§ 32 zákon SNR, kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje působnost národních výborů na některých úsecích státní správy – Příjmy národního výboru tvoří zejména a) příjmy…
Zákon Slovenské národní rady, kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje působnost národních výborů na některých úsecích státní správy · 159/1971 Sb. · Ostatní právní předpisy · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 32 zákona 159/1971 stanovuje, jaké příjmy tvoří rozpočet národního výboru, přičemž tyto příjmy nejsou obecně účelové, s výjimkou účelových subvencí a příjmů, jejichž účelovost je stanovena právními předpisy nebo dárcem. Národní výbor získává peníze z vlastního hospodaření, zejména od jím řízených organizací. (§ 32 zákona č. 159/1971 Sb., zákon SNR, kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje působnost národních výborů na některých úsecích státní správy, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: soud, ministerstvo
- Lhůta nebo doba (odst. 2): „…výbor k mimořádnému zasedání, a to tak, aby se zasedání konalo nejpozději do 14 dnů.““
- Lhůta nebo doba (odst. 2): „Občané volí jejich členy na veřejných shromážděních na dobu 5 let.““
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 159/1971 Sb.
(1) Příjmy národního výboru tvoří zejména
a) příjmy z hospodářství národního výboru, především příjmy od hospodářských organizaci jím řízených;
b) výnosy daní a poplatků v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy;
c) dotace a subvence ze státního rozpočtu nebo z rozpočtu národního výboru vyššího stupně;
d) ostatní příjmy v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy;
e) dobrovolné příspěvky od jiných národních výborů, státních, družstevních a společenských organizací;
f) úvěry.
(2) Příjmy národního výboru nejsou účelové, s výjimkou účelových subvencí ze státního rozpočtu a příjmů, jejichž účelovost Je stanovena právními předpisy nebo orgánem, který je poskytuje.“
25. V § 39 odst. 2 část ustanovení písmena b) před středníkem zní:
„b) stanovit střednědobé a prováděcí hospodářské plány a hodnotit jejich plnění;“,
ustanovení písmen h) a j) se vypouštějí a na jejich místo se začleňují ustanovení dosud uvedená pod písmeny ch) a k), vkládá se nové ustanovení písmena ch), které zní:
„ch) volit a odvolávat předsedu, místopředsedu a další členy výboru lidové kontroly národního výboru a schvalovat plán jeho činnosti;“, ustanovení písmena l) se označuje jako ustanovení písmena k); ustanovení písmen m) a n) se označují jako ustanovení písmen l) a m) a znějí:
„l) jde-li o okresní národní výbor, volit a odvolávat soudce zlidu okresního soudu;
m) jde-li o krajský národní výbor, volit a odvolávat soudce z lidu krajského soudu.“
26. V § 41 se před slova „národní výbor“ vkládají slova „a krajský“.
27. § 42 odst. 1 zní:
„(1) Krajské a okresní národní výbory se scházejí nejméně čtyřikrát, městské a místní národní výbory nejméně šestkrát do roka k řádnému zasedání.“
28. V § 42 odst. 2 druhá věta zní:
„Požádá-li o to aspoň čtvrtina poslanců nebo národní výbor vyššího stupně nebo jeho rada, popřípadě vláda, je předseda národního výboru povinen svolat národní výbor k mimořádnému zasedání, a to tak, aby se zasedání konalo nejpozději do 14 dnů.“
29. V § 42 odst. 3 se slova „své komise“ nahrazují slovy „svého výboru“.
30. V § 43 odst. 2 první věta zní:
„Požádá-li o slovo poslanec národního výboru vyššího stupně, poslanec Slovenské národní rady nebo poslanec Federálního shromáždění, popřípadě zástupce vlády, musí se mu udělit.“
