§ 15a zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o dávce státní sociální pomoci – Program snižování dopadů účasti na hazardní hře

(1) Provozovatel může ve veřejném zájmu zavést program snižování dopadů účasti na hazardní hře za účelem snižování rizikovosti hazardních her, předcházení a potírání sociálně patologických jevů spojených s provozováním hazardních her a ochrany sázejících před těmito jevy. Při tom může používat informační databázi vytvořenou výlučně za tímto účelem.

(2) Provozovatel může spolupracovat na provádění programu snižování dopadů účasti na hazardní hře s právnickou osobou provozující informační databázi podle odstavce 1.

(3) Provozovatel a osoba podle odstavce 2 mohou zpracovávat nezbytné osobní údaje a jiné údaje o účastnících hazardní hry a jejich účasti na hazardní hře, a to i bez jejich souhlasu, za účelem provádění programu snižování dopadů účasti na hazardní hře.

(4) Provozovatel může údaje podle odstavce 3 poskytnout osobě podle odstavce 2, pokud

a) je to nezbytné pro dosažení účelu programu snižování dopadů účasti na hazardní hře a

b) není ohrožena ochrana těchto údajů.

(5) Osoba podle odstavce 2 může údaje podle odstavce 3 poskytnout jinému provozovateli, než který mu je poskytl, pokud

a) je to nezbytné pro dosažení účelu programu,

b) jde o údaje nezbytné pro účely určení míry rizikovosti účasti na hazardní hře účastníka hazardní hry a

c) není ohrožena ochrana těchto údajů.

(6) Provozovatel průběžně vyhodnocuje fungování programu snižování dopadů účasti na hazardní hře a jeho efektivitu. Provozovatel je na žádost dozorujícího orgánu povinen oznámit informace o tomto programu, zejména informace o vyhodnocování jeho fungování, identifikační údaje všech osob podle odstavce 2 a přehled zpracovávaných a poskytnutých údajů. Osoba podle odstavce 2 je na žádost dozorujícího orgánu povinna poskytnout identifikační údaje všech provozovatelů, se kterými spolupracuje na provádění programu snižování dopadů účasti na hazardní hře za účelem snižování rizikovosti hazardních her, a přehled zpracovávaných a poskytnutých údajů.

(7) Poskytnutí údajů podle odstavců 4 a 5 není porušením povinnosti mlčenlivosti podle tohoto zákona.“.

ČÁST ČTYŘICÁTÁ

Čl. LVIII

V § 3 odst. 3 písm. c) bodě 7 zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku, se slova „dávek podle zákona upravujícího pomoc v hmotné nouzi“ nahrazují slovy „dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky státní sociální pomoci“.

ČÁST ČTYŘICÁTÁ PRVNÍ

Čl. LIX

Zákon č. 588/2020 Sb., o náhradním výživném pro nezaopatřené dítě a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o náhradním výživném), ve znění zákona č. 322/2023 Sb. a zákona č. 407/2023 Sb., se mění takto:

1. V § 13 odst. 2 se za slovo „výplatu“ doplňují slova „nebo pro účely přechodu pohledávky na výživném na stát a jejího vymáhání“.

2. V § 14 odst. 3 písm. a) se číslo „48“ nahrazuje číslem „72“.

3. V § 15 odst. 1 se slova „Po zániku nároku na náhradní výživné podle § 14 odst. 3, popřípadě dříve, pokud lze důvodně předpokládat, že již náhradní výživné nebude vypláceno,“ nahrazují slovy „Vždy po 24 výplatách náhradního výživného a vždy po zániku nároku na náhradní výživné“.

Čl. LX

1. Počet výplat náhradního výživného, které oprávněná osoba vyčerpala podle zákona č. 588/2020 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se započítává do celkového počtu 72 výplat náhradního výživného podle § 14 odst. 3 písm. a) zákona č. 588/2020 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. K přechodu pohledávek na stát podle § 15 odst. 1 zákona č. 588/2020 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, dochází v případě nároků na náhradní výživné vzniklých na základě žádostí o náhradní výživné podaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona až po 48 výplatách náhradního výživného, nedojde-li dříve k zániku nároku na náhradní výživné.

