156/1969 Sb. · 46 paragrafů
Po skončení praxe jsou justiční čekatelé povinni podrobit se odborné justiční zkoušce, jejímž účelem je zjistit, zda má justiční čekatel potřebné vědomosti a je dostatečně připraven na to, aby mohl zastávat soudcovskou funkci. Výjimečně je možno justičního čekatele připustit k odborné justiční zkoušce již před uplynutím přípravné služby, jestliže se v dosavadní praxi zvlášť osvědčil.
(1) Na justiční čekatele se vztahují přiměřeně obdobná ustanovení § 56 a 56a.
(2) Podrobné předpisy o praxi justičních čekatelů a odborné justiční zkoušce vydá ministr spravedlnosti příslušné republiky a ministr národní obrany.“
58. Nadpis nad § 63 zní:
„Některá ustanovení o postavení soudců z lidu“.
V § 63 se vypouští odstavec 2, dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2 a slova „Nejvyššího soudu“ se nahrazují slovy „Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky“.
59. § 64 odst. 2 věta druhá zní:
„Způsob a výši náhrady stanoví ministr spravedlnosti příslušné republiky.“
60. V § 64 se připojuje další odstavec tohoto znění:
„(4) Soudům z lidu přísluší mimo náhradu hotových výdajů a ušlého výdělku za každý den jednání paušální náhrada za výkon jejich funkce. Tuto paušální náhradu vyplácí stát ve výši, kterou určí ministr spravedlnosti příslušné republiky. Náhrady příslušející soudcům z lidu vojenských soudů upraví ministr národní obrany v dohodě s resortními ministry, kterým jednotlivé ozbrojené sbory podléhají.“
61. § 67 až 69 se vypouštějí.
62. § 70 zní:
Odborná justiční zkouška, soudcovská zkouška, jednotná soudcovská zkouška, jednotná soudcovská a advokátní zkouška, vojenská právní zkouška, notářská zkouška, advokátní zkouška, prokurátorská zkouška, závěrečné hodnocení čekatelské praxe a jiné obdobné závěrečné zkoušky, vykonané před účinností tohoto zákona, mají stejné účinky jako odborná justiční zkouška podle tohoto zákona.“
63. § 71 zní:
(1) Správa soudů je povinna zařadit soudce z povolání, který nebyl po skončení volebního období znovu zvolen, na místo odpovídající jeho odborné kvalifikaci a zkušenostem nabytým v soudcovské funkci.
(2) Není-li možno pro nedostatek volných pracovních míst učinit opatření podle odstavce 1, je správa soudů povinna být soudci z povolání, který nebyl znovu zvolen, nápomocna při vyhledání pracovního místa, odpovídajícího odborné kvalifikaci soudce a zkušenostem nabytým v soudcovské funkci.
(3) Jestliže se nepodařilo soudce z povolání, který nebyl znovu zvolen, zařadit na pracovní místo ani podle odstavce 1, ani podle odstavce 2, nebo nemá-li bývalý soudce na svém pracovním místě příjem, kterého dosahoval jako soudce z povolání před skončením volebního období, poskytuje mu správa soudů od zániku jeho funkce vyrovnání ve výši dosavadního soudcovského platu, popřípadě ve výši rozdílu mezi dosavadním soudcovským platem a výdělkem, kterého dosahuje na novém pracovním místě. Vyrovnání přísluší po dobu šesti měsíců, jestliže soudce z povolání vykonával svou funkci méně než pět let, a po dobu jednoho roku, jestliže tuto funkci vykonával déle než pět let.
(4) Ustanovení odstavce 3 platí též, jestliže byl soudce odvolán z funkce podle § 51, vyrovnání platu mu však přísluší pouze po dobu tří měsíců. Vyrovnání nepřísluší soudci z povolání, který byl odvolán, jestliže má nárok na starobní důchod nebo plný invalidní důchod, nebo jestliže byl odvolán z důvodu, který by byl u pracovníka důvodem pro okamžité zrušení pracovního poměru. Částka vyrovnání se sníží o částečný invalidní důchod, který byl odvolanému soudci z povolání přiznán.
(5) Jestliže byl soudce odvolán nebo zproštěn z funkce podle § 44, nebo jestliže byl podle tohoto ustanovení zvolen nebo ustanoven do nižší funkce, přísluší mu po dobu tří měsíců vyrovnání mezi platem spojeným s dosavadní funkcí a novým platem.
(6) Ustanovení odstavců 1 až 5 se nevztahují na soudce vojenských soudů a na vojenské soudce Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky, jejichž nároky jsou upraveny předpisy platnými pro vojáky z povolání.“
64. V § 72 odst. 1 slova „ministra spravedlnosti“ se nahrazují slovy „ministra národní obrany“ a odstavec 2 zní:
„(2) Za branné pohotovosti státu upraví způsob doplňování soudců vojenských soudů a vojenských soudů Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky ministr národní obrany v dohodě s ministrem vnitra Československé socialistické republiky a ministry spravedlnosti republik.“
65. Za § 72 se vkládá § 72a tohoto znění:
(1) Ve výjimečných a zvlášť odůvodněných případech je možno navrhnout a zvolit za soudce z povolání i občana, který jinak splňuje podmínky § 39, nesložil však odbornou justiční zkoušku, jestliže jeho alespoň pětiletá právní praxe, úspěšně vykonávaná, zajišťuje, že je způsobilý k výkonu soudcovské činnosti. Osvědčení o tom, že tato podmínka je splněna, vydává ministr spravedlnosti příslušné republiky; jde-li o navržení a zvolení za soudce z povolání vojenského soudu, ministr národní obrany.
(2) Výjimečně mohou být zvoleni za soudce z povolání dosavadní soudci z povolání bez ukončení vysokoškolského právnického vzdělání, jestliže v praxi prokázali, že jsou způsobilí k výkonu soudcovské činnosti. Osvědčení o tom, že tato podmínka je splněna, vydává ministr spravedlnosti příslušné republiky.“
Článek 2
Do doby, než budou ustanoveny sídla a obvody soudů zákony národních rad (§ 33 odst. 3), zůstává v platnosti dosavadní územní organizace soudů.
Článek 3
Zrušují se:
1. dosud nezrušená ustanovení zákonného opatření předsednictva Národního shromáždění č. 59/1955 Sb., o platových poměrech soudců, prokurátorů a právních čekatelů (platový řád),
2. nařízení ministra spravedlnosti č. 23/1956 Sb., kterým se provádí ustanovení § 5 odst. 3 a 4 zákonného opatření č. 59/1955 Sb.
Článek 4
Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona o organizaci soudů a o volbách soudců, jak vyplývá ze změn a doplňků provedených tímto zákonem.
Článek 5
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1970.
Svoboda v. r.
Dr. Hanes v. r.
Ing. Černík v. r.