§ 142 ústava Československé republiky – Soudce z lidu povolávají příslušné národní výbory
Ústava Československé republiky · 150/1948 Sb. · Ústavní právo a lidská práva · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 142 Ústavy Československé republiky z roku 1948 stanoví, že soudce z lidu povolávají národní výbory, pokud zákon nestanoví jinak, a odkazuje na zákon pro podrobnější úpravu jejich způsobilosti, povolávání, odvolávání, právního postavení, odpovědnosti a výkonu funkce. Povolávání soudců z lidu: Hlavní pravidlo je, že soudce z lidu povolávají národní výbory. (§ 142 zákona č. 150/1948 Sb., ústava Československé republiky, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 150/1948 Sb.
(1) Soudce z lidu povolávají příslušné národní výbory, není-li ve zvláštních případech zákonem stanoveno jinak.
(2) Ustanovení o způsobilosti k úřadu soudce z lidu, o povolávání a odvolávání těchto soudců, o jejich právním postavení i odpovědnosti a o výkonu jejich funkce obsahuje zákon.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Povolávání soudců z lidu: Hlavní pravidlo je, že soudce z lidu povolávají národní výbory. To znamená, že o jejich výběru a jmenování rozhodovaly místní orgány státní správy.
- Možné výjimky: Zákon mohl stanovit, že v některých případech povolává soudce z lidu jiný orgán nebo jiným způsobem, než je standardní postup národních výborů.
- Podrobná úprava zákonem: Ústava sama neupravuje detaily ohledně soudců z lidu, ale odkazuje na běžný zákon, který měl stanovit veškeré podrobnosti, jako jsou požadavky na jejich způsobilost, jak se povolávají a odvolávají, jaká mají práva a povinnosti, za co odpovídají a jak vykonávají svou funkci.
- Důraz na roli zákona: Pro praktické fungování institutu soudce z lidu byl klíčový právě onen prováděcí zákon, který měl ústavní ustanovení konkretizovat.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.