§ 36 zákon, kterým se doplňují a mění občanský soudní řád, notářský řád a zákon o mezinárodním právu soukromém a procesním – V řízení před soudem rozhoduje senát nebo samosoudce
Zákon, kterým se doplňují a mění občanský soudní řád, notářský řád a zákon o mezinárodním právu soukromém a procesním · 158/1969 Sb. · Procesní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 36 zákona 158/1969 určuje, zda v soudním řízení rozhoduje senát (více soudců) nebo samosoudce (jeden soudce) a stanovuje pravidla pro jejich rovnost a zastupitelnost. Všichni soudci, kteří rozhodují, mají stejnou váhu. (§ 36 zákona č. 158/1969 Sb., zákon, kterým se doplňují a mění občanský soudní řád, notářský řád a zákon o mezinárodním právu soukromém a procesním, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: soud
- Odkazuje na: § 237
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 158/1969 Sb.
(1) V řízení před soudem rozhoduje senát nebo samosoudce. Všichni soudci jsou si při rozhodování rovni.
(2) Ve věcech pracovních, a nestanoví-li zákon jinak, ve věcech upravených zákonem o rodině jedná a rozhoduje vždy senát. V ostatních věcech jedná a rozhoduje předseda senátu jako jediný soudce (samosoudce). Předseda senátu jedná a rozhoduje jako samosoudce též v dalších případech, kde tak stanoví zákon. Ve všech případech, kdy jedná a rozhoduje předseda senátu, přísluší mu práva, která jsou vyhrazena senátu.
(3) V případech, kdy podle zákona může jednat a rozhodovat předseda senátu jako samosoudce, může jednat a rozhodovat jako samosoudce i jiný soudce z povolání.
(4) Jinak může předseda senátu nebo jiný soudce z povolání sám provádět jen takové úkony, jimiž se nerozhoduje.“
10. § 67 odst. 2 se zrušuje a označení odstavce 1 se vypouští.
11. Ustanovení § 82 odst. 2 zní:
„(2) Předcházelo-li řízení u soudu řízení u komise pro pracovní spory, je řízení u soudu zahájeno také dnem, kdy postoupená věc došla soudu.“
12. V ustanovení § 88 písm. g) se nahrazují slova „rozhodčí orgán“ slovy „komise pro pracovní spory“.
13. V ustanovení § 105 odst. 2 se slova „Nejvyššímu soudu“ nahrazují slovy „Nejvyššímu soudu Československé socialistické republiky“.
14. Ustanovení § 108 odst. 2 se zrušuje a vypouští se označení odstavce 1.
15. V ustanovení § 135 odst. 1 se slovo „provinění“ nahrazuje slovem „přečin“.
16. V § 230 odst. 2 připojuje se věta tohoto znění:
„Návrh může být podán i po uplynutí této lhůty, jestliže trestní rozsudek, na jehož podkladě bylo v občanském soudním řízení přiznáno právo, byl později podle trestně právních předpisů zrušen.“
17. § 237 zní:
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Všichni soudci, kteří rozhodují, mají stejnou váhu.
- V pracovních sporech a ve věcech rodinného práva (pokud zákon nestanoví jinak) rozhoduje vždy senát, tedy více soudců.
- V ostatních případech rozhoduje předseda senátu sám jako samosoudce.
- Předseda senátu může jako samosoudce rozhodovat i v dalších případech, pokud to zákon výslovně uvádí.
- Pokud předseda senátu jedná jako samosoudce, má stejná práva, jaká by měl celý senát.
- Místo předsedy senátu může jako samosoudce jednat a rozhodovat i jiný profesionální soudce, pokud to zákon dovoluje.
- Soudce sám může provádět jen úkony, které nejsou rozhodnutím ve věci.
Příklad
Pokud se jedná o rozvod manželství, bude o něm rozhodovat senát, tedy více soudců. Pokud jde o běžnou občanskoprávní žalobu, například o zaplacení dluhu, rozhodne o ní předseda senátu jako samosoudce.
Na co si dát pozor
- Zákon může v konkrétních případech stanovit odlišná pravidla pro rozhodování senátu nebo samosoudce.
- Soudce sám nemůže provádět úkony, které jsou považovány za rozhodnutí ve věci.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.