Vyhláška federálního ministerstva financí o financování neinvestičních výdajů na rozvoj vědy a techniky

(1) Koordinační ústřední orgán otevře koordinačnímu pracovišti roční rozpočtový limit neinvestičních výdajů na úhradu faktur za řešení státního úkolu (dále jen „rozpočtový limit“), na jehož základě zřídí banka tomuto pracovišti provozní výdajový rozpočtový účet na úhradu faktur za řešení státního úkolu (dále jen „výdajový účet“); rozpočtový limit musí být otevřen včas, aby bylo zajištěno řádné financování úkolu.

(2) Koordinační ústřední orgán na oznámení rozpočtového limitu v souladu se státním plánem rozvoje vědy a techniky uvede

a) pořadové číslo státního úkolu, číslo výdajového účtu, název koordinačního pracoviště a název a číslo úkolu,

b) lhůtu pro vyřešení státního úkolu a předběžnou cenu za jeho řešení; je-li úkol financován podílově, uvede též částku rozpočtových prostředků k úhradě faktur za řešení úkolu a procentní podíl rozpočtových prostředků z ceny za řešení úkolu.

(3) Dojde-li v průběhu roku k nižší nebo vyšší potřebě prostředků na úhradu faktur za řešení úkolu, upraví koordinační ústřední orgán po dohodě s federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj, popřípadě s příslušným ministerstvem výstavby a techniky republiky rozpočtový limit za podmínek, že

a) nepřekročí celkový objem prostředků určený ve svém rozpočtu na financování všech státních úkolů,

b) nepřekročí cenu za řešení úkolu stanovenou podle cenových předpisů,

c) zvýšení nebo snížení bude odpovídat procentnímu podílu rozpočtových prostředků stanovenému z ceny za řešení úkolu a nepřekročí celkovou částku určenou ze státního rozpočtu na financování úkolu, je-li úkol financován podílově.

(4) Koordinační ústřední orgán zruší nepoužitou část rozpočtového limitu a tím možnost dalšího čerpání prostředků z výdajového účtu nejpozději do šedesáti kalendářních dnů ode dne vyřešení úkolu (§ 22 odst. 2).

(1) Faktury dodavatelů za řešení státního úkolu plně financovaného ze státního rozpočtu (popřípadě vnitropodnikové faktury za vlastní práce na řešení tohoto úkolu) hradí koordinační pracoviště z výdajového účtu.

(2) Faktury dodavatelů za řešení státního úkolu podílově financovaného ze státního rozpočtu (popřípadě vnitropodnikové faktury za vlastní práce na řešení tohoto úkolu) hradí koordinační pracoviště ze zvláštního účtu, který mu banka zřídí na jeho žádost. Na tento účet se převádějí ve stanovené procentní výši k úhradě faktur prostředky organizací podílejících se na financování státního úkolu a rozpočtové prostředky z výdajového účtu.

(3) Koordinační pracoviště odpovídá za to, že prostředky na zvláštním účtě nepoužije k jiným účelům a případný zůstatek tohoto účtu na konci roku vrátí příslušným zdrojům.

(4) Vnitropodnikové faktury za řešení státního úkolu nevystavuje a z výdajového nebo zvláštního účtu nehradí koordinační pracoviště, které je rozpočtovou organizací.

(1) Na vyřešení i na realizaci úkolů státního plánu rozvoje vědy a techniky mimořádně důležitých pro rozvoj národního hospodářství se mohou vypsat cílové prémie. Za mimořádně efektivní, technicky pokrokové a urychlené vyřešení úkolů státního plánu rozvoje vědy a techniky nebo za mimořádně efektivní a urychlenou realizaci úkolů tohoto plánu se mohou určit mimořádné odměny. Cílová prémie se nesmí vypsat a mimořádná odměna určit na tentýž úkol.

