(1) Kdo má za to, že onemocněl pohlavní nemocí, nebo kdo je zdravotním orgánům z takové nemoci podezřelý, je povinen dáti se vyšetřiti v ústavu národního zdraví nebo u lékaře oprávněného k výkonu lékařské praxe.
(2) Kdo onemocněl pohlavní nemocí, je povinen se léčiti u lékaře v ordinaci nebo ústavu léčebném a ošetřovacím a uposlechnouti všech jeho pokynů, jakož i pokynů ústavu národního zdraví.
(3) Jde-li o osoby nesvéprávné, jsou povinni jejich zákonní zástupcové i osoby o ně pečující postarati se o to, aby splnily povinnosti, které jim ukládá tento zákon.
a) poučiti nemocného, kterého léčí, o nakažlivosti nemoci, doručiti mu na písemné potvrzení tištěné pokyny, které lékaři bezplatně dodá ústav národního zdraví, pátrati dotazem u nemocného po zdroji nákazy a po osobách, které mohl nakaziti, upozorniti nemocného na trestnost přenesení nákazy, po případě varovati ho před uzavřením sňatku, pokračovati v léčení až do úplného vyléčení nemocného a přesvědčiti se před propuštěním nemocného z léčení potřebnými dalšími pravidelnými prohlídkami o jeho vyléčení;
b) hlásiti okresnímu národnímu výboru - ústavu národního zdraví každou osobu, u které zjistil nebo o které má za to, že je nemocná nebo nemocí ohrožená, a každý případ, kdy nemocný, který je v jeho léčení, neuposlechl jeho pokynu; podrobné předpisy o rozsahu a způsobu tohoto hlášení vydá ministerstvo zdravotnictví vyhláškou v Úředním listě.
(1) Okresní národní výbor — ústav národního zdraví činí všechna účelná opatření k ochraně před pohlavními nemocemi. Zejména podle okolností případu uloží nemocnému, aby mu označil pravděpodobný zdroj své nákazy a osoby, které sám mohl nakaziti, aby mu oznamoval změnu svého bydliště a aby se i po skončeném léčení podrobil pravidelným lékařským prohlídkám.
(2) Ohrožuje-li nemocný způsobem svého života osoby, s nimiž se stýká, nebo nedbá-li pokynů ošetřujícího lékaře nebo poradny, nařídí okresní národní výbor ústavní léčení na dobu, kterou ošetřující lékař ústavu uzná za nutnou vzhledem k nebezpečí nákazy nebo k povaze nemoci. Odvolání z tohoto rozhodnutí okresního národního výboru nemá odkladný účinek.
(1) V zájmu účinného boje proti pohlavním nemocem může ministerstvo zdravotnictví naříditi jednak povinné diagnostické zkoušky, jednak povinné zdravotnické prohlídky veškerého obyvatelstva nebo jeho skupin nebo obyvatelstva určitého obvodu.
(2) Hromadné prohlídky osob podléhajících národnímu pojištění provádějí ústavy národního zdraví v dohodě s Ústřední národní pojišťovnou nebo jejími organisačními složkami.
Osoby zúčastněné na provádění tohoto zákona a předpisů vydaných podle něho jsou povinny zachovati mlčenlivost o skutečnostech týkajících se nemocných nebo z nemoci podezřelých osob. Tím není dotčena povinnost hlášení stanovená v § 4. Úřední písemnosti, které se pořizují při provádění tohoto zákona, jsou důvěrné, pokud obsahují údaje o nemoci.
(1) Kdo někoho jiného úmyslně nakazí pohlavní nemocí, bude potrestán soudem podle ustanovení trestních zákonů o těžkém poškození na těle.
(2) Kdo někoho jiného z nedbalosti nakazí pohlavní nemocí, bude potrestán, nejde-li o čin přísněji trestný, pro přečin tuhým vězením od jednoho měsíce do jednoho roku.
(1) Jednání a opomenutí příčící se ustanovením tohoto zákona nebo předpisům vydaným podle něho potrestá okresní národní výbor, nejde-li o čin trestný podle § 8 nebo 9, nebo jinak přísněji trestný, pokutou do 50 000 Kčs nebo trestem na svobodě do tří měsíců nebo oběma těmito tresty.
(2) Byla-li podle odstavce 1 uložena pokuta, vyměří okresní národní výbor pro případ její nedobytnosti náhradní trest na svobodě do tří měsíců podle míry zavinění. Uloží-li se oba tresty zároveň, nesmí trest na svobodě spolu s náhradním trestem za nedobytnou pokutu činiti více než tři měsíce.
Opatření podle tohoto zákona v oboru vojenské správy činí orgány vojenské správy za součinnosti orgánů státní zdravotní správy podle směrnic, které vydá ministerstvo zdravotnictví v dohodě s ministerstvem národní obrany.
Zrušuje se platnost, po případě použivatelnost všech předpisů, které odporují tomuto zákonu, zejména platnost zákona ze dne 11. července 1922, č. 241 Sb., o potírání pohlavních nemocí, s výjimkou jeho § 14, odst. 2 a §§ 15, 16, 20 a 21, a předpisů vydaných podle něho.