§ 21d zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 36/1964 Sb., o organizaci soudů a o volbách soudců – Plénum nejvyššího soudu republiky se skládá z předsedy…
Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 36/1964 Sb., o organizaci soudů a o volbách soudců · 156/1969 Sb. · Ústavní právo a lidská práva · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 21d zákona č. 156/1969 Sb. popisuje složení a hlavní úkoly pléna Nejvyššího soudu republiky, včetně podmínek pro jeho usnášení a okruhu účastníků zasedání. Plénum Nejvyššího soudu republiky je tvořeno předsedou, jeho náměstky a všemi ostatními soudci z povolání Nejvyššího soudu. (§ 21d zákona č. 156/1969 Sb., zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 36/1964 Sb., o organizaci soudů a o volbách soudců, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: soud
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 156/1969 Sb.
(1) Plénum nejvyššího soudu republiky se skládá z předsedy nejvyššího soudu, jeho náměstků a ostatních soudců z povolání. Platně se může usnášet za přítomnosti nejméně dvou třetin všech soudců z povolání nejvyššího soudu.
(2) Plénum nejvyššího soudu republiky zejména
a) usnáší se na jednacím řádu nejvyššího soudu republiky,
b) projednává a schvaluje zprávy předsedů kolegií nejvyššího soudu republiky o činnosti těchto kolegií a zaujímá stanoviska k závažným právním otázkám sporným mezi kolegii,
c) projednává zprávy o účinnosti zákonů a jiných obecně závazných právních předpisů a na jejich podkladě dává podněty k nové právní úpravě,
d) projednává a schvaluje zprávy o stavu socialistické zákonnosti pro národní radu.
(3) Zasedání pléna nejvyššího soudu republiky jsou neveřejná. Zasedání pléna se může účastnit generální prokurátor příslušné republiky a ministr spravedlnosti příslušné republiky; na zasedání pléna je možno přizvat i vedoucí jiných státních orgánů a společenských organizací a s poradním hlasem předsedy krajských soudů.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Plénum Nejvyššího soudu republiky je tvořeno předsedou, jeho náměstky a všemi ostatními soudci z povolání Nejvyššího soudu.
- Pro platné rozhodování pléna je nutná přítomnost alespoň dvou třetin všech soudců z povolání Nejvyššího soudu.
- Plénum má pravomoc schvalovat jednací řád soudu, projednávat zprávy o činnosti kolegií a řešit sporné právní otázky mezi nimi.
- Dále plénum projednává zprávy o účinnosti zákonů a může dávat podněty k nové právní úpravě, a také schvaluje zprávy o stavu socialistické zákonnosti pro národní radu.
Na co si dát pozor
- Zasedání pléna Nejvyššího soudu republiky jsou neveřejná.
- Generální prokurátor a ministr spravedlnosti příslušné republiky se mohou zasedání účastnit; další státní orgány a společenské organizace, stejně jako předsedové krajských soudů, mohou být přizváni, přičemž předsedové krajských soudů mají poradní hlas.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.