(2) Cílové prémie vypisují a mimořádné odměny určují, a to do celkové částky schválené v příslušném státním rozpočtu

a) federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj u úkolů financovaných ze státního rozpočtu federace; u úkolů plánu základního výzkumu tak činí na návrh Československé akademie věd a u úkolů plánu ekonomického výzkumu na návrh Rady ekonomického výzkumu,

b) ministerstva výstavby a techniky republik u státních úkolů financovaných ze státních rozpočtů republik.

(3) Prostředky na cílové prémie určené za vyřešení úkolu se poskytnou tak, že 60 % z určené částky se poskytne po vyřešení úkolu a zbytek po započetí využívání výsledků úkolu, které stanoví státní plán rozvoje vědy a techniky. Prostředky na mimořádné odměny určené za vyřešení úkolu se poskytnou po vyřešení úkolu. Prostředky na cílové prémie a mimořádné odměny určené za realizaci úkolu se poskytnou po započetí využívání výsledků úkolu, které stanoví státní plán rozvoje vědy a techniky.

(4) Jestliže předmětem realizace státního úkolu je nový výrobek, mohou se prostředky na cílovou prémii nebo na mimořádnou odměnu poskytnout pod podmínkou, že na výrobek bylo vydáno osvědčení o technické pokrokovosti nebo mu byl přiznán I. stupeň jakosti nebo v případě, kdy federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj mimořádně připustí ve společenském zájmu i nižší stupeň jakosti.

(5) Prostředky na cílovou prémii nebo na mimořádnou odměnu nelze poskytnout za řešení úkolu, který je pouze rozpracováním, přizpůsobením nebo doplněním jiného řešení.

(6) Prostředky na cílové prémie a mimořádné odměny se poskytují hospodářským organizacím do fondu odměn, příspěvkovým organizacím na běžný účet a rozpočtovým organizacím na zvláštní účty těchto organizací.

(7) Ústřední orgány, jež vypisují cílové prémie a určují mimořádné odměny, jsou povinny evidovat výši těchto prémií a odměn, úkoly, za jejichž řešení nebo realizaci byly poskytnuty, jakož i organizace, jimž byly rozpočtové prostředky na cílové prémie a mimořádné odměny poskytnuty.

(1) Neinvestiční dotace na úkoly a práce v oblasti rozvoje vědy a techniky (§ 10) poskytují příslušné nadřízené orgány písemným oznámením o poskytnutí dotace, které musí mít nejméně tyto náležitosti:

a) název a sídlo příjemce dotace,

b) předmět a cíl plnění úkolu nebo prací vyjádřené údaji plánu, popřípadě dále konkretizované,

c) lhůta pro vyřešení úkolu nebo provedení prací,

d) celková částka dotace a celková doba, po kterou se bude dotace poskytovat,

e) procentní výše dotace z celkových neinvestičních výdajů na vyřešení úkolu nebo provedení prací,

f) lhůty pro čerpání dotace,

g) koordinační, popřípadě další práce spojené s výkonem funkce vedoucího pracoviště nebo informačního střediska, jež se mají dotací hradit, a počet pracovníků tyto práce provádějící, popřípadě počet pracovních hodin tyto práce vyžadující,

h) způsob využití výsledků vyřešeného úkolu nebo provedených prací a předpokládaný termín a předpokládané výdaje spojené s tímto využitím.

(2) Nadřízené orgány uvolňují příjemcům dotací částky dotací za skutečně provedené práce ve lhůtách určených pro jejich čerpání a spolu s tím kontrolují postup věcného plnění těchto prací, jakož i opatření prováděná organizacemi pro využití výsledků ve výrobě nebo v provozu; mohou dotaci upravit, popřípadě jsou povinny ji zrušit, jestliže se změnily podmínky (§ 10), za nichž dotaci poskytly.

