jsou provozovány útulky pro zvířata, do objektů chovatelů, v nichž jsou chována zvířata, a do objektů, v nichž jsou zvířata porážena,

2. vyžadovat od chovatelů potřebné doklady, informace, věcnou osobní a jinou pomoc nezbytnou k výkonu své činnosti; tato pomoc je bezplatná,

b) jsou povinni

1. šetřit práva a právem chráněné zájmy kontrolovaných osob,

2. zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech tvořících předmět obchodního a služebního tajemství, o kterých se dozvěděli při výkonu dozoru,

3. prokazovat svou totožnost služebním průkazem nebo pověřením k provedení kontroly vydaným příslušným orgánem ochrany zvířat,

4. pořizovat protokol o zjištěných skutečnostech.

Pověřen výkonem dozoru může být pouze odborný pracovník s vysokoškolským vzděláním veterinárního směru, který získal osvědčení o způsobilosti po úspěšném složení zkoušek podle zkušebního řádu a prokázal v rámci zkoušky znalost právních předpisů vztahujících se k činnosti jím vykonávané. Zkušební řády schvaluje na návrh ústřední komise ministerstvo a zkoušky provádí ústřední komise.

(1) Správního deliktu7) na úseku ochrany zvířat proti týrání se dopustí fyzická osoba, která je podnikatelem, nebo právnická osoba, která

a) ztěžuje nebo maří výkon dozoru prováděného příslušným orgánem ochrany zvířat,

b) propaguje týrání zvířat,

c) poruší jinou povinnost stanovenou tímto zákonem a obecně závaznými právními předpisy vydanými na jeho základě.

(2) Za porušení povinnosti podle odstavce 1 se uloží pokuta do výše 100 000 Kč a za hrubé porušení povinnosti uvedené v odstavci 1 pokuta do výše 500 000 Kč. Jako trest lze také uložit zákaz činnosti na dobu až 5 let.

(3) Hrubým porušením povinnosti se rozumí porušení povinnosti, jehož se dopustila fyzická osoba, která je podnikatelem, nebo právnická osoba opakovaně nebo soustavně anebo ve vztahu k více jedincům zvířat, anebo porušením povinnosti, jejíž porušení způsobilo týrání, utýrání, nebo jiný závažný a trvalý následek na zdraví zvířete.

(4) Při stanovení výše pokuty se přihlédne zejména k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání.

(5) Pokutu lze fyzické osobě, která je podnikatelem, nebo právnické osobě uložit do jednoho roku ode dne, kdy příslušný orgán ochrany zvířat zjistil porušení povinnosti, nejdéle však do tří let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.

(6) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní moci.

(7) Výnos pokut je příjmem obcí.

(1) Přestupku na úseku ochrany zvířat proti týrání se dopustí fyzická osoba, která

a) provádí bez povolení pokusy na zvířatech,

b) chová jedince nebezpečného druhu zvířat bez povolení podle § 13 odst. 5 až 8 tohoto zákona,

c) poruší jinou povinnost stanovenou tímto zákonem a obecně závaznými právními předpisy vydanými na jeho základě,

d) trpí týrání zvířat nezletilými nebo nesvéprávnými osobami, za které odpovídá,

e) provádí nebo propaguje týrání zvířat.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. c) nebo d) lze uložit pokutu do výše 20 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. a), b) nebo e) lze uložit pokutu do výše 30 000 Kč nebo zákaz činnosti až na 2 roky.

(3) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, platí o přestupcích a jejich projednávání obecné předpisy.8)

(1) Na návrh krajské veterinární správy může obecní úřad obce s rozšířenou působností správním rozhodnutím

a) nařídit a zajistit umístění týraného zvířete do náhradní péče, vyžaduje-li to jeho zdravotní stav, nebo pokud je opakovaně týráno,

b) nařídit chovateli zajistit opatření ke snížení počtu hospodářských zvířat včetně jejich usmrcení v souladu s tímto zákonem, dochází-li k jejich týrání,

c) nařídit chovateli pozastavení činnosti, při které dochází k týrání zvířat, a to do doby odstranění závad.

(2) Odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 1 nemá odkladný účinek.

(3) Náklady spojené s umístěním týraného zvířete do náhradní péče a s následnou péčí o něj hradí osoba, jíž bylo zvíře odebráno.

(4) Náklady na léčení zvířete, které bylo týráno a poškozeno tak na jeho zdraví, ponese osoba, jež tento stav způsobila, i když přesahují hodnotu zvířete.

(5) Náklady spojené se snížením počtu hospodářských zvířat hradí chovatel.

(6) O nákladech podle odstavců 3 a 4 rozhoduje obecní úřad obce s rozšířenou působností ve správním řízení.

(1) Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 5a odst. 6, § 5c, 5f, 5g, 5h, 8, § 8c odst. 2, § 8d odst. 1, § 8e odst. 4, § 8f, § 8g odst. 1, § 8h odst. 3, § 8k odst. 6, § 10, 12a, § 12c odst. 3, § 13 odst. 10, § 14a odst. 2, § 17 odst. 4, § 17a odst. 3, § 17b, 17c, § 17d odst. 1, § 17e, § 18b odst. 5, § 18f a § 29a odst. 2.

(2) Ministerstvo může vydat vyhlášku k provedení § 4 odst. 3 a § 18 odst. 5 písm. g).

