Vyhláška o finančních zdrojích hospodářských organizací řízených národními výbory a o úhradě jejich ztrát

Plánované ztráty podniků podřízených přímo národnímu výboru se uhrazují přídělem z rozpočtu národního výboru.

U domovní správy, která plánuje odvod odpisů do rozpočtu národního výboru, se příděl na úhradu plánované ztráty kompenzuje s plánovaným odvodem odpisů. Jsou-li skutečné odpisy podle čtvrtletních účetních výkazů vyšší než odpisy plánované, použije domovní správa vyšších odpisů především k zálohování takto vzniklé vyšší (neplánované) ztráty; nevyčerpaný zbytek odvádí do rozpočtu národního výboru. Jsou-li skutečné odpisy nižší, sníží se o rozdíl především částka, kterou měla domovní správa použít ke kompenzaci s přídělem na úhradu plánované ztráty.

(1) Plánovaná ztráta se hradí podniku podle normy úhrady (dále jen „norma“), pokud není stanoveno jinak.

(2) Norma vyjadřuje výši úhrady připadající na každý jednotlivý výrobek téhož druhu nebo určité skupiny výrobků, který má být podle plánu v běžném roce vyfakturován, popř. na každou korunu realizace všech výrobků nebo jejich určité skupiny plánované na příslušný rok. O tom, kterého způsobu výpočtu normy podle věty první se použije, rozhodne orgán, z jehož prostředků se ztráta hradí. Podle rozhodnutí orgánu přímo nadřízeného podniku může být norma stanovena na jednotlivá čtvrtletí. Toto ustanovení platí obdobně pro výkony.

(3) Při výpočtu normy vychází podnik ze své celkové ztráty vyplývající z rozdílu mezi úplnými vlastními náklady na realizaci výroby (náklady na výkony, oběh apod.) plánovanými na příslušný rok (čtvrtletí) a plánovanou realizaci v plánovaných realizačních cenách (bez daně z obratu nebo z výkonů).

(4) Do základu pro výpočet normy zahrne podnik též ztrátu (zisk) z plánované jiné realizace a z plánovaných nerealizačních zisků a ztrát, pokud to stanoví orgán přímo nadřízený podniku. Jinak se tyto ztráty z ostatních činností hradí podle plánu.

(1) Národní výbor může ke zvýšení zájmu na dobrém hospodaření podniků s plánovanou ztrátou rozhodnout, že se jim ponechá dlouhodobě stanovený podíl z úspory dosažené snížením ztráty na jeden výrobek nebo na jednu korunu realizace proti bezprostředně předcházejícímu roku. V tomto případě se stanoví norma tak, aby nejen zajišťovala úhradu plánované ztráty, nýbrž aby byla vyšší o úsporu nebo o její část, které podnik dosáhne snížením ztráty na jeden výrobek nebo jednu korunu realizace proti bezprostředně předcházejícímu roku. Jestliže se v úspoře projevují vlivy vyplývající ze změn organizace podniku, upraví se ztráta za předcházející rok, jakož i úspora tak, aby tyto vlivy se v nich neprojevovaly.

(2) O použití prostředků vyplývajících z rozdílu mezi normou stanovenou podle odstavce 1 a skutečnou ztrátou platí obdobně ustanovení o použití podílu z přírůstku zisku podniků ziskových.

(1) Výpočet normy předloží podnik orgánu přímo nadřízenému nejpozději 20. dne před počátkem roku (čtvrtletí), a to trojmo na tiskopise, který stanoví ministerstvo financí. Výpočet musí být v souladu s podnikovým plánem. Pokud nebude tento plán schválen, vypočte podnik normu podle podkladů, které má k dispozici; po schválení plánu podnik normu zpřesní.

(2) Orgán nadřízený přímo podniku normu přezkouší a nezjistí-li závad, normu schválí. Schválení vyznačí na dokladu, kterým podnik sdělil výpočet normy nadřízenému orgánu, a jedno vyhotovení dokladu zašle pobočce banky.

(1) Podnikům, jimž se plánovaná ztráta nehradí podle normy úhrady, se příděl na úhradu plánovaných ztrát poskytuje měsíčně zálohově, a to nejpozději 20. dne každého měsíce a ve výši odpovídající jedné třetině částky plánované na příslušné čtvrtletí, popřípadě ve výši odpovídající plánu na příslušný měsíc.