(1) Příjmy za vyřešené úkoly jsou prostředky získané za

a) předané výsledky13) vyřešených úkolů organizacím, které řešení úkolů ze svých finančních zdrojů nefinancovaly,

b) předměty vyrobené jako součást řešení úkolu na základě plánu rozvoje vědy a techniky buď pro odběratele (realizátora) výsledků řešení podle hospodářské smlouvy s tímto odběratelem předem uzavřené anebo pro vlastní použití, pokud se úkol neřeší v rámci dodavatelsko-odběratelských vztahů (dále jen „vyrobené předměty“),

c) předměty zbylé po řešení úkolu, které byly zhotoveny jako součást řešení úkolu na základě plánu rozvoje vědy a techniky a s vědomím odběratele (realizátora) výsledků řešení jako nezbytná technická pomůcka pro vyřešení úkolu (např. funkční model), avšak bez záměru jejich dalšího použití v činnosti organizace, a které netvoří součást dodávky pro odběratele výsledků řešení (dále jen „zbylé předměty“).

(2) Pro účely této vyhlášky se považuje řešení úkolu za ukončené (dále jen „vyřešený úkol“) buď dnem zrušení úkolu anebo dnem schválení závěru závěrečného oponentního řízení,14) pokud se toto schválení uskuteční před lhůtou stanovenou plánem rozvoje vědy a techniky pro vyřešení úkolu; v případě, že se schválení uskuteční až po této lhůtě, považuje se úkol za vyřešený posledním pracovním dnem lhůty, která je stanovena plánem rozvoje vědy a techniky pro vyřešení úkolu.

(3) Po vyřešení úkolu lze hradit náklady na řešení úkolu jen pokud vznikly nejpozději dnem vyřešení úkolu; použít prostředky finančních zdrojů rozvoje vědy a techniky k úhradě těchto nákladů je možno nejpozději do šedesáti kalendářních dnů ode dne vyřešení úkolu.

(1) Výsledky vyřešených úkolů financovaných ze státního rozpočtu přebírají organizace za úplatu s výjimkou organizací, které se vlastními finančními zdroji přímo podílely na financování těchto úkolů, a rozpočtových organizací, jde-li o úkoly plně financované ze státního rozpočtu.

(2) Výši úplaty podle odstavce 1 dohodne předávající organizace s přebírající organizací, a to na základě celkových výdajů na úkol vynaložených a celkových přínosů předpokládaných u přebírající organizace podle výpočtu ekonomické efektivnosti.15) Organizaci, která úkol financovaný ze státního rozpočtu nebo z resortního nebo oborového fondu technického rozvoje řeší i využívá, stanoví výši úplaty obdobným způsobem nadřízený orgán, který poskytl prostředky na řešení úkolu.

(3) Dohodnutou nebo stanovenou úplatu, jakož i ceny za další předání výsledků vyřešených úkolů sjednávaných dohodou dodavatele s odběratelem16) hradí přebírající organizace ze svých provozních prostředků na vrub nákladů, popřípadě časově rozlišovaných jako náklady příštích období.

(4) Částka ve výši úplaty se platí jednorázově,17) popřípadě splácí ročními splátkami po dobu nejvýše tří roků, přičemž roční splátka nesmí být nižší než jedna čtvrtina celkové úplaty; v tomto případě začíná lhůta splatnosti dnem převzetí výsledků vyřešeného úkolu. Pokud však organizace úkol řeší i využívá a provádí úplatu jednorázově, činí tak do třiceti kalendářních dnů ode dne vyřešení úkolu.

(5) Výsledky vyřešených státních úkolů předává jen koordinační pracoviště; toto pracoviště sjednává s přebírajícími organizacemi úplaty v rozsahu pověření daného mu koordinačním ústředním orgánem. Koordinační pracoviště má nárok na částku ve výši 2 % z úplat získaných za předané výsledky vyřešených státních úkolů, kterou si zahrne do fondu kulturních a sociálních potřeb.

(1) Organizace, která řeší úkol, je povinna využít zbylé předměty (např. prodejem, zařazením podle jejich povahy do základních prostředků nebo do zásob, rozebráním na použitelné součásti a materiál), a to již v průběhu řešení, nejsou-li pro další řešení úkolu nezbytné, nejpozději však do dvanácti měsíců ode dne vyřešení úkolu.

