§ 14 Zákon o důchodové dani a o změnách zákona č. 172/1988 Sb., o zemědělské dani, a zákona č. 116/1985 Sb., o podmínkách činnosti organizací s mezinárodním prvkem v Československé socialistické republice (zákon o důchodové dani) – Daňové přiznání

§ 14 Daňové přiznání (1) Poplatník je povinen podat přiznání k důchodové dani a dani z objemu mezd (dále jen „přiznání“) tomu orgánu vykonávajícímu správu daně, v jehož odvodu měl sídlo 31. prosince zdaňovacího období, a to do 15. února po uplynutí zdaňovacího období a připojit k němu účetní závěrku a další potřebné podklady. Poplatníci uvedení v § 3 odst. 2, u nichž je předmětem důchodové daně trvalá hospodářská činnost (§ 3 odst. 3), podávají přiznání jen v případě, že jim vznikne daňová povinnost. Orgán vykonávající správu daně může v odůvodněných případech prodloužit lhůtu pro podání přiznání, a to nejdéle do konce února po uplynutí zdaňovacího období. (2) Poplatník je povinen v přiznání si sám důchodovou daň a daň z objemu mezd vypočítat a uvést též případné výjimky, zvýhodnění a slevy a vyčíslit jejich výši. (3) Poplatníci se sídlem na území Československé socialistické republiky si mohou od důchodové daně odečíst obdobnou daň zaplacenou v cizině, nejvýše však do částky důchodové daně připadající podle tohoto zákona na příjmy plynoucí z ciziny. (4) Pokud příjmy plynou ze státu, s nímž Československá socialistická republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, postupuje se při vyloučení dvojího zdanění podle této smlouvy. Důchodová daň zaplacená ve druhém smluvním státě se však započte nejvýše částkou, která může být ve druhém smluvním státě vybrána v souladu se smlouvou o zamezení dvojího zdanění. (5) Zanikne-li poplatník bez provedení likvidace, je jeho právní nástupce nebo orgán, který o zrušení rozhodl, povinen podat do konce následujícího měsíce od jeho zániku přiznání za uplynulou část zdaňovacího období. (6) V případě likvidace trvá daňová povinnost i povinnost podávat každoročně přiznání až do skončení likvidace. Po skončení likvidace je likvidátor povinen podat do konce následujícího měsíce přiznání za uplynulou část zdaňovacího období a v přiznání uvést též likvidační přebytek. Přiznání je povinen doložit počáteční a konečnou likvidační rozvahou a údaji o použití likvidačního přebytku. (7) Při zrušení stálé provozovny na území Československé socialistické republiky jsou poplatníci uvedení v § 2 odst. 1 písm. i) povinni podat přiznání nejpozději do konce následujícího měsíce za uplynulou část roku. (8) Zjistí-li poplatník do uplynutí tří let od lhůty stanovené v odstavci 1, že předložené přiznání je neúplné nebo nesprávné, je povinen předložit do konce měsíce následujícího po tomto zjištění dodatečné přiznání. Stejnou povinnost má poplatník i tehdy, zjistí-li, že důchodová daň nebo daň z objemu mezd mají být vyšší než byly vyměřeny. Dodatečné přiznání se nepodává v případech, kdy neúplnost nebo nesprávnost zjistí finanční orgány republik nebo federální ministerstvo financí. (9) Nebylo-li přiznání nebo dodatečné přiznání podáno včas, může orgán vykonávající správu daně zvýšit důchodovou daň a daň z objemu mezd až o 10 %. U dodatečného přiznání je základem tohoto zvýšení důchodové daně a daně z objemu mezd výše rozdílu mezi v něm uvedenou výší daně a tou její částí, která byla uvedena v již dříve předloženém přiznání nebo byla již vyměřena.