Stručně: Paragraf 17 zákona č. 159/1973 Sb. stanoví, že ochrana označení původu podle tohoto zákona neomezuje ochranu poskytovanou jinými předpisy nebo mezinárodními dohodami, a dále upravuje zápis československých označení původu zapsaných podle Lisabonské dohody do rejstříku Úřadu.
§ 17
(1) Tímto zákonem zůstává nedotčena ochrana označení původu poskytovaná podle jiných předpisů nebo podle mezinárodních dohod.
(2) Československá označení původu zapsaná podle Lisabonské dohody o ochraně označení původu a jejich mezinárodním zápisu ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona zapíše Úřad do rejstříku. Takto zapsaná označení původu nabývají ochrany podle tohoto zákona dnem jeho účinnosti.
Paragraf 17 zákona č. 159/1973 Sb. stanoví, že ochrana označení původu podle tohoto zákona neomezuje ochranu poskytovanou jinými předpisy nebo mezinárodními dohodami, a dále upravuje zápis československých označení původu zapsaných podle Lisabonské dohody do rejstříku Úřadu.
Co to znamená v praxi
Ochrana označení původu může být zajištěna více právními nástroji současně, například jak podle tohoto zákona, tak i podle mezinárodních smluv.
Označení původu, která již byla chráněna na mezinárodní úrovni (konkrétně podle Lisabonské dohody) v Československu před účinností tohoto zákona, byla automaticky zapsána do národního rejstříku a získala ochranu i podle tohoto zákona.
Tato automatická ochrana pro dříve zapsaná označení původu začala platit dnem účinnosti zákona.
Na co si dát pozor
Zákon výslovně zmiňuje Lisabonskou dohodu, což naznačuje její význam pro mezinárodní ochranu označení původu v dané době.
Ustanovení zdůrazňuje princip souběžné ochrany, kdy různé právní předpisy a dohody mohou poskytovat ochranu označení původu nezávisle na sobě.
Hlídat změny § 17 – pošleme e-mail, když se paragraf novelizuje.