(2) Vyrobené předměty určené pro vlastní použití je organizace povinna zařadit podle jejich povahy do svých základních prostředků nebo do zásob nejpozději do třiceti kalendářních dnů po uplynutí měsíce, v němž byl úkol vyřešen; jestliže podle závěrů oponentního řízení bylo řešení úkolu neúspěšné, naloží organizace s vyrobenými předměty jako se zbylými předměty podle ustanovení odstavce 1.

(3) Rozpočtové organizace přebírají bezplatně vyrobené a zbylé předměty, pokud tvoří součást úkolu plně financovaného ze státního rozpočtu a mohou je samy využít.

(4) Prostředky za vyrobené a zbylé předměty, které tvoří součást řešení státního úkolu, převádějí organizace na koordinační pracoviště; rozpočtové organizace převádějí na toto pracoviště prostředky v procentní výši, v jaké se na financování státního úkolu podílely jiné zdroje než státní rozpočet.

(5) Výše prostředků za vyrobené a zbylé předměty se stanoví v cenách podle cenových předpisů, popřípadě i podle předpisů o dani z obratu.

(1) Příjmy za vyřešené úkoly financované ze státního rozpočtu odvádějí organizace do tohoto státního rozpočtu; hospodářské organizace přitom postupují tak, že prostředky za předané výsledky řešení odvedou nadřízenému ústřednímu orgánu a prostředky za vyrobené a zbylé předměty příslušné finanční správě. Příjmy za vyřešené státní úkoly odvádějí do státního rozpočtu koordinační pracoviště.

(2) Příjmy za vyřešené státní úkoly financované podílově se odvádějí do státního rozpočtu v procentní výši, v níž se tyto úkoly ze státního rozpočtu financovaly. Zbývající příjmy převádí koordinační pracoviště do finančních zdrojů, z nichž se úkoly podílově financovaly.

(3) Příjmy za vyřešené resortní úkoly se odvádějí do resortního fondu technického rozvoje, popřípadě též do finančních zdrojů, z nichž se resortní úkoly podílově financovaly. Příjmy za vyřešené oborové úkoly se odvádějí do oborového nebo koncernového fondu technického rozvoje. Příjmy za vyřešené podnikové úkoly zahrnují organizace do svých výnosů; do svých výnosů zahrnují organizace rovněž prostředky za výsledky vyřešených úkolů, které dalším organizacím předaly a předtím dodavateli ze svých provozních prostředků zaplatily.

(4) Příjmy za vyřešené úkoly, jež byly v průběhu svého řešení obsaženy v plánech rozvoje vědy a techniky různých stupňů řízení a v důsledku toho financovány z různých finančních zdrojů rozvoje vědy a techniky, se odvádějí do těchto zdrojů v poměru, v jakém se z nich úkoly financovaly.

(5) Příjmy za vyřešené úkoly jsou organizace povinny do příslušných finančních zdrojů odvádět nebo na příslušné organizace převádět nejpozději do pěti pracovních dnů

a) ode dne, v němž obdržely prostředky za předané výsledky vyřešených úkolů nebo za vyrobené a zbylé předměty,

b) po uplynutí měsíce, v němž vyrobené nebo zbylé předměty zařadily do svých základních prostředků nebo do zásob.

(1) Koordinační pracoviště je povinno vést evidenci o

a) celkových finančních zdrojích na financování jednotlivých státních úkolů po celou dobu jejich řešení,

b) celkových prostředcích vynakládaných na řešení jednotlivých státních úkolů, a to jak v celkové tak v podílové výši,

c) celkových příjmech za jednotlivé vyřešené státní úkoly v členění podle § 22 odst. 1.

