§ 88 vyhláška o novém znění vojenského trestního řádu – Kdy musí být obžalovanému v trestním řízení…
Vyhláška o novém znění vojenského trestního řádu · 151/1948 Sb. · Trestní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 88 vyhlášky 151/1948 stanovuje, kdy musí být obžalovanému v trestním řízení před vojenskými soudy přidělen obhájce z úřední moci, a to i proti jeho vůli, nebo na jeho žádost. (§ 88 zákona č. 151/1948 Sb., vyhláška o novém znění vojenského trestního řádu, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: žalovaný, soud, žalobce
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „…sazby, jíž se má použíti, je stanoven těžší trest než trest na svobodě až do pěti let, musí se určiti žalovanému pro hlavní přelíčení a pro ústní líčení před nejvyšším…“
- Odkazuje na: § 89, § 20
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 151/1948 Sb.
(1) Zní-li žaloba na zločin, na který podle trestní sazby, jíž se má použíti, je stanoven těžší trest než trest na svobodě až do pěti let, musí se určiti žalovanému pro hlavní přelíčení a pro ústní líčení před nejvyšším vojenským soudem obhájce z moci úřední, nechce-li si zvoliti obhájce sám (§ 89).
(2) Mimo případ nutného obhajování (odstavec 1) musí se určiti pro hlavní přelíčení a pro ústní líčení v druhé stolici obhájce z moci úřední i proti vůli žalovaného tehdy, jestliže veřejný žalobce, v řízení před nejvyšším vojenským soudem jeho president, neb jestliže předseda přelíčení nebo v době přelíčení rozhodovací soud to pokládá za nutné nebo žádá-li o to zákonný zástupce nezletilého žalovaného.
(3) Ve všech ostatních případech se určí žalovanému pro hlavní přelíčení a pro ústní odvolací líčení v druhé stolici obhájce z moci úřední toliko na jeho výslovnou žádost, prokáže-li, že podle svých majetkových poměrů není s to, aby si z vlastních prostředků hradil výdaje spojené s přibráním obhájce. Jde-li o trestný čin, o němž přísluší v první stolici rozhodovati samosoudci (§ 20, č. 1, písm. a), nemá žalovaný nároku na přidělení obhájce z úřední moci.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Povinný obhájce u závažných zločinů: Pokud je obžalován z trestného činu, za který hrozí trest odnětí svobody delší než pět let, musí mu být přidělen obhájce z úřední moci pro hlavní přelíčení a ústní líčení před nejvyšším vojenským soudem, pokud si sám obhájce nezvolí.
- Obhájce na základě rozhodnutí soudu nebo žalobce: I mimo případy povinné obhajoby může být obhájce z úřední moci přidělen, pokud to považuje za nutné veřejný žalobce, předseda přelíčení, rozhodovací soud, nebo pokud o to požádá zákonný zástupce nezletilého obžalovaného.
- Obhájce na žádost obžalovaného z důvodu nemajetnosti: V ostatních případech, kdy obhajoba není povinná, může být obhájce přidělen na výslovnou žádost obžalovaného, pokud prokáže, že si nemůže dovolit hradit náklady na obhájce z vlastních prostředků.
- Výjimka pro méně závažné trestné činy: U trestných činů, o kterých v první instanci rozhoduje samosoudce, nemá obžalovaný nárok na přidělení obhájce z úřední moci.
Na co si dát pozor
- Obhájce z úřední moci se nepřiděluje automaticky u všech trestných činů, ale pouze za specifických podmínek.
- I když je obhajoba povinná, obžalovaný má právo si zvolit vlastního obhájce místo obhájce z úřední moci.
- Žádost o obhájce z úřední moci z důvodu nemajetnosti musí být doložena a obžalovaný musí prokázat své majetkové poměry.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.