Zákon o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených zákonem č. 60/1998 Sb.)

(1) Žádost o pojištění vývozních úvěrových rizik spojených s jednotlivým vývozem předkládá vývozce nebo banka vývozce (dále jen „žadatel“) exportní pojišťovně.

(2) V žádosti podle odstavce 1 je žadatel povinen uvést:

a) své identifikační údaje,6)

b) výši svého čistého obchodního jmění a případnou účast zahraničních osob na jeho podnikání,

c) charakteristiku předmětu vývozu a jeho objem, předpokládaný podíl hodnoty vývozu, která bude vytvořena v České republice, předpokládaný rozsah vývozního úvěru, platební podmínky a časové rozložení čerpání a splácení poskytovaného úvěru,

d) údaje o zahraniční osobě, které je vývozní úvěr poskytován, zejména identifikační údaje6) a údaje o její ekonomické situaci a platební morálce.

(3) Na základě předložené žádosti exportní pojišťovna může se žadatelem uzavřít pojistnou smlouvu,7) a nebyla-li smlouva o vývozu dosud sjednána, smlouvu o příslibu pojištění.8)

(4) Na pojištění vývozních úvěrových rizik není právní nárok.

(1) Provozováním zvýhodněného financování se pověřuje exportní banka. Podmínkou k provozování zvýhodněného financování je, že akcie exportní banky jsou nejméně ze dvou třetin ve vlastnictví státu a ve zbývající části ve vlastnictví exportní pojišťovny. Stát vykonává svá akcionářská práva prostřednictvím příslušných ústředních orgánů státní správy.2a) Ústřední orgány státní správy vykonávající akcionářská práva státu pověřují výkonem funkce v představenstvu a v dozorčí radě exportní banky nejméně dvě třetiny členů těchto orgánů. Pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahují se na exportní banku ustanovení zvláštních zákonů.9) Stanovy exportní banky musí obsahovat mimo náležitosti uvedené ve zvláštním zákoně4)

a) ustanovení o přednostním použití zisku pro doplnění fondů k zabezpečení činnosti exportní banky,

b) zákaz udělovat zaměstnancům souhlas k podnikatelské či jiné formě výdělečné činnosti shodné s podnikatelskou činností exportní banky.

(2) Posláním exportní banky je provozování zvýhodněného financování a provádění souvisejících činností v souladu s povolením vydaným podle zvláštního zákona.10) Exportní banka provozuje zvýhodněné financování poskytováním úvěrů bance vývozce (dále jen „refinanční úvěry“), poskytováním úvěrů přímo vývozci, výrobci nebo zahraniční osobě (dále jen „přímé úvěry“), poskytováním úvěrů bance výrobce a poskytováním finančních služeb s vývozem souvisejících, a to zejména ve formě úvěrů poskytovaných exportní bankou za účelem financování výroby pro vývoz a financování vývozu, a záruk za závazky vývozce, výrobce, banky vývozce a banky výrobce. Exportní banka provozuje zvýhodněné financování za podmínek běžných na mezinárodních trzích pro státem podporované vývozní úvěry a pro finanční služby s vývozem související. Způsoby provozování zvýhodněného financování stanoví Ministerstvo financí právním předpisem; při vydání právního předpisu Ministerstvo financí vychází z potřeb účelného vynakládání prostředků. Zdroje pro zvýhodněné financování získává exportní banka na finančních trzích.

(3) Exportní banka nesmí zakládat ani zřizovat právnické osoby ani se na jejich založení či zřízení podílet nebo v nich získávat majetkové podíly, s výjimkou právnických osob, jejichž předmětem činnosti je poskytování a převod mezibankovních plateb a přenos informací, a majetkových podílů v právnických osobách, které exportní banka dočasně získá a drží maximálně do 1 roku od jejich nabytí v souvislosti s uplatněním zajištění sjednaného podle § 8 odst. 5. K dočasnému získávání majetkových podílů je třeba souhlasu Ministerstva financí.