(2) Koordinační pracoviště po odvedení příjmů za vyřešený státní úkol, nejpozději však do čtrnácti měsíců ode dne jeho vyřešení, oznámí příslušné finanční správě výši odvedených příjmů s uvedením, zda odvedené příjmy jsou úplné nebo neúplné, a kdy a v jaké výši se úplné příjmy mají odvést. Pokud je koordinační pracoviště rozpočtovou nebo příspěvkovou organizací, informuje obdobně koordinační ústřední orgán; případné neodvedení příjmů projedná tento orgán s příslušným ministerstvem financí při předkládání návrhu rozpočtu na příští rok.

(3) Nadřízené ústřední orgány jsou povinny kontrolovat správnost financování státních úkolů a odvádění příjmů za vyřešené státní úkoly.

Neinvestiční výdaje na obdobné činnosti jsou výdaje na

a) standardizaci,18)

b) typizaci a experimentální ověřování ve výstavbě,

c) činnosti na úseku průmyslových práv.

(1) Neinvestiční výdaje na standardizaci podle § 27 písm. a) zahrnují výdaje na

a) mezinárodní činnost v oblasti standardizace,

b) řešení úkolů plánů technické normalizace,

c) řešení plánovaných úkolů na úseku zkušebnictví,

d) řešení plánovaných úkolů na úseku metrologie,

e) řízení technické normalizace v určeném oboru, pokud k němu byla organizace nadřízeným ústředním orgánem v dohodě s Úřadem pro normalizaci a měření a zúčastněnými ústředními orgány pověřena.19)

(2) Neinvestiční výdaje na typizaci a experimentální ověřování ve výstavbě podle § 27 písm. b) zahrnují

a) výdaje na řešení úkolů plánu typizace ve výstavbě,

b) úhradu vícenákladů plánovaného experimentálního ověřování stavební části experimentální stavby (dále jen „experiment“),

c) výdaje na vyhodnocení experimentu,

d) výdaje na odstranění případných vad nebo škod způsobených experimentem.

(3) Neinvestiční výdaje na činnosti na úseku průmyslových práv podle § 27 písm. c) zahrnují

a) výdaje spojené se správou vynálezů, zlepšovacích návrhů a průmyslových vzorů,

b) odměny autorům za vynálezy, zlepšovací návrhy a průmyslové vzory,

c) zvláštní odměny řešitelům za vyřešení tematických úkolů, jež byla vyhodnocena jako nejlepší,

d) odměny za účast osobám, které se iniciativně zúčastnily rozpracování, zkoušení nebo zavádění objevu, vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru,

e) odměny osobám za upozornění na možnost využít vynález nebo zlepšovací návrh,

f) náhradu mzdy za spolupráci autora vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru při rozpracování, zkoušení nebo zavádění řešení podle zvláštních předpisů,20)

g) úhrady autorům vynálezů, zlepšovacích návrhů a průmyslových vzorů za výkresy, popřípadě modely a prototypy, jež nemají charakter základního prostředku, a které organizace řádně převzala,

h) náhrady za podklady potřebné k využití objevu, vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru organizaci, která je jako první zavedla nebo podklady k jejich zavedení vypracovala,

i) výdaje na vypracování vyjádření k dosahovanému účinku a hospodářské využitelnosti předmětu přihlášky vynálezu nebo průmyslového vzoru, které je organizace povinna podle zvláštních předpisů21) bezplatně poskytnout Úřadu pro vynálezy a objevy.

(4) Organizace jsou povinny evidovat odděleně neinvestiční náklady na řešení jednotlivých úkolů v oblasti obdobných činností.

Neinvestiční výdaje na obdobné činnosti se financují

a) ze státních rozpočtů,22)

b) z výnosů generálních ředitelství a koncernů,

c) z výnosů organizací.

(1) Ze státního rozpočtu federace se financují

a) neinvestiční výdaje na úkoly plánu státní standardizace řešené dodavateli pro ústřední orgány,

b) mimořádné odměny za vyřešení určených úkolů plánu státní standardizace a státních úkolů typizace a experimentálního ověřování ve výstavbě,

c) zvláštní odměny řešitelům za vyřešení tematických úkolů plánovaných Úřadem pro vynálezy a objevy, jež byla vyhodnocena jako nejlepší,

d) odměny za objevy, na něž byl udělen diplom.