31. V § 46 odst. 2 písm. b) se slova „řízených“ vkládají slova „a spravovaných“.
32. § 48 se doplňuje odstavcem 3, který zní:
„(3) Rada krajského národního výboru má patnáct až osmnáct členů.“
33. § 54 odst. 2 se doplňuje další větou tohoto znění:
„Komise dále sledují a kontrolují, jak se na jednotlivých úsecích činnosti národního výboru uplatňuje jeho působnost a pravomoc a jak se provádějí usnesení národního výboru a jeho rady.“
34. § 57 odst. 2 zní:
„(2) Správní komise řídí rada a jsou podřízeny i příslušné správní komisi národního výboru vyššího stupně; jde-li o správní komisi krajského národního výboru, je podřízena příslušnému ústřednímu orgánu státní správy.“
35. Nadpis oddílu 5 čtvrté hlavy zní:
„Výbory lidové kontroly národních výborů“.
36. § 61 odst. 1 zní:
„(1) Krajské, okresní a městské národní výbory zřizují pro jednotlivá odvětví a úseky své působnosti odbory.“
37. § 63 odst. 1 zní:
„(1) Odbor řídí rada národního výboru; odbor odpovídá radě za veškerou svoji činnost. Ve věcech uvedených v § 62 č. 1 je odbor podřízen též odboru národního výboru vyššího stupně, jde-li o odbor krajského národního výboru, též příslušnému ústřednímu orgánu státní správy. Ve věcech uvedených v § 62 č. 2 a 3 odpovídá příslušné komisi.“
38. § 64 odst. 1 zní:
„(1) Městské národní výbory, obvodní národní výbory a místní národní výbory v obcích, kde to rozlehlost území a zvláštní podmínky hospodářského a kulturního rozvoje vyžadují, zřizují občanské výbory. Občané volí jejich členy na veřejných shromážděních na dobu 5 let.“
39. § 66 odst. 1 zní:
„(1) Stupně a druhy národních výborů, jakož i jejich postavení, působnost a organizaci upravuje v mezích ústavních zákonů Slovenská národní rada zákonem.“
40. V § 67 odst. 2 ustanovení písmena c) zní:
„c) řeší sporné otázky, které se při rozpracovávání a uskutečňování celostátní politiky vyskytnou mezi krajskými národními výbory a ministerstvy (ústředními orgány státní správy) a mezí krajskými národními výbory navzájem,“.
41. V § 68 odst. 2 ustanoveni písmena a) zní:
„a) zpracovávají koncepci rozvoje odvětvi (úseku) a pomáhají jí aplikovat na podmínky jednotlivých krajů,“.
42. § 68 odst. 4 zní:
„(4) Ministerstva (ústřední orgány státní správy) působící v ústředně řízených odvětvích
a) zpracovávají ve spolupráci s krajskými národními výbory koncepci rozvoje odvětví (odboru) a návrhy střednědobých plánů; projednávají s nimi přípravu důležitých investic a opatření týkající se rozmístění závodů a provozoven a změny v zaměstnanosti obyvatelstva,
b) vedou ústředně řízené organizace k těsné součinnosti s národními výbory, zejména okresními a městskými národními výbory tak, aby s národními výbory projednávaly všechna závažná opatření týkající se rozvoje jejich území.“
43. § 69 a 70 se vypouštějí.
44. § 73 zni:
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Národní výbor získává peníze z vlastního hospodaření, zejména od jím řízených organizací.
- Příjmy národního výboru zahrnují také výnosy z daní a poplatků, ale jen v rozsahu, který určí jiné zákony.
- Národní výbor může dostávat finanční podporu (dotace a subvence) ze státního rozpočtu nebo od národního výboru vyššího stupně.
- Může přijímat dobrovolné příspěvky od jiných národních výborů, státních, družstevních a společenských organizací a také si brát úvěry.
Na co si dát pozor
- Většina příjmů národního výboru není určena na konkrétní účel, což znamená, že je může použít dle vlastního uvážení.
- Výjimkou jsou účelové subvence ze státního rozpočtu a příjmy, u kterých je účelovost stanovena právními předpisy nebo orgánem, který peníze poskytuje – tyto peníze musí být použity na předem daný účel.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.