§ 49 ústava Československé republiky – President republiky je povinen svolat Národní shromáždění…
Ústava Československé republiky · 150/1948 Sb. · Ústavní právo a lidská práva · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 49 Ústavy Československé republiky stanovuje pravidla pro svolávání a ukončování zasedání Národního shromáždění prezidentem republiky, včetně povinnosti svolat dvě řádná zasedání ročně a možnosti svolat zasedání mimořádná. Prezident republiky je povinen svolat Národní shromáždění na jarní zasedání v březnu a podzimní zasedání v říjnu. (§ 49 zákona č. 150/1948 Sb., ústava Československé republiky, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Lhůta nebo doba (odst. 2): „Může je odročit nejdéle na jeden měsíc a nejvýše jednou za rok.“
- Lhůta nebo doba (odst. 3): „…jednání, je president povinen svolat Národní shromáždění tak, aby se sešlo do 14 dnů od toho dne, kdy bude žádost podána“
- Lhůta nebo doba (odst. 3): „Kdyby tak neučinil, sejde se Národní shromáždění do dalších 14 dnů na vyzvání svého předsednictva.“
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 150/1948 Sb.
(1) President republiky je povinen svolat Národní shromáždění ke dvěma řádným zasedáním v roce: jarnímu a podzimnímu. Jarní musí započít v březnu, podzimní v říjnu.
(2) President republiky prohlašuje zasedání Národního shromáždění za skončené. Může je odročit nejdéle na jeden měsíc a nejvýše jednou za rok.
(3) President republiky svolává Národní shromáždění podle potřeby k zasedáním mimořádným. Žádá-li o to nadpoloviční většina poslanců u předsedy vlády, uvádějíc předmět jednání, je president povinen svolat Národní shromáždění tak, aby se sešlo do 14 dnů od toho dne, kdy bude žádost podána. Kdyby tak neučinil, sejde se Národní shromáždění do dalších 14 dnů na vyzvání svého předsednictva.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Prezident republiky je povinen svolat Národní shromáždění na jarní zasedání v březnu a podzimní zasedání v říjnu.
- Prezident republiky může zasedání Národního shromáždění odročit, ale nejdéle na jeden měsíc a pouze jednou za rok.
- Prezident republiky svolává mimořádná zasedání podle potřeby, ale je povinen je svolat do 14 dnů, pokud o to požádá nadpoloviční většina poslanců u předsedy vlády.
- Pokud prezident nesvolá mimořádné zasedání na žádost nadpoloviční většiny poslanců, Národní shromáždění se sejde do dalších 14 dnů na vyzvání svého předsednictva.
Na co si dát pozor
- Prezident má povinnost svolat řádná zasedání v přesně stanovených měsících.
- Pravomoc prezidenta odročit zasedání je omezena jak časově (nejdéle na měsíc), tak frekvenčně (nejvýše jednou za rok).
- V případě žádosti nadpoloviční většiny poslanců o mimořádné zasedání má prezident jasně stanovenou lhůtu pro jeho svolání, a pokud ji nedodrží, přechází iniciativa na předsednictvo Národního shromáždění.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.