(2) Z příslušného státního rozpočtu se financují

a) neinvestiční výdaje na úkoly resortních plánů standardizace a na další úkoly standardizace řešené dodavateli pro ústřední orgány,

b) neinvestiční výdaje na řešení státních úkolů plánu typizace a experimentálního ověřování ve výstavbě,

c) zvláštní odměny řešitelům za vyřešení tematických úkolů plánovaných ústředními orgány, jež byla vyhodnocena jako nejlepší,

d) odměny autorům za vynález, zlepšovací návrh nebo průmyslový vzor, který předal ústřední orgán na základě příslušné dohody v rámci hospodářské a vědeckotechnické spolupráce do zahraničí.23)

(3) Ústřední orgány jsou povinny veškeré neinvestiční výdaje na obdobné činnosti financované ze státního rozpočtu předem dohodnout s příslušným ministerstvem financí.

Neinvestiční výdaje na obdobné činnosti uvedené v § 28 prováděné generálním ředitelstvím nebo koncernem ve vlastní režii nebo dodavateli pro generální ředitelství nebo koncern se financují z výnosů generálních ředitelství nebo koncernů zahrnutím do jejich provozních nákladů.

Neinvestiční výdaje na obdobné činnosti uvedené v § 28 prováděné organizacemi ve vlastní režii nebo dodavateli pro organizace se financují z výnosů organizací zahrnutím do jejich provozních nákladů.

(1) Orgány a organizace mohou zahájit financování nově řešených úkolů a prací v oblasti obdobných činností za podmínek, že na řešení těchto úkolů nebo prací

a) byl schválen, popřípadě doplněn příslušný plán obdobné činnosti, a

b) byly sestaveny předběžné kalkulace a v případech stanovených cenovými předpisy byly stanoveny ceny podle těchto předpisů.

(2) Úkoly a práce v oblasti obdobných činností se plní mezi organizacemi obdobně podle § 14 odst. 2.

(3) Rozpočtové organizace, které budou plnit úkoly a práce v oblasti obdobných činností, jakož i ústřední orgány jim nadřízené, si zabezpečí neinvestiční výdaje na plnění těchto úkolů a prací ve svých rozpočtech.

(4) Hospodářské organizace určené nadřízenými ústředními orgány se podílejí na financování neinvestičních výdajů na řešení úkolů plánu typizace ve výstavbě financovaných ze státního rozpočtu ze svých provozních prostředků na vrub nákladů, a to ve výši dohodnuté federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj, popřípadě ministerstvy výstavby a techniky republik s příslušnými ústředními orgány.

(5) Výsledky řešení tematických úkolů obsažených v resortních plánech ústředních orgánů a v plánu Úřadu pro vynálezy a objevy přebírají organizace za úplatu, s výjimkou rozpočtových organizací, a to ve výši stanovené ústředním orgánem, který tematické úkoly plánoval; úplaty provedené organizacemi jsou příjmem těchto orgánů.

(1) Za urychlené, technicky pokrokové a efektivní vyřešení úkolů plánu státní standardizace, popřípadě státních úkolů typizace a experimentálního ověřování ve výstavbě, které jsou mimořádně důležité pro rozvoj národního hospodářství, může Úřad pro normalizaci a měření, popřípadě federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj, určit mimořádné odměny.

(2) Rozpočtové prostředky na mimořádné odměny se poskytují do dvanácti měsíců po schválení státní technické normy nebo výsledků státního úkolu typizace ve výstavbě, popřípadě do dvanácti měsíců po uvedení výsledků vyřešeného úkolu plánu státní standardizace do praxe nebo experimentu do trvalého provozu.

(3) Rozpočtové prostředky na mimořádné odměny se poskytují organizacím obdobně podle § 20 odst. 6.