(4) Úhrada úrokových rozdílů je vývozcům poskytována Ministerstvem financí prostřednictvím exportní banky.

(5) Žádost o úhradu úrokových rozdílů spojených s jednotlivým vývozem předkládá vývozce Ministerstvu financí prostřednictvím exportní banky, která dále postupuje způsobem stanoveným podle odstavce 9.

(6) V žádosti je vývozce povinen uvést

a) své identifikační údaje,6)

b) případnou účast zahraničních osob na jeho podnikání,

c) charakteristiku předmětu vývozu a jeho objem,

d) podíl hodnoty vývozu vytvořené v České republice,

e) platební podmínky a časové rozložení splácení úvěru poskytnutého bankou vývozce,

f) platební podmínky uvedené ve smlouvě o vývozu,

g) údaje o zahraniční osobě, které je vývozní dodavatelský úvěr poskytován, zejména identifikační údaje,6)

h) požadovanou výši úhrady úrokových rozdílů,

i) další údaje nutné k posouzení poskytnutí úhrady úrokových rozdílů.

(7) Se žádostí o úhradu úrokových rozdílů předkládá vývozce

a) pojistnou smlouvu podle § 5 odst. 3,

b) potvrzení banky o poskytnutí úvěru na jednotlivý vývoz,

c) prohlášení, že na příslušný vývoz nebylo poskytnuto zvýhodněné financování ani o něj zažádáno.

(8) Výše úhrady úrokových rozdílů vývozci činí maximálně 50 % úrokových rozdílů uvedených v § 1 písm. b) bodu 2. Při stanovení výše úhrady úrokového rozdílu vývozci se vychází z celkové výše úhrad úrokových rozdílů poskytovaných vývozcům v příslušném kalendářním roce státním rozpočtem a podílu účasti státního rozpočtu na úhradách úrokových rozdílů. V případě poskytnutí úhrady úrokových rozdílů vývozci v 1 kalendářním roce bude úhrada ve stejné procentní výši poskytována po celou dobu trvání vývozního dodavatelského úvěru.

(9) Podmínky a stanovení výše úhrady úrokových rozdílů, jakož i postup exportní banky při poskytování úhrad úrokových rozdílů stanoví Ministerstvo financí právním předpisem.

(10) Na žádost Ministerstva financí nebo exportní banky je vývozce povinen doložit správnost údajů uvedených v žádosti o úhradu úrokových rozdílů podle § 6 odst. 5.

(11) Na úhradu úrokových rozdílů není právní nárok.

(12) Ztráty exportní banky, které vyplývají z provozování zvýhodněného financování, jsou dotovány ze státního rozpočtu. Ztráty jsou tvořeny rozdíly mezi zúčtovanými úrokovými náklady na získání finančních zdrojů pro zvýhodněné financování a zúčtovanými úrokovými výnosy spojenými s poskytováním zvýhodněného financování a s dočasným využitím těchto zdrojů, poplatky písemně sjednanými mezi věřitelem a exportní bankou spojenými se získáváním těchto finančních zdrojů, náklady na tvorbu rezerv a opravných položek na základě zvláštního zákona,5a) rozdíly mezi náklady a výnosy z operací s finančními deriváty, rozdíly měnových kurzů a ostatními náklady, které byly exportní bankou prokazatelně vynaloženy při získání finančních zdrojů. Žádost o dotování ztrát předkládá exportní banka Ministerstvu financí. Podrobnosti stanovení ztrát, způsob předkládání žádosti o dotování ztrát a způsob jejich dotování stanoví Ministerstvo financí právním předpisem.

(13) Exportní banka nepřijímá vklady od fyzických osob s výjimkou vkladů od výrobců a vývozců.

(14) Pravidla obezřetného podnikání pro exportní banku stanoví Česká národní banka11) v dohodě s Ministerstvem financí.

