§ 239 Vyhláška o novém znění vojenského trestního řádu – Stíhání obviněného musí býti zastaveno

Stručně

Paragraf 239 vyhlášky 151/1948 stanovuje, kdy musí být trestní stíhání obviněného zastaveno a kdy může veřejný žalobce upustit od podání žaloby.

Co to znamená v praxi

• Trestní stíhání musí být zastaveno, pokud se nejedná o trestný čin, nelze jej obviněnému přičíst, nebo pokud trestnost činu zanikla.
• Stíhání se zastaví i tehdy, pokud u trestných činů stíhaných jen na žádost oprávněné osoby tato osoba žádost nepodala nebo ji odvolala.
• Zastavení stíhání je povinné i v případě, že pro nedostatek důkazů nebo obtížnost jejich opatření nelze očekávat výsledek řízení.
• Veřejný žalobce má možnost nepodat žalobu, pokud shledá, že trestný čin lze vyřešit kázeňsky.

Na co si dát pozor

• Zastavení stíhání je v odstavci 1 povinné, zatímco v odstavci 2 jde o možnost veřejného žalobce.
• Důvody pro zastavení stíhání jsou taxativně vyjmenovány, což znamená, že jiné důvody k povinnému zastavení stíhání nejsou přípustné.