ČÁST ČTYŘICÁTÁ DRUHÁ

Čl. LXI

Zákon č. 66/2022 Sb., o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaných invazí vojsk Ruské federace, ve znění zákona č. 175/2022 Sb., zákona č. 198/2022 Sb., zákona č. 75/2023 Sb., zákona č. 407/2023 Sb., zákona č. 412/2023 Sb., zákona č. 454/2023 Sb. a zákona č. 24/2025 Sb., se mění takto:

1. V § 6b odst. 1 písm. a) se slova „podle § 3 odst. 3 písm. b) zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů“ nahrazují částkou „3 490 Kč“.

2. V § 6b odst. 1 písm. b) se slova „podle § 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů“ nahrazují částkou „4 860 Kč“.

3. V § 6b odst. 1 písm. e) se slova „podle § 5 odst. 1 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů“ nahrazují částkou „3 130 Kč“.

4. V § 8aa odst. 2 se za slovo „poskytne“ vkládají slova „podle specifikace komunikace mezi orgánem státní sociální pomoci a peněžním ústavem a ve formátu, s obsahem a strukturou datové zprávy, které stanoví ministerstvo vyhláškou“.

5. V § 8b se za slovo „nárok“ vkládají slova „na dávku státní sociální pomoci podle zákona o dávce státní sociální pomoci a“.

ČÁST ČTYŘICÁTÁ TŘETÍ

Čl. LXII

Zrušují se:

1. Nařízení vlády č. 409/2011 Sb., o zvýšení částek životního minima a existenčního minima.

2. Nařízení vlády č. 61/2020 Sb., o zvýšení částek životního minima a existenčního minima.

3. Nařízení vlády č. 75/2022 Sb., o zvýšení částek životního minima a existenčního minima.

4. Nařízení vlády č. 204/2022 Sb., o zvýšení částek životního minima a existenčního minima.

5. Nařízení vlády č. 436/2022 Sb., o zvýšení částek životního minima a existenčního minima.

6. Vyhláška č. 389/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o pomoci v hmotné nouzi.

7. Vyhláška č. 277/2022 Sb., kterou se mění vyhláška č. 389/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o pomoci v hmotné nouzi.

8. Část první vyhlášky č. 192/2024 Sb., kterou se mění vyhláška č. 389/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o pomoci v hmotné nouzi, ve znění vyhlášky č. 277/2022 Sb., vyhláška č. 410/2023 Sb., o stanovení elektronické komunikace pro účely humanitární dávky, a vyhláška č. 411/2023 Sb., o stanovení elektronické komunikace v oblasti státní sociální podpory.

ČÁST ČTYŘICÁTÁ ČTVRTÁ

Čl. LXIII

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 2025, s výjimkou ustanovení

a) čl. XIV bodu 4, čl. XLVI bodu 15 a čl. LI bodů 1 až 3, která nabývají účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení,

b) čl. XIII bodů 114 a 115 a čl. LIX a LX, která nabývají účinnosti dnem 1. července 2025,

c) čl. XLVI bodů 9 až 14, která nabývají účinnosti dnem 2. ledna 2026,

d) čl. L, která nabývají účinnosti dnem 1. srpna 2026,

e) čl. XIII bodů 5 až 7, 20, 35, 36, 58, 60 až 66, 71 až 73, 75 až 77, 80, 87, 88, 93, 94, 96, 98, 99, 104, 105, 109, 112, 113 a 116, která nabývají účinnosti dnem 1. července 2026,

f) čl. I bodu 4 a čl. XIII bodů 3, 40, 47 a 56, která nabývají účinnosti dnem 1. září 2026,

g) čl. I bodu 5 a čl. XIII bodů 4, 15, 17, 24, 41, 48, 53, 54 a 57 a čl. XIX bodů 1, 3 až 5, která nabývají účinnosti dnem 1. září 2027, a

h) čl. XLVIII bodů 1 až 3, která nabývají účinnosti dnem 1. října 2026,

i) čl. XLVI bodů 3 až 6, čl. XLVIII bodů 4 a 5 a čl. LIV, která nabývají účinnosti dnem 1. června 2028.

Pekarová Adamová v. r.

Pavel v. r.

Fiala v. r.