§ 90 Vyhláška ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí České socialistické republiky, kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení – Ústavy pro dospělé občany mentálně postižené
Vyhláška ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí České socialistické republiky, kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení · 152/1988 Sb. · § 90 · Sociální zabezpečení
Stručně: Paragraf 90 vyhlášky 152/1988 stanovuje, že ústavy pro dospělé mentálně postižené občany jsou určeny pro osoby od 26 let s těžkým mentálním postižením, případně kombinovaným s tělesnou či smyslovou vadou, které potřebují ústavní péči, ale ne lůžkovou léčebnou péči. Občané s lehčím mentálním postižením mohou být přijati pouze v případě, že ústavní péči nezbytně potřebují.
§ 90 Ústavy pro dospělé občany mentálně postižené
Ústavy pro dospělé občany mentálně postižené jsou určeny pro občany ve věku od 26 let postižené mentálním postižením těžšího stupně a pro občany postižené vedle mentálního postižení těžšího stupně též tělesnou nebo smyslovou vadou, kteří potřebují ústavní péči, nikoliv však léčebnou péči v lůžkovém zdravotnickém zařízení. Občané postižení mentálním postižením lehčího stupně mohou být do ústavu přijati jen tehdy, jestliže potřebují nezbytně ústavní péči.
Paragraf 90 vyhlášky 152/1988 stanovuje, že ústavy pro dospělé mentálně postižené občany jsou určeny pro osoby od 26 let s těžkým mentálním postižením, případně kombinovaným s tělesnou či smyslovou vadou, které potřebují ústavní péči, ale ne lůžkovou léčebnou péči. Občané s lehčím mentálním postižením mohou být přijati pouze v případě, že ústavní péči nezbytně potřebují.
Co to znamená v praxi
Ústavy jsou primárně určeny pro dospělé osoby (od 26 let) s těžkým mentálním postižením.
Péče v těchto ústavech je určena pro ty, kteří potřebují ústavní péči, ale jejich zdravotní stav nevyžaduje léčbu v nemocnici.
Osoby s lehčím mentálním postižením mohou být přijaty pouze tehdy, je-li ústavní péče pro ně naprosto nezbytná.
Ústavy mohou přijímat i osoby s těžkým mentálním postižením, které mají navíc i tělesnou nebo smyslovou vadu.