(4) Orgány, jež určují mimořádné odměny, jsou povinny postupovat obdobně podle § 20 odst. 7.

(1) Orgány a organizace, které v rozporu s touto vyhláškou použijí prostředky určené na financování neinvestičních výdajů na rozvoj vědy a techniky a na obdobné činnosti nebo příjmy za vyřešené úkoly, jsou povinny zaplatit za neoprávněné použití těchto prostředků nebo příjmů pokutu do příslušného státního rozpočtu ve výši 10 % z částky neoprávněně použité; jde-li o neoprávněné použití rozpočtových prostředků, platí zvláštní předpisy.24)

(2) Organizace, která nejpozději do dvou roků ode dne převzetí výsledků řešení tematického úkolu plánovaného ústředním orgánem nezačne bez řádného důvodu využívat tyto výsledky ve výrobě nebo v provozu, je povinna zaplatit do příslušného státního rozpočtu pokutu ve výši zvláštní odměny25) vyplacené řešiteli.

(3) Pokutu nelze vymáhat po uplynutí tří roků od konce kalendářního roku, v němž byly úkoly a práce v oblasti rozvoje vědy a techniky a obdobných činností vyřešeny a výsledky řešení tematických úkolů převzaty. Je-li proveden úkon k vyměření nebo vymáhání pokuty, běží tříletá lhůta znovu od konce roku, v němž byly orgán nebo organizace o tomto úkonu zpraveny.

Příjemce dotace, který do dvou roků ode dne úspěšného vyřešení úkolu, na jehož financování byla poskytnuta dotace (§ 10), nezačne bez řádného důvodu využívat výsledky řešení tohoto úkolu ve výrobě nebo v provozu, je povinen vrátit dotaci do finančního zdroje, z něhož byla poskytnuta.

Federální ministerstvo financí může v odůvodněných případech na žádost federálních ústředních orgánů povolit pro organizace jimi řízené výjimky z ustanovení § 3 odst. 1 písm. h), § 4 odst. 1 a 2, § 6 odst. 1 písm. d), § 10 odst. 1 písm. b), § 12, § 18 odst. 2 a 3, § 20 odst. 2 a 6, § 23 odst. 2 a 5, § 25 odst. 2, 3 a 5, § 28 odst. 3 a 4, § 30 odst. 2, § 33 odst. 4 a 5, § 34 odst. 1 a 3, § 35 odst. 1 a 2 a § 36. Ministerstva financí republik mohou obdobným způsobem povolit výjimky ze stejných ustanovení pro organizace řízené ústředními orgány republik; pokud nejde o organizace řízené národními výbory, postupují přitom ministerstva financí republik v dohodě s federálním ministerstvem financí.

Odchylky pro financování neinvestičních výdajů na rozvoj vojenské vědy a techniky stanoví federální ministerstvo financí.

Zrušují se

a) vyhláška federálního ministerstva financí č. 141/1971 Sb., o financování neinvestičních nákladů rozvoje vědy a techniky a obdobných činností; současně se ruší výjimky podle této vyhlášky povolené,

b) směrnice federálního ministerstva financí pro poskytování neinvestičních dotací na úkoly a některé činnosti v oblasti rozvoje vědy a techniky č. 19/1971 Ú. v. ČSR a č. 26/1971 Ú. v. SSR; současně se ruší výjimky podle těchto směrnic povolené.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1976.

Ministr:

Ing. Lér, CSc. v. r.

1) Kalkulační vzorec pro kalkulaci ceny výzkumných a vývojových prací, federální ministerstvo financí č. j. XV/31-24 451/1972 ze dne 9. listopadu 1972 (Finanční zpravodaj č. 10/1972).

2) Jednotné metodické pokyny Státní plánovací komise pro vypracování návrhu pětiletého plánu na léta 1976 až 1980, svazek 1, oddíl II, část XVII, formulář č. RVT 2, vysvětlivka 3, č. j. 52 240/74.

