§ 11 zákon o dávce státní sociální pomoci – Zvláštní ustanovení o členech domácnosti
Zákon o dávce státní sociální pomoci · 151/2025 Sb. · Sociální zabezpečení
Stručně: Paragraf 11 zákona 151/2025 upravuje, kdo se za určitých specifických okolností považuje, nebo naopak nepovažuje za člena domácnosti pro účely dávek státní sociální pomoci. Nezletilé dítě, které už není nezaopatřené a je v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, se pro účely dávek posuzuje jako samostatná, jednočlenná domácnost. (§ 11 zákona č. 151/2025 Sb., zákon o dávce státní sociální pomoci, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Zvláštní ustanovení o členech domácnosti
- Týká se: dítě, rodič
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 151/2025 Sb.
(1) Nezletilé dítě, které není nezaopatřeným dítětem a které uzavřelo smlouvu o poskytování ochrany a pomoci v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí, tvoří jednočlennou domácnost.
(2) Za člena domácnosti se nepovažuje
a) dítě, které je na základě rozhodnutí příslušného orgánu nebo dohody s rodičem v plném přímém zaopatření ústavu nebo jiného zařízení pro péči o děti a mládež; za plné přímé zaopatření se považuje zaopatření v ústavu nebo jiném zařízení pro péči o děti a mládež, poskytuje-li tento ústav nebo jiné zařízení dětem stravování, ubytování a ošacení,
b) osoba, která je ve vazbě, ve výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence, nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, a osoba, která vykonává ochranné léčení ústavní.
(3) Osoba uvedená v odstavci 2 se nepovažuje za člena domácnosti ode dne následujícího po uplynutí prvního kalendářního měsíce po měsíci, ve kterém nastala skutečnost podle odstavce 2.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Nezletilé dítě, které už není nezaopatřené a je v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, se pro účely dávek posuzuje jako samostatná, jednočlenná domácnost.
- Dítě, které je v ústavu nebo jiném zařízení pro péči o děti a mládež s plným zaopatřením (tj. má tam stravu, ubytování a oblečení), se nepovažuje za člena domácnosti svých rodičů nebo jiných příbuzných.
- Osoba, která je ve vazbě, ve výkonu trestu odnětí svobody, v zabezpečovací detenci nebo na ústavním ochranném léčení, se také nepovažuje za člena domácnosti.
- Vyloučení z domácnosti u osob uvedených v odstavci 2 (dítě v ústavu, osoba ve vazbě atd.) nastává až od prvního dne druhého kalendářního měsíce po měsíci, kdy tato skutečnost nastala.
Na co si dát pozor
- Je důležité rozlišovat mezi "nezletilým dítětem" a "nezaopatřeným dítětem", protože pro nezletilé, které už není nezaopatřené a je v zařízení pro okamžitou pomoc, platí zvláštní pravidlo.
- Pro vyloučení z domácnosti u dětí v ústavech je klíčové, zda mají v ústavu zajištěno plné zaopatření (strava, ubytování, ošacení).
- Datum, od kterého se osoba přestává považovat za člena domácnosti, není okamžité, ale posouvá se na začátek druhého měsíce po nastalé události.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 18 Závazné stanovisko Úřadu práce (Zákon o poskytování některých opatření v)§ 66 Výše vdovského důchodu (Zákon o sociálním zabezpečení družstevní)