(2) Zálohy podle odstavce 1 se upravují podle měsíčních (čtvrtletních) účetních výkazů. Úprava za měsíc prosinec se provede při schvalování výsledků finančního hospodaření za uplynulý rok.

(3) U domovních správ se při úpravě záloh odečte od skutečné ztráty částka ve výši odpovídající neprovedeným plánovaným běžným opravám.

(4) Pokud se u domovních správ odvod odpisů do rozpočtu národního výboru kompenzuje s přídělem na úhradu plánované ztráty (§ 39), odvede se částka odpovídající nesplněné plánované ztrátě nebo neprovedeným plánovaným běžným opravám do rozpočtu národního výboru.

(1) Plánovaná ztráta se podniku hradí prostřednictvím pobočky banky, a to pokud je stanovena norma, běžně podle fakturace a normy. Úhradu provádí banka tak, že převádí prostředky na obratový účet podniku.

(2) Pokud se plánovaná ztráta podniku uhrazuje podle normy, nesmí banka úhradu provést, dokud neobdrží doklad o schválení normy (§ 42 odst. 2).

Překročí-li podnik v důsledku překročení plánu realizace plánovanou ztrátu (nadplánová ztráta), může orgán přímo mu nadřízený chybějící částku uhradit; zdroje úhrady upravuje ustanovení §§ 33 a 38. Jinak platí o úhradě nadplánových ztrát přiměřeně ustanovení o úhradě ztrát plánovaných.

(1) Má-li podnik z důvodů neplánované ztráty (neplnění plánovaného zisku) nedostatek finančních prostředků na doplnění oběžných prostředků nebo na financování své investiční výstavby, může mu banka poskytnout k tomu účelu úvěr jen na podkladě rozborů uložených nápravných opatření, přičemž může požadovat záruku za poskytnutý úvěr.

(2) Národní výbor se může zaručovat jen za závazky podřízených podniků a jen do výše úměrné svým příjmům z hospodářské činnosti.

(3) Nezaplatí-li podnik zaručený úvěr do lhůty splatnosti nebo neprovede-li ve stanovené lhůtě uložená opatření, je banka oprávněna odčerpat zaručenou částku z bankovních účtů příslušného národního výboru. Na možnost realizace záruky upozorní banka nejméně 14 dnů předem finanční odbor příslušného národního výboru.

(1) Po skončení hospodářského roku, rozhodne národní výbor na podkladě schvalovacího řízení (§ 58), zda a jakým způsobem se podniku neplánovaná ztráta uhradí.

(2) Rozhodne-li národní výbor, že ztrátu uhradí, použije k úhradě:

a) částek, které podle schvalovacího řízení odvedou ostatní podniky, které národní výbory řídí,

b) přebytků hospodaření, které byly národnímu výboru ponechány.

O úhradě ztrát podnikům podřízeným vedoucímu podniku platí přiměřeně ustanovení §§ 38, 40, 42 a 46 s odchylkou, že ztrátu podniku hradí vedoucí podnik.

(1) Podnik s plánovanou celoroční ztrátou, který na některé čtvrtletí plánuje zisk, dostává příděly a odvádí zisk způsobem, který upraví přímo nadřízený orgán po projednání s podnikem; tento orgán popřípadě projedná s pobočkou banky úvěrování podniku ve ztrátovém čtvrtletí.

(2) Podnikům s plánovaným celoročním ziskem, avšak s plánovanou ztrátou v některém období roku, může být k překlenutí finančních obtíží z toho vyplývajících poskytnut úvěr v případech a za podmínek stanovených zvláštními předpisy.

(1) Hospodářské jednotky, u nichž nejsou vytvořeny potřebné předpoklady, nejsou financovány podle ustanovení části druhé, nýbrž podle ustanovení části třetí. To platí i pro podniky určené ke zrušení nebo u nichž se má objem výroby (výkonů) podstatně snižovat.

(2) K rozhodnutí o tom, že nejsou zajištěny předpoklady pro financování podle ustanovení části druhé, je příslušný, jde-li o celé odvětví hospodářství krajský národní výbor, jde-li o jednotlivou hospodářskou jednotku národní výbor, který hospodářskou jednotku řídí.

Podniku stanoví orgán přímo mu nadřízený ve finančním plánu výši zisku, který má vytvořit, způsob jeho použití, výši vlastních oběžných prostředků a objem prostředků na decentralizovanou výstavbu.

Zisk podniku se zčásti odvádí do rozpočtu národního výboru, zčásti se ho používá k plánovanému zvýšení vlastních oběžných prostředků, na decentralizovanou výstavbu a k jiným účelům stanoveným finančním plánem nebo zvláštními předpisy.