3) Jednotné metodické pokyny Státní plánovací komise pro vypracování návrhu pětiletého plánu na léta 1976 až 1980, svazek 1, oddíl II, část XIX/A odst. 3, č. j. 52 240/74.

4) § 11 vyhlášky č. 137/1973 Sb., o cenách.

5) Výnos Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu č. V-1/74 ze dne 28. prosince 1973 o cenách sjednávaných dohodou dodavatele s odběratelem, položka č. 68 (Cenový věstník Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu, částka 1/1974).

6) Prostředky státních rozpočtů na plnění úkolů a prací v oblasti rozvoje vědy a techniky se mohou poskytnout jiným než státním organizacím jen se souhlasem příslušného ministerstva financí.

7) Zákon č. 35/1967 Sb., o opatřeních proti znečišťování ovzduší.

8) Směrnice ministerstva školství a kultury a pověřenectva Slovenské národní rady pro školství a kulturu č. 30/1966 ze dne 30. května 1966 pro činnost vysokých škol a jejich účelových zařízení podle § 5 odst. 2 zákona o vysokých školách (Věstník ministerstva školství a kultury, sešit 17/1966).

9) § 34 odst. 1 písm. a) nařízení vlády ČSSR č. 151/1975 Sb., o finančním hospodaření státních hospodářských a některých dalších socialistických organizací.

10) Vyhláška č. 119/1972 Sb., o sdružování prostředků socialistických organizací a o poskytování příspěvků na investiční výstavbu a provoz některých zařízení.

11) Vyhláška č. 154/1975 Sb., o fakturování a placení dodávek neinvestiční povahy.

12) Vyhláška č. 35/1975 Sb., o hospodářských závazcích ve výzkumu a vývoji.

13) Jednotné metodické pokyny Státní plánovací komise pro vypracování návrhu pětiletého plánu na léta 1976 až 1980, svazek 1, oddíl II, část XVII, formulář č. RVT-2, vysvětlivka 3, č. j. 52 240/74.

14) Bod 31 směrnice federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj ze dne 13. července 1971 pro oponentní řízení u úkolů státního plánu rozvoje vědy a techniky (Zpravodaj federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj a ministerstev výstavby a techniky České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky, částka 6/1971).

15) Směrnice federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 4/1972 ze dne 19. května 1972 pro výpočty ekonomické efektivnosti úkolů státního plánu rozvoje vědy a techniky (Zpravodaj federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj a ministerstev výstavby a techniky České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky, částka 2–3/1972).

16) Výnos Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu č. V-1/74 ze dne 28. prosince 1973 o cenách sjednávaných dohodou dodavatele s odběratelem (Cenový věstník Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu, částka 1/1974).

17) Vyhláška č. 154/1975 Sb., o fakturování a placení dodávek neinvestiční povahy.

18) Jednotné metodické pokyny Státní plánovací komise pro vypracování návrhu pětiletého plánu na léta 1976 až 1980, svazek 1, oddíl II, část XVIII, č. j. 52 240/74.

19) § 13 zákona č. 96/1964 Sb., o technické normalizaci.

20) § 114 odst. 3 zákona č. 84/1972 Sb., o objevech, vynálezech, zlepšovacích návrzích a průmyslových vzorech.

21) § 36 a § 90 zákona č. 84/1972 Sb., o objevech, vynálezech, zlepšovacích návrzích a průmyslových vzorech.

22) Prostředky státních rozpočtů na plnění úkolů a prací v oblasti obdobných činností se mohou poskytnout jiným než státním organizacím jen se souhlasem příslušného ministerstva financí.

23) § 14 vyhlášky č. 106/1972 Sb., o odměňování objevů, vynálezů, zlepšovacích návrhů a průmyslových vzorů.

24) § 16 zákona o rozpočtových pravidlech č. 134/1970 Sb.

25) § 113 odst. 3 zákona č. 84/1972 Sb., o objevech, vynálezech, zlepšovacích návrzích a průmyslových vzorech.