(1) Osoba, která je k 1. březnu 2004 již zaregistrována podle zvláštních právních předpisů,9) je povinna předložit ústřední komisi ke schválení řády ochrany zvířat při veřejném vystoupení nebo svodu zvířat a řády ochrany zvířat při chovu [§ 21 odst. 3 písm. g)] nejpozději do 1. července 2004.

(2) Chová-li chovatel v podniku uvedeném v prováděcím právním předpisu nosnice za použití již instalované technologie, která má minimální výšku 36 cm na více než 65 % plochy klece a jinde minimálně 33 cm, a není starší než 16 let, nepovažuje se jeho jednání do 31. prosince 2009 za týrání zvířat podle § 4 odst. 1 písm. v).

(3) Akreditace udělené uživatelským zařízením podle dosavadních právních předpisů zůstávají v platnosti i po nabytí účinnosti tohoto zákona, nejdéle však do doby stanovené v rozhodnutí o jejím vydání.

(4) Osvědčení udělená chovným zařízením a dodavatelským zařízením podle dosavadních právních předpisů zůstávají v platnosti i po nabytí účinnosti tohoto zákona, nejdéle však do doby stanovené v rozhodnutí o jejich vydání.

(5) Řády pro chov a zkoušky zvířat, řády ochrany zvířat při veřejném vystoupení nebo svodu zvířat schválené ústřední komisí podle dosavadních právních předpisů uvedou jejich předkladatelé do souladu s tímto zákonem nejdéle do 2 let od nabytí jeho účinnosti.

(6) Osvědčení udělená podle dosavadních právních předpisů k řízení a kontrole pokusů na zvířatech a k výkonu dozoru zůstávají nadále v platnosti.

Působnosti stanovené obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností nebo úřadu městské části hlavního města Prahy podle tohoto zákona v § 24a a 28a jsou výkonem přenesené působnosti.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

* * *

Zákon č. 162/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, nabyl účinnosti dnem 1. července 1993.

Zákon č. 193/1994 Sb., kterým se doplňuje zákon České národní rady č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění zákona č. 162/1993 Sb., nabyl účinnosti dnem vyhlášení (27. 10. 1994).

Zákon č. 243/1997 Sb., kterým se mění zákon České národní rady č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem vyhlášení (30. 9. 1997).

Nález č. 30/1998 Sb. Ústavního soudu o návrhu prezidenta republiky na zrušení zákona č. 243/1997 Sb., kterým se mění zákon České národní rady č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem vyhlášení (10. 3. 1998).

Zákon č. 77/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. března 2004, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 32, pokud se týká § 8k, které nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.

Předseda vlády:

PhDr. Špidla v. r.

1) Zákon č. 162/2003 Sb., o zoologických zahradách a o změně některých dalších zákonů (zákon o zoologických zahradách).

1a) § 3 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon).

1b) Například vyhláška č. 286/1999 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), o zdraví zvířat a jeho ochraně, o veterinárních podmínkách dovozu, vývozu a tranzitu veterinárního zboží, o veterinární asanaci a o atestačním studiu, ve znění vyhlášky č. 399/2001 Sb., vyhláška č. 287/1999 Sb., o veterinárních požadavcích na živočišné produkty, ve znění pozdějších předpisů.

1c) § 59 zákona č. 166/1999 Sb.

1d) Zákon č. 102/1963 Sb., o rybářství, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

1e) Například vyhláška č. 191/2002 Sb., o technických požadavcích pro stavby v zemědělství.

1f) Například zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

2) Zákon č. 166/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

2a) Zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění zákona č. 146/1971 Sb., zákona č. 96/1977 Sb., zákona č. 143/1991 Sb. a zákona č. 270/1992 Sb. (úplné znění č. 512/1992 Sb.).

Vyhláška č. 20/1988 Sb., kterou se provádí zákon o myslivosti.

Zákon č. 102/1963 Sb., o rybářství.

Vyhláška č. 103/1963 Sb., kterou se provádí zákon o rybářství.

2b) § 54 zákona č. 166/1999 Sb.

2c) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

2d) § 10 a násl. zákona č. 166/1999 Sb.

2e) Zákon č. 114/1992 Sb.

Zákon č. 16/1997 Sb., o podmínkách dovozu a vývozu ohrožených druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně a doplnění zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb.

2f) Zákon č. 120/2002 Sb., o podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh a o změně některých souvisejících zákonů.

Zákon č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči a o změnách některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

2g) § 22 zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění zákona č. 309/2002 Sb.

§ 53 zákona č. 166/1999 Sb.

2h) Zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a o postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech).

2i) Například zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

2j) § 21 odst. 2 a 3 zákona č. 166/1999 Sb.

2k) Evropská dohoda o ochraně zvířat při mezinárodní přepravě vyhlášená pod č. 20/2002 Sb. m. s.

3) Zákon č. 87/1987 Sb.

Vyhláška č. 117/1987 Sb., o péči o zdraví zvířat.

3a) Zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 451/2000 Sb., kterou se provádí zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů.

5) § 22 a 24 zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách.

5a) Například zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), obchodní zákoník, zákoník práce, zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

6) § 35 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 313/2002 Sb.

7) § 2 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích.

8) Zákon č. 200/1990 Sb.

Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

9) Například zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů.