§ 286 Vyhláška o novém znění vojenského trestního řádu – Mimo předsedu jsou oprávněni také ostatní soudci a náhradní…
Vyhláška o novém znění vojenského trestního řádu · 151/1948 Sb. · § 286 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 286 vyhlášky 151/1948 upravuje, kdo a za jakých podmínek může klást otázky vyslýchaným osobám, včetně obžalovaného, během soudního řízení, a jaká jsou oprávnění předsedy soudu v souvislosti s těmito otázkami.
§ 286
(1) Mimo předsedu jsou oprávněni také ostatní soudci a náhradní soudci, pak žalobce a žalovaný, jakož i jeho obhájce, když jim k tomu udělil slovo předseda, oprávněni dávati otázky každé vyslýchané osobě, zvláště také žalovanému. Předseda je oprávněn zamítnouti otázky, které pokládá za nevhodné. Dávají-li se otázky nejasné nebo nesrozumitelné, vyzve předseda tazatele, aby svůj úmysl vysvětlil, nebo jasně vyjádřil.
(2) Předseda může zakázati dávání přímých otázek, zneužívá-li tazatel práva dávati otázky, ač byl několikráte napomenut.
Paragraf 286 vyhlášky 151/1948 upravuje, kdo a za jakých podmínek může klást otázky vyslýchaným osobám, včetně obžalovaného, během soudního řízení, a jaká jsou oprávnění předsedy soudu v souvislosti s těmito otázkami.
Co to znamená v praxi
Kromě předsedy soudu mohou otázky klást i ostatní soudci, náhradní soudci, žalobce, obžalovaný a jeho obhájce, avšak pouze poté, co jim k tomu předseda udělí slovo.
Předseda soudu má pravomoc zamítnout otázky, které považuje za nevhodné.
Pokud jsou otázky nejasné nebo nesrozumitelné, předseda vyzve tazatele k vysvětlení nebo jasnému vyjádření.
Předseda může zakázat přímé kladení otázek, pokud tazatel zneužívá své právo i po opakovaném napomenutí.
Na co si dát pozor
Právo klást otázky není absolutní a je podmíněno udělením slova předsedou soudu.
Předseda soudu aktivně dohlíží na průběh výslechu a může zasahovat do formulace otázek nebo je zcela zamítnout.
Opakované zneužívání práva klást otázky může vést k jeho omezení.
Hlídat změny § 286 – pošleme e-mail, když se paragraf novelizuje.