§ 195 zákon, kterým se mění a doplňuje zákoník práce – Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení…
Zákon, kterým se mění a doplňuje zákoník práce · 153/1969 Sb. · Ostatní právní předpisy · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 195 zákona 153/1969 upravuje výpočet a výši náhrady za ztrátu na výdělku, která náleží pracovníkovi po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Doplnění výdělku: Pracovník má nárok na náhradu, která mu dorovná příjem na úroveň jeho průměrného výdělku před vznikem škody, a to i s přihlédnutím k případnému invalidnímu důchodu. (§ 195 zákona č. 153/1969 Sb., zákon, kterým se mění a doplňuje zákoník práce, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: ministerstvo
- Částka nebo sazba (odst. 2): „…před vznikem škody na zdraví byl vyšší než 2500 Kčs, se tato částka zvyšuje o 50 % rozdílu mezi tímto výdělkem a částkou 2500 Kčs“
- Odkazuje na: § 147, § 206
- Judikatura: na § 195 odkazují 2 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 153/1969 Sb.
(1) Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání plné (částečné) invalidity se poskytne pracovníku v takové výši, aby spolu s jeho výdělkem po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního nebo částečného invalidního důchodu poskytovaného z téhož důvodu se rovnala jeho průměrnému výdělku před vznikem škody. Ke zvýšení invalidního důchodu pro bezmocnost ani k jeho snížení podle předpisů o sociálním zabezpečení se nepřihlíží.
(2) Náhrada za ztrátu na výdělku spolu s výdělkem postiženého pracovníka s případným invalidním nebo částečným invalidním důchodem poskytovaným při pracovním úrazu nesmí přesáhnout částku 2500 Kčs měsíčně. U pracovníků, jejichž průměrný výdělek před vznikem škody na zdraví byl vyšší než 2500 Kčs, se tato částka zvyšuje o 50 % rozdílu mezi tímto výdělkem a částkou 2500 Kčs. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně nebo byla-li způsobena výhradně organizací porušením předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
(3) Pracovníku, který bez vážných důvodů odmítne nastoupit práci, která mu byla zajištěna (§ 147), přísluší náhrada za ztrátu na výdělku podle předchozích odstavců pouze ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené pracovníku úrazem nebo nemocí z povolání a průměrným výdělkem, kterého mohl dosáhnout na práci, která mu byla zajištěna.
(4) Ministerstva zdravotnictví stanoví v dohodě s Českou radou odborových svazů nebo Slovenskou radou odborových svazů, při kterých nemocech z povolání náleží náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti jen po dobu, než bude postižený pracovník schopen dosahovat výdělku odpovídajícího jeho kvalifikaci.“
70. § 199 odst. 2 věta první zní:
„Při výpočtu této náhrady se vychází z průměrného výdělku zemřelého; náhrada nákladů na výživu všech pozůstalých nesmí však úhrnem převýšit částku, do které by náležela zemřelému náhrada za ztrátu na výdělku podle § 195 odst. 2.“
71. V § 201 odst. 2 se vypouštějí slova „v pracovním poměru“.
72. V § 203 odst. 2 se slova „Ministerstvo zdravotnictví, Státní úřad sociálního zabezpečení a Ústřední rada odborů stanoví v dohodě“ nahrazují slovy „Ministerstva zdravotnictví stanoví v dohodě s Českou radou odborových svazů nebo Slovenskou radou odborových svazů“.
73. § 206 zní:
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Doplnění výdělku: Pracovník má nárok na náhradu, která mu dorovná příjem na úroveň jeho průměrného výdělku před vznikem škody, a to i s přihlédnutím k případnému invalidnímu důchodu.
- Omezení výše náhrady: Celková výše náhrady spolu s výdělkem a invalidním důchodem nesmí přesáhnout určitou částku (2500 Kčs, případně zvýšenou o 50 % rozdílu u vyšších výdělků), pokud škoda nebyla způsobena úmyslně nebo porušením předpisů organizací.
- Odmítnutí práce: Pokud pracovník bez vážných důvodů odmítne práci, která mu byla zajištěna, náhrada se mu snižuje na rozdíl mezi jeho původním průměrným výdělkem a výdělkem, kterého mohl dosáhnout na zajištěné práci.
Na co si dát pozor
- Vliv invalidního důchodu: Při výpočtu náhrady se zohledňuje invalidní nebo částečný invalidní důchod, ale nepřihlíží se ke zvýšení důchodu pro bezmocnost ani k jeho snížení podle předpisů o sociálním zabezpečení.
- Výjimky z omezení: Omezení maximální výše náhrady neplatí, pokud byla škoda způsobena úmyslně nebo výhradně organizací porušením předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
- Zajištěná práce: Důsledky odmítnutí zajištěné práce (§ 147) mohou vést ke snížení náhrady za ztrátu na výdělku.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 195
Jak soudy aplikují § 195
Těmto zaměstnancům i po 1.6.1994 náleží náhrada podle ustanovení § 195 zák. práce ve znění vyplývajícím z článku I bodu 69 zákona č. 153/1969 Sb. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 13.6.1996 sp. zn. 3 Cdon 830/96, uveřejněný pod poř. č. 19 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1997, a rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 10.11.1998 sp. zn. 21 Cdo 1668/98, uveřejněný pod poř. č. 57 v časopise Soudní judikatura, ročník 2000).
… s ní nastalé škody) a nemohou mít tudíž význam pro posouzení věci z hlediska ustanovení § 195 odst. 2 zák. práce, které umožňovalo poskytování náhrady za ztrátu na výdělku v plné výši jedině tehdy, jestliže škoda na zdraví vzniklá v důsledku nemoci z povolání byla způsobena úmyslně, anebo po 1.1.1970 (srov. § 195 odst. 2, větu druhou zák. práce ve znění čl.