(15) Při zvýhodněném financování postupuje exportní banka podle všeobecných obchodních podmínek, které musí minimálně obsahovat úpravu způsobilosti banky vývozce a banky výrobce obstarávat si dlouhodobé finanční zdroje na mezinárodních finančních trzích. Upravují-li poskytování refinančních úvěřů a úvěrů bance výrobce, musí všeobecné obchodní podmínky zároveň obsahovat maximální výši úrokové přirážky bank vývozců a bank výrobců k úrokovým nákladům, za které získaly refinanční úvěry a úvěry od exportní banky.

(16) Všeobecné obchodní podmínky podle odstavce 15 schvaluje Ministerstvo financí v dohodě s Českou národní bankou.

(17) Exportní banka podává pololetně Poslanecké sněmovně informaci o zvýhodněném financování. Tato informace obsahuje zejména

a) údaje o exportní bance, především o výši jejího základního jmění, změnách ve složení ústředních orgánů, které vykonávají akcionářská práva, změnách ve složení představenstva a dozorčí rady, a dále bilanci exportní banky,

b) údaje o provozování zvýhodněného financování, především rozbor tohoto financování včetně teritoriální a odvětvové struktury, užití prostředků státního rozpočtu, dále údaje o vztahu mezi poptávkou po zvýhodněném financování a možnostmi exportní banky tuto poptávku uspokojit, jakož i údaje o předpokládaném vývoji zvýhodněného financování.

(18) Státní kontrolu nad zvýhodněným financováním provádí Ministerstvo financí podle zvláštního zákona.12) Výkon státní kontroly spočívá v kontrole dodržování ustanovení tohoto zákona v oblasti čerpání a používání prostředků ze státního rozpočtu při poskytování zvýhodněného financování. Orgán státní kontroly má právo zúčastnit se jednání orgánů exportní banky při rozhodování o čerpání prostředků ze státního rozpočtu a jejich využití. Při zjištění porušení povinností, jejichž dodržování je předmětem výkonu státní kontroly, informuje orgán státní kontroly o svých zjištěních dozorčí radu exportní banky.

(1) Žádost o zvýhodněné financování spojené s jednotlivým vývozem předkládá žadatel exportní bance. Žadatelem může být banka vývozce nebo banka výrobce, zahraniční osoba, vývozce nebo výrobce. Žádost o zvýhodněné financování obsahuje náležitosti uvedené v § 5 odst. 2 doplněné o identifikační údaje6) o bance vývozce nebo o bance výrobce, nejsou-li tyto žadateli, kterým má být poskytnuto zvýhodněné financování. Se žádostí o zvýhodněné financování předkládá žadatel exportní pojišťovně žádost o pojištění vývozních úvěrových rizik (§ 5 odst. 1) s výjimkou případů, kdy žadatelem o pojištění vývozních úvěrových rizik je exportní banka.

(2) Banka vývozce nebo banka výrobce, kterým má být poskytnuto zvýhodněné financování, jsou povinny poskytnout exportní bance údaje o svém základním jmění, bilanci a další údaje k posouzení jejich schopnosti zabezpečit návratnost poskytnutého zvýhodněného financování.

(3) Na základě předložené žádosti o zvýhodněné financování exportní banka může s bankou vývozce nebo bankou výrobce, zahraniční osobou, výrobcem nebo vývozcem uzavřít smlouvu o poskytnutí úvěru nebo o poskytnutí jiné finanční služby související s vývozem, a nebyla-li smlouva o vývozu sjednána, smlouvu o příslibu úvěru nebo smlouvu o příslibu poskytnutí finančních služeb souvisejících s vývozem.8)

(4) Na zvýhodněné financování není právní nárok.

(1) Stát ručí za závazky

a) exportní pojišťovny z pojištění vývozních úvěrových rizik podle § 1 písm. a),

b) exportní banky ze splácení finančních zdrojů získaných exportní bankou a za závazky z ostatních operací exportní banky na finančních trzích.

