§ 26 zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 36/1964 Sb., o organizaci soudů a o volbách soudců – Nejvyšší soud Československé socialistické republiky…
Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 36/1964 Sb., o organizaci soudů a o volbách soudců · 156/1969 Sb. · Ústavní právo a lidská práva · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 26 zákona č. 156/1969 Sb. stanovuje, že Nejvyšší soud Československé socialistické republiky rozhoduje v senátech a určuje složení těchto senátů v závislosti na typu projednávané věci. (§ 26 zákona č. 156/1969 Sb., zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 36/1964 Sb., o organizaci soudů a o volbách soudců, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
(1) Nejvyšší soud Československé socialistické republiky rozhoduje v senátech.
(2) Senáty Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky se skládají:
a) z předsedy a čtyř soudců z povolání, jestliže rozhodují o stížnosti pro porušení zákona, podané proti rozhodnutím nejvyšších soudů republik nebo vojenských senátů Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky, anebo když zaujímají stanoviska k zajištění jednotného výkladu zákona; v tomto případě je třeba dbát toho, aby členy senátu byli občané obou republik,
b) z předsedy a dvou soudců z povolání, jestliže rozhodují v ostatních případech.
(3) Jestliže se rozhoduje ve věcech spadajících do výlučné příslušnosti vojenských soudů podle § 22, je senát složen z vojenských soudců Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky; ve věcech dotýkajících se obecných a vojenských soudů rozhodují smíšené senáty složené ze soudců trestního a vojenského kolegia. Podrobnosti o sestavování smíšených senátů upraví jednací řád Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky.“
26. § 27 zní:
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Nejvyšší soud Československé socialistické republiky nerozhoduje v plénu, ale vždy v menších skupinách soudců, tzv. senátech.
- Složení senátu se liší podle toho, zda se jedná o stížnost pro porušení zákona proti rozhodnutím nejvyšších soudů republik nebo vojenských senátů, nebo o zaujímání stanovisek k jednotnému výkladu zákona (předseda a čtyři soudci z povolání, s důrazem na zastoupení obou republik).
- V ostatních případech je senát složen z předsedy a dvou soudců z povolání.
- Pokud se rozhoduje ve věcech spadajících do výlučné příslušnosti vojenských soudů, senát tvoří vojenští soudci; ve věcech dotýkajících se obecných i vojenských soudů rozhodují smíšené senáty.
Na co si dát pozor
- Při rozhodování o stížnostech pro porušení zákona a při zaujímání stanovisek k jednotnému výkladu zákona je kladen důraz na zastoupení občanů obou republik v senátu.
- Podrobnosti o sestavování smíšených senátů upraví jednací řád Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.