(1) Má-li si podnik podle plánu doplnit ze zisku vlastní oběžné prostředky, ponechá si měsíčně ze zisku jednu třetinu částky, o kterou se mají podle plánu v příslušném čtvrtletí zvýšit tyto prostředky.

(2) Má-li podnik podle plánu použít části zisku na financování decentralizované výstavby, převede měsíčně po jedné třetině částky plánované pro tento účel na příslušné čtvrtletí na svůj investiční účet, a to nejpozději prvního dne po lhůtě stanovené ministerstvem financí k předložení měsíční (čtvrtletní) rozvahy.

(1) Je-li skutečný zisk podniku za dobu od počátku roku do konce příslušného měsíce nižší než zisk plánovaný na totéž období, použije podnik zisku, který mu zbude po provedení plánovaných odvodů, především na plánované zvýšení vlastních oběžných prostředků.

(2) Vykáže-li podnik podle rozvahy od počátku roku do konce příslušného měsíce nadplánový zisk, ponechá si z něho částku ve výši 15 %, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak. Této částky použije v provozu nebo podle zvláštních předpisů k financování decentralizované výstavby. Zbytek nadplánovaného zisku odvede podnik do rozpočtu národního výboru, popřípadě vedoucímu podniku.

Podnikům se stanoví každoročně podíl z odpisů vyjádřený peněžitou částkou; jinak o tomto podílu platí obdobně ustanovení §§ 12 až 14.

O odvodech a převodech zisku a odpisů a o odvodech částek ze snížení vlastních oběžných prostředků, o výsledcích z prodeje a likvidace základních prostředků, tržbách z brakování zvířat základního stáda, o použití centralizovaných prostředků, jakož i o úhradě ztrát, platí přiměřeně příslušná ustanovení části druhé.

Finanční prostředky podniků koncem roku nepropadají.

(1) Po uplynutí roku provedou podniky, hospodářské jednotky a národní výbory komplexní rozbor činnosti, a to ze všech hledisek a ve všech souvislostech, aby zhodnotily své hospodaření vcelku a v jednotlivých oborech své činnosti, zjistily příčiny dobrých i špatných výsledků a mohly zvolit vhodná opatření ke zlepšování svého hospodaření. Na základě rozboru a stanoviska banky schválí příslušný orgán výsledky finančního hospodaření a výkazy podniků a hospodářských jednotek, opatření k nápravě, roční podíly z přírůstku zisku, ze zisku, z odpisů, z úspory dosažené snížením ztráty apod.

(2) Dosáhl-li podnik nebo hospodářská jednotka podílu nesprávným nebo nezaslouženým způsobem, bude v částce tomu odpovídající podíl odčerpán. Orgán schvalující výsledky finančního hospodaření podle odstavce 1 současně stanoví v mezích platných předpisů (§ 60) výši hospodářského výsledku rozhodnou pro výpočet přírůstku zisku v následujícím roce.

(1) Národní výbory kontrolují, jak hospodářské jednotky používají finančních zdrojů; stejnou kontrolu provádí vedoucí podnik, pokud jde o podniky jemu podřízené.

(2) Zjistí-li se vážné závady, může nadřízený orgán omezit nebo i odejmout podniku oprávnění používat vlastních finančních zdrojů a používat centralizovaných prostředků.

Předpisy o komplexních rozborech stanoví podrobnosti o těchto rozborech.

Ministerstvo financí může ze závažných důvodů povolit výjimky a odchylky z této vyhlášky.

Zrušuje se vyhláška ministra financí č. 85/1958 Ú. l., o finančních zdrojích hospodářských organizací zapojených na rozpočty národních výborů a o úhradě jejich ztrát, a předpisy k jejímu provedení vydané, jakož i směrnice ministerstva financí poř. č. 140/1958 Sb. instr. pro výkonné orgány národních výborů, o fondu rozvoje místního hospodářství.

Tato vyhláška nabývá účinnosti ode dne 1. ledna 1961.

Ministr financí:

Ďuriš v. r.

*) Vyhláška ministra financí č. 63/1958 Ú. l., o vlastních oběžných prostředcích hospodářských organizací státního socialistického sektoru.

*) § 9 vyhlášky ministra financí č. 63/1958 Ú. l., o vlastních oběžných prostředcích hospodářských organizací státního socialistického sektoru.