Osoby zúčastněné na provádění tohoto zákona a předpisů vydaných podle něho jsou povinny zachovati mlčenlivost o skutečnostech týkajících se nemocných nebo z nemoci podezřelých osob. Tím není dotčena povinnost hlášení stanovená v § 4. Úřední písemnosti, které se pořizují při provádění tohoto zákona, jsou důvěrné, pokud obsahují údaje o nemoci.
(1) Kdo někoho jiného úmyslně nakazí pohlavní nemocí, bude potrestán soudem podle ustanovení trestních zákonů o těžkém poškození na těle.
(2) Kdo někoho jiného z nedbalosti nakazí pohlavní nemocí, bude potrestán, nejde-li o čin přísněji trestný, pro přečin tuhým vězením od jednoho měsíce do jednoho roku.
(1) Jednání a opomenutí příčící se ustanovením tohoto zákona nebo předpisům vydaným podle něho potrestá okresní národní výbor, nejde-li o čin trestný podle § 8 nebo 9, nebo jinak přísněji trestný, pokutou do 50 000 Kčs nebo trestem na svobodě do tří měsíců nebo oběma těmito tresty.
(2) Byla-li podle odstavce 1 uložena pokuta, vyměří okresní národní výbor pro případ její nedobytnosti náhradní trest na svobodě do tří měsíců podle míry zavinění. Uloží-li se oba tresty zároveň, nesmí trest na svobodě spolu s náhradním trestem za nedobytnou pokutu činiti více než tři měsíce.
Opatření podle tohoto zákona v oboru vojenské správy činí orgány vojenské správy za součinnosti orgánů státní zdravotní správy podle směrnic, které vydá ministerstvo zdravotnictví v dohodě s ministerstvem národní obrany.
Zrušuje se platnost, po případě použivatelnost všech předpisů, které odporují tomuto zákonu, zejména platnost zákona ze dne 11. července 1922, č. 241 Sb., o potírání pohlavních nemocí, s výjimkou jeho § 14, odst. 2 a §§ 15, 16, 20 a 21, a předpisů vydaných podle něho.