§ 10 Vyhláška ministerstva životního prostředí České republiky o zřízení chráněné krajinné oblasti Železné hory – Na sídelní útvary

Stručně

Paragraf 10 vyhlášky 156/1991 řeší, jak se posuzují sídelní útvary na hranici chráněné krajinné oblasti Železné hory, kde jsou uloženy mapy oblasti, z jakých ustanovení lze povolit výjimky a který orgán je dotčený při řízeních.

Co to znamená v praxi

• Pokud hranice chráněné oblasti prochází zastavěným územím obce, celá tato obec se považuje za součást chráněné oblasti.
• Výjimkou jsou města Chotěboř, Ronov nad Doubravou, Slatiňany a Ždírec nad Doubravou – i když jimi hranice prochází, jejich intravilány (zastavěná území) se nepovažují za součást chráněné oblasti.
• Mapy s vymezením oblasti a jejími zónami jsou k nahlédnutí u Ministerstva životního prostředí, Českého ústavu ochrany přírody v Praze a na okresních úřadech Havlíčkův Brod a Chrudim.
• Z některých ustanovení vyhlášky (konkrétně § 4 odst. 1 a 2, § 5 odst. 4 a 5, § 6, 7, § 8 odst. 1 a odst. 2 písm. b) a odst. 4) je možné získat výjimku.
• Při řízeních podle zvláštních předpisů je dotčeným orgánem státní ochrany přírody příslušný okresní orgán státní ochrany přírody.

Příklad

Obec Horní Lhota leží na hranici chráněné krajinné oblasti Železné hory. Hranice prochází jejím zastavěným územím. Díky § 10 odst. 1 se celá obec Horní Lhota považuje za součást chráněné krajinné oblasti, a proto se na ni vztahují všechna pravidla ochrany přírody platná pro tuto oblast.

Na co si dát pozor

• Ustanovení o tom, že celá obec leží v oblasti, neplatí pro intravilány měst Chotěboř, Ronov nad Doubravou, Slatiňany a Ždírec nad Doubravou.
• Možnost povolení výjimek se týká pouze konkrétně vyjmenovaných paragrafů a odstavců (§ 4 odst. 1 a 2, § 5 odst. 4 a 5, § 6, 7, § 8 odst. 1 a odst. 2 písm. b) a odst. 4).