§ 33 zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 36/1964 Sb., o organizaci soudů a o volbách soudců – Sídla a obvody soudů
Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 36/1964 Sb., o organizaci soudů a o volbách soudců · 156/1969 Sb. · Ústavní právo a lidská práva
Stručně: Paragraf 33 zákona č. 156/1969 Sb. stanovuje sídla a obvody soudů v Československé socialistické republice, přičemž Nejvyšší soud sídlí v Praze, nejvyšší soudy republik v hlavních městech republik a sídla a obvody ostatních soudů jsou určeny zákony národních rad nebo ministry spravedlnosti či národní obrany. (§ 33 zákona č. 156/1969 Sb., zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 36/1964 Sb., o organizaci soudů a o volbách soudců, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Sídla a obvody soudů
- Týká se: soud
- Odkazuje na: § 35
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 156/1969 Sb.
(1) Sídlem Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky je Praha.
(2) Sídlem nejvyšších soudů republik jsou hlavní města republik.
(3) Sídla a obvody okresních a krajských soudů určí zákony národních rad.
(4) Ministr spravedlnosti příslušné republiky může určit, že věci určitého druhu z obvodu několika soudů bude vyřizovat jeden okresní soud; v oboru vojenského soudnictví přísluší toto právo ministru národní obrany.
(5) Vojenské obvodové soudy a vyšší vojenské soudy zřizuje a zrušuje president Československé socialistické republiky, který též stanoví jejich sídla a obvody.“
34. Pod označením třetí hlavy „Správa soudů“ § 35 zní:
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Nejvyšší soud Československé socialistické republiky měl své sídlo pevně dané v Praze.
- Nejvyšší soudy jednotlivých republik (např. České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky) sídlily v hlavních městech těchto republik.
- Sídla a územní působnost (obvody) okresních a krajských soudů byly určovány zákony přijatými národními radami (tedy Českou národní radou a Slovenskou národní radou).
- Ministr spravedlnosti mohl rozhodnout, že jeden okresní soud bude vyřizovat určité typy případů z obvodů více soudů, což umožňovalo specializaci nebo efektivnější rozdělení práce.
Na co si dát pozor
- Ustanovení o vojenských soudech (odstavec 5) dává pravomoc prezidentovi Československé socialistické republiky zřizovat, rušit a určovat sídla a obvody vojenských soudů, což podtrhuje jejich specifické postavení.
- Možnost ministra spravedlnosti určit jeden soud pro věci určitého druhu (odstavec 4) mohla vést k centralizaci určitých agend u vybraných soudů.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 33 Sídla a obvody okresních, krajských a vojensk (Zákon o organizaci soudů)§ 33 Sídla a obvody soudů (Zákon o soudech a soudcích)§ 33 Sídla a obvody soudů (Zákon o organizaci soudů a o volbách sou)§ 33 Sídla a obvody soudů (Zákon o organizaci soudů a o volbách sou)§ 7 SÍDLA A OBVODY SOUDŮ (Zákon České národní rady o některých opa)