(2) Vztahy, které vznikají mezi státem a zahraniční osobou, v jejíž prospěch je záruka podle odstavce 1 písm. b) poskytována, se řídí ustanoveními zvláštního zákona.12a)

(3) Neodporuje-li to právu jiného státu, ručí stát podle odstavce 1 písm. b) bezpodmínečně a neodvolatelně. Ministerstvo financí je oprávněno potvrdit státní záruku v písemné formě.

(4) K získání finančních zdrojů exportní bankou na kapitálových trzích je třeba souhlasu Ministerstva financí, který Ministerstvo financí uděluje v dohodě s Českou národní bankou, pokud zvláštní zákon13) nestanoví jinak.

(5) K zajištění splácení poskytnutých přímých úvěrů vývozci a výrobci, refinančních úvěrů bance vývozce a úvěrů bance výrobce a poskytování dalších způsobů zvýhodněného financování těmto osobám sjednává exportní banka zajištění. Exportní banka není povinna sjednávat zajištění splácení refinančních úvěrů poskytovaných bance vývozce a úvěrů bance výrobce a poskytování dalších způsobů zvýhodněného financování těmto bankám, pokud banka vývozce nebo banka výrobce splňuje následující kritéria pro hodnocení její přijatelnosti jako dlužníka:

a) pozitivní ohodnocení přijatelnosti pro získávání dlouhodobých finančních zdrojů od jedné ze specializovaných institucí, jejichž ohodnocení je uznáváno jako rozhodující na finančních trzích,

b) způsobilost obstarávat si dlouhodobé finanční zdroje na mezinárodních finančních trzích podle všeobecných obchodních podmínek uvedených v § 6 odst. 15.

(6) V případě plnění státu z poskytnuté státní záruky je povinností exportní pojišťovny a exportní banky uhradit závazky vůči státu, vzniklé z tohoto plnění postoupením pohledávek převzatých v souvislosti s pojištěním vývozních úvěrových rizik nebo zvýhodněným financováním Ministerstvu financí, a to v rozsahu odpovídajícím podílu státu na úhradě závazků z poskytnuté státní záruky, pokud exportní banka sjednala zajištění.

zrušen

Zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb. a zákona č. 224/1994 Sb., se doplňuje takto:

V § 3 odst. 5 se na konci vypouští tečka a připojují se tato slova: „a hospodaření Exportní garanční a pojišťovací společnosti, akciové společnosti, Praha, s prostředky poskytovanými ze státního rozpočtu k provozování pojištění vývozních úvěrových rizik, a České exportní banky, akciové společnosti, Praha, s prostředky poskytovanými ze státního rozpočtu k provozování zvýhodněného financování podle zvláštního zákona, jakož i hospodaření těchto společností s prostředky, za něž převzal stát záruky.“.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

* * *

Zákon č. 60/1998 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem vyhlášení (30. března 1998).

* * *

Článek II zákona č. 60/1998 Sb. zní:

Čl. II

Pojmy Česká exportní banka, akciová společnost, Praha a Exportní garanční a pojišťovací společnost, akciová společnost, Praha, použitými v dosavadních právních předpisech, se ke dni účinnosti tohoto zákona rozumí Česká exportní banka, a. s., a Exportní garanční a pojišťovací společnost, a. s.

Zeman v. r.

1) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.

1a) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.

2a) Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

3) Zákon č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 320/1993 Sb.

4) Část druhá hlava I díly I a V obchodního zákoníku.

5) § 14 zákona č. 185/1991 Sb., ve znění zákona č. 320/1993 Sb.

5a) Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 52/1994 Sb., kterou se stanoví tvorba, použití a způsob umístění technických rezerv pojišťovny.

6) § 28 odst. 1 písm. a) až e) obchodního zákoníku.

7) § 788 a násl. občanského zákoníku.

8) § 289 a násl. obchodního zákoníku.

9) Zákon č. 21/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 60/1993 Sb.

10) Zákon č. 21/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

11) § 24 zákona č. 6/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

12) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění zákona č. 166/1993 Sb.

12a) § 11 zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění pozdějších předpisů.

13) § 45 a násl. zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů.