Zákon o zpravodajských službách České republiky

(1) Orgán nezávislé kontroly je při výkonu své kontrolní činnosti oprávněn požadovat od zpravodajské služby všechny potřebné informace o její činnosti, které souvisejí s prováděnou kontrolou.

(2) Zpravodajská služba není povinna orgánu nezávislé kontroly předat informaci, která by mohla

a) zmařit účel probíhající akce; zpravodajská služba takovou informaci nepředá pouze s předchozím souhlasem předsedy vlády,

b) odhalit totožnost příslušníků zpravodajské služby vykonávajících zpravodajskou činnost,

c) odhalit totožnost osob jednajících ve prospěch zpravodajské služby,

d) ohrozit jiné osoby, jejichž bezpečnost je v důležitém zájmu zpravodajské služby, nebo

e) porušit požadavky zpravodajské služby cizí moci na nepředání utajované informace třetí straně.

(3) Má-li orgán nezávislé kontroly za to, že činnost zpravodajské služby protiprávně zasahuje do základních práv a svobod nebo porušuje zákon, je oprávněn vyžadovat od ředitele příslušné zpravodajské služby potřebná vysvětlení.

(4) Orgán nezávislé kontroly vypracuje na základě provedené kontroly činnosti zpravodajské služby písemnou zprávu, z níž bude zřejmé, zda v konkrétním případě bylo činností zpravodajské služby protiprávně zasaženo do základních práv a svobod nebo byl porušen zákon a jakým způsobem. Písemnou zprávu zašle orgán nezávislé kontroly tomu ze zvláštních kontrolních orgánů, který dal orgánu nezávislé kontroly podnět ke kontrole zpravodajské služby, a dále též řediteli zpravodajské služby, jejíž činnost byla předmětem kontroly. Závěr orgánu nezávislé kontroly o tom, zda bylo činností zpravodajské služby protiprávně zasaženo do základních práv a svobod nebo byl porušen zákon, se zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(5) Zjistí-li orgán nezávislé kontroly při prováděné kontrole, že činnost zpravodajské služby protiprávně zasahuje do základních práv a svobod nebo porušuje zákon, navrhne příslušnému řediteli zpravodajské služby, předsedovi vlády nebo příslušnému členu vlády, aby přijali opatření nezbytná k odstranění nedostatků. Každé podezření ze spáchání trestného činu příslušníkem zpravodajské služby, které orgán nezávislé kontroly zjistí při prováděné kontrole, je povinen oznámit nejvyššímu státnímu zástupci.

(6) Orgán nezávislé kontroly provádí kontrolu činnosti zpravodajské služby vždy s vědomím ředitele příslušné zpravodajské služby.

(7) Členové orgánu nezávislé kontroly jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvědí při výkonu své funkce. Povinnost zachovávat mlčenlivost trvá i po ukončení členství v orgánu nezávislé kontroly. Povinnost zachovávat mlčenlivost uložená členům orgánu nezávislé kontroly se nevztahuje na případy, kdy orgán nezávislé kontroly podává oznámení podle odstavce 5. Členové orgánu nezávislé kontroly mohou být zbaveni povinnosti zachovávat mlčenlivost pouze usnesením Poslanecké sněmovny.

(1) Členovi orgánu nezávislé kontroly náleží měsíčně paušální částka ve výši určené z platové základny stanovené pro soudce platovým koeficientem 0,25 podle zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudů. Paušální částka se zaokrouhluje na 100 Kč nahoru.

(2) Zaměstnavatel poskytne členovi orgánu nezávislé kontroly po dobu výkonu činnosti v orgánu nezávislé kontroly pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu. Státnímu zaměstnanci se poskytne po dobu výkonu činnosti v orgánu nezávislé kontroly služební volno, za které přísluší plat. Omezení rozsahu poskytování pracovního volna uvedené v § 201 odst. 3 zákoníku práce nebo služebního volna podle § 104 odst. 1 zákona o státní službě se pro tento případ nepoužije.

(1) Úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti orgánu nezávislé kontroly plní jeho sekretariát zařazený v Kanceláři Poslanecké sněmovny.

(2) Vedoucího sekretariátu orgánu nezávislé kontroly jmenuje a odvolává vedoucí Kanceláře Poslanecké sněmovny.

(3) Orgán nezávislé kontroly podává zvláštním kontrolním orgánům jednou ročně zprávu o své činnosti.

(4) Podrobná pravidla jednání orgánu nezávislé kontroly a podobu zpráv o jeho činnosti stanoví jednací řád.

Působnost státních orgánů ke kontrole plnění úkolů hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu podle zvláštních právních předpisů není ustanoveními tohoto zákona dotčena.4)

(1) Jiná zvláštním zákonem stanovená kontrola než podle § 12 až 13 může být v zařízeních zpravodajské služby vykonána jen se souhlasem jejího ředitele.

(2) Nebude-li souhlas podle odstavce 1 udělen, zajistí zpravodajská služba výkon kontroly ve své působnosti a podá do 60 dnů ode dne odmítnutí udělení souhlasu zprávu o výsledku vykonané kontroly kontrolnímu orgánu, který o souhlas požádal, nestanoví-li tento kontrolní orgán lhůtu delší.

(3) Není-li zpravodajská služba schopna zajistit výkon kontroly ve své působnosti, je povinna umožnit výkon kontroly kontrolnímu orgánu. Může si však vyhradit zvláštní podmínky způsobu výkonu takové kontroly.

Poslanecká sněmovna je o činnosti zpravodajských služeb informována vládou prostřednictvím svých pro účely kontroly zpravodajských služeb zřízených zvláštních kontrolních orgánů (dále jen „příslušný orgán“).

(1) Vláda informuje příslušný orgán jednou ročně a kdykoliv o to požádá o činnosti zpravodajských služeb a dále vždy při získání informací důležitých pro ochranu ústavního zřízení, významných ekonomických zájmů, bezpečnost a obranu České republiky.

(2) Vláda jednou ročně poskytne příslušnému orgánu údaje o počtu případů poskytnutí informací podle § 11 odst. 2 a § 11a, ve kterých jsou zpravodajské služby činné, s uvedením jednotlivých oblastí působnosti zpravodajských služeb.

(1) Jednání příslušného orgánu o činnosti zpravodajských služeb mohou být přítomni pouze jeho členové, pokud tento orgán nerozhodne jinak.

(2) Členové příslušného orgánu a další osoby, které se zúčastní jednání tohoto orgánu o činnosti zpravodajských služeb, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvědí při výkonu své funkce nebo při účasti na jednání tohoto orgánu o činnosti zpravodajských služeb.

(3) Členové příslušného orgánu a další osoby, které se zúčastní jednání tohoto orgánu, mohou být zbaveni povinnosti zachovávat mlčenlivost pouze usnesením Poslanecké sněmovny.

(4) Ustanovením odstavců 2 a 3 nejsou dotčeny předpisy o ochraně státního tajemství.5)

Příslušník Úřadu pro zahraniční styky a informace prokazuje svoji příslušnost k Úřadu pro zahraniční styky a informace služebním průkazem s evidenčním číslem a ústním prohlášením „Úřad pro zahraniční styky a informace“.

(1) Úřad pro zahraniční styky a informace může pro ochranu činností, které koná na území České republiky, a jestliže je to nezbytné pro plnění úkolů v jeho působnosti, používat sledování osob a věcí, krycí doklady a krycí prostředky, nástrahovou a zabezpečovací techniku a využívat osob jednajících v jeho prospěch, které musí být starší 18 let.

(2) Úřad pro zahraniční styky a informace je oprávněn žádat technické zabezpečení použití sledování osob a věcí a nástrahové a zabezpečovací techniky pro vlastní potřebu i od jiných, k této činnosti oprávněných orgánů. V tomto případě je povinen doložit, že použití sledování osob a věcí a nástrahové a zabezpečovací techniky bylo podle tohoto zákona povoleno.

(1) Krycím dokladem se pro účely tohoto zákona rozumí dokument sloužící k zastírání skutečné totožnosti příslušníka Úřadu pro zahraniční styky a informace nebo k utajení jeho příslušnosti k Úřadu pro zahraniční styky a informace, k zastírání činnosti Úřadu pro zahraniční styky a informace nebo k utajení objektů Úřadu pro zahraniční styky a informace.

