§ 13 zákon o nakládání s těžebním odpadem a o změně některých zákonů – Rezerva finančních prostředků
Zákon o nakládání s těžebním odpadem a o změně některých zákonů · 157/2009 Sb. · Životní prostředí a zemědělství
Stručně: Paragraf 13 zákona č. 157/2009 Sb. stanovuje provozovatelům povinnost vytvářet finanční rezervu na budoucí činnosti související s nakládáním s těžebním odpadem, zejména na rekultivace a sanace, a určuje pravidla pro její výši a použití. (§ 13 zákona č. 157/2009 Sb., zákon o nakládání s těžebním odpadem a o změně některých zákonů, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Rezerva finančních prostředků
- Týká se: provozovatel
- Lhůta nebo doba (odst. 2): „…prostředků provozovatel se souhlasem obvodního báňského úřadu upraví jednou za 5 let tak, aby byla v souladu s potřebou sanačních a rekultivačních prací, které je nutno…“
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 157/2009 Sb.
(1) Pokud tento zákon nestanoví jinak, je provozovatel povinen na činnosti související s nakládáním s těžebním odpadem v předstihu vytvářet rezervu finančních prostředků. Ustanovení pro tvorbu rezervy podle horního zákona se použijí obdobně32). Výše rezervy vytvářené na vrub nákladů musí odpovídat potřebám k zajištění činností podle věty první; tato rezerva je nákladem na dosažení, zajištění a udržení příjmů33). Výše rezervy se vypočítá na základě předpokladu, jako by potřebné rekultivační práce vyhodnotila a provedla nezávislá a odborně způsobilá třetí osoba.
(2) Výši rezervy finančních prostředků provozovatel se souhlasem obvodního báňského úřadu upraví jednou za 5 let tak, aby byla v souladu s potřebou sanačních a rekultivačních prací, které je nutno provést na území zasaženém provozem úložného místa, jak je popsáno v plánu a požadováno v povolení provozu úložného místa.
(3) Rezerva finančních prostředků nesmí být použita v rozporu s účelem, pro který byla vytvořena.
(4) Způsob výpočtu výše rezervy finančních prostředků, časový průběh jejího vytváření a způsob jejího čerpání stanoví Český báňský úřad vyhláškou.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Provozovatel musí odkládat peníze na budoucí rekultivační a sanační práce, které budou potřeba po ukončení provozu, aby se zajistilo, že tyto práce budou provedeny, i kdyby provozovatel v budoucnu neměl dostatek vlastních prostředků.
- Výše této rezervy se musí pravidelně, nejméně jednou za 5 let, upravovat se souhlasem obvodního báňského úřadu tak, aby odpovídala skutečným potřebám na sanace a rekultivace.
- Peníze z této rezervy nelze použít na nic jiného než na účel, pro který byly vytvořeny, tedy na činnosti spojené s nakládáním s těžebním odpadem.
- Výpočet výše rezervy musí vycházet z předpokladu, že rekultivační práce by prováděla nezávislá a odborně způsobilá třetí strana, což má zajistit objektivní a dostatečné ohodnocení nákladů.
Na co si dát pozor
- Provozovatel musí zajistit, aby výše rezervy byla vždy dostatečná a odpovídala aktuálním potřebám, což vyžaduje pravidelné přehodnocování a úpravy.
- Je nutné dodržet účelovost rezervy a nepoužít ji na jiné provozní nebo investiční náklady.
- Způsob výpočtu, vytváření a čerpání rezervy bude podrobněji upraven vyhláškou Českého báňského úřadu, kterou je třeba sledovat.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 20 Finanční rezervy federace (Zákon o pravidlech státního rozpočtu čes)§ 10 Ostatní rezervy (Zákon o rezervách pro zjištění základu d)§ 32b Havarijní rezerva (Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č)§ 3 Způsob výpočtu výše rezervy finančních prostř (Vyhláška o provedení některých ustanoven)§ 13 ZPŮSOB FINANCOVÁNÍ NEINVESTIČNÍCH VÝDAJŮ NA R (Vyhláška federálního ministerstva financ)