(2) Krycím dokladem nesmí být průkaz poslance nebo senátora, člena vlády, člena bankovní rady České národní banky, člena kolegia Nejvyššího kontrolního úřadu, soudce Ústavního soudu, služební průkaz soudce nebo státního zástupce nebo doklad žijící osoby.

(3) Je-li to vzhledem k povaze krycího dokladu nutné, může Úřad pro zahraniční styky a informace v nezbytné míře zpracovávat údaje v informačních systémech vedených podle zvláštních právních předpisů, a to vložením, změnou nebo fyzickým vymazáním údajů souvisejících s krycím dokladem nebo blokováním těchto údajů. Správci informačních systémů veřejné správy a na náklady Úřadu pro zahraniční styky a informace také správci jiných informačních systémů využívajících údaje z informačních systémů veřejné správy poskytnou při tomto zpracovávání potřebnou součinnost; při tom postupují tak, aby nedošlo k vyzrazení činnosti Úřadu pro zahraniční styky a informace.

(4) Krycí doklad opatřuje Úřad pro zahraniční styky a informace nebo Ministerstvo vnitra na základě rozhodnutí ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace.

(5) Úřadu pro zahraniční styky a informace vydává krycí doklady Ministerstvo vnitra.

(6) Úřad pro zahraniční styky a informace vede evidenci opatřených krycích dokladů.

(1) Krycím prostředkem se pro účely tohoto zákona rozumí věc, která není dokumentem, prostor nebo činnost sloužící k zastírání skutečné totožnosti osoby nebo činnosti Úřadu pro zahraniční styky a informace.

(2) Krycí prostředek opatřuje nebo zřizuje Úřad pro zahraniční styky a informace na základě rozhodnutí jeho ředitele.

(3) Úřad pro zahraniční styky a informace vede evidenci opatřených a zřízených krycích prostředků.

Na základě požadavku Úřadu pro zahraniční styky a informace pro něj Ministerstvo vnitra provádí opatření k evidenční ochraně údajů.

(1) Úřad pro zahraniční styky a informace je oprávněn ukládat, uchovávat a využívat údaje o fyzických a právnických osobách, jestliže je to nutné k plnění úkolů v jeho působnosti.

(2) Úřad pro zahraniční styky a informace je povinen zabezpečit ochranu údajů obsažených v evidencích před vyzrazením, zneužitím, poškozením, ztrátou a odcizením.

(3) Úřad pro zahraniční styky a informace skutečnost o vedení evidence o fyzických a právnických osobách ani její obsah těmto osobám nesděluje.

Jestliže je to nutné k utajení jejich činnosti, mohou zpravodajské služby a jejich příslušníci používat zvláštní způsoby vykazování údajů při hospodaření s prostředky státního rozpočtu včetně devizového hospodaření, přiznávání daně z příjmů, vykazování údajů pro účely státní sociální podpory, vykazování pojistného všeobecného zdravotního pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a používat zvláštní postupy při hospodaření s majetkem České republiky. Tento zvláštní způsob vykazování údajů a zvláštní postupy při hospodaření s majetkem stanoví vláda.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 30. července 1994.

Uhde v. r.

Havel v. r.

v z. Lux v. r.

1) Zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství.

Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.

2) § 16 odst. 2 písm. e) zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 290/2005 Sb.

3) § 16 odst. 2 zákona ČNR č. 2/1969 Sb.

3a) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech.

3b) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.

3c) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

3d) Zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů.

3e) Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), ve znění pozdějších předpisů.

3f) Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

3g) Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

3h) Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů.

3i) Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

4) Např. zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb., zákon ČNR č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů.

5) Zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, ve znění pozdějších předpisů.

7) § 72 odst. 1 písm. a) a § 72 odst. 2 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.

8) § 50 a násl. zákona č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky.

8) Zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů.

9) Zákon č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci.

10) Část čtvrtá zákona č. 289/2005 Sb., ve znění zákona č. 150/2021 Sb.

11) Čl. 3 odst. 2 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky.

12) Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů.

13) Zákon č. 168/2025 Sb., o regulaci lobbování.