§ 28 dekret presidenta republiky o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech – Hlavní přelíčení před mimořádným lidovým soudem zahajuje…
Dekret presidenta republiky o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech · 16/1945 Sb. · Ostatní právní předpisy · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 28 Dekretu 16/1945 upravuje průběh hlavního líčení před mimořádným lidovým soudem, stanovuje pravidla pro zahájení, provádění důkazů, omezení řízení na konkrétní činy a závěrečné fáze procesu. Hlavní líčení začíná výkladem veřejného žalobce o obžalovaných skutcích, poté následuje výslech obžalovaného a provádění důkazů podle obecných předpisů trestního řízení. (§ 28 zákona č. 16/1945 Sb., dekret presidenta republiky o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech, stav k 12. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: soud, žalobce, obviněný
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 16/1945 Sb.
(1) Hlavní přelíčení před mimořádným lidovým soudem zahajuje se po vyvolání věci a zjištění generalií výkladem veřejného žalobce, které skutky jsou obžalovanému kladeny za vinu. Výslech obžalovaného a provádění důkazů řídí se obecně předpisy trestního řízení. Protokoly o výsleších spoluvinníků a svědků a dobrá zdání znalců mohou se čísti vždy, když předseda senátu považuje jejich čtení za účelné.
(2) Řízení se zpravidla omezí na čin nebo činy, pro které byl obviněný před mimořádný soud lidový pohnán. Na činy, které nejsou trestné podle tohoto dekretu, nemá tudíž býti brán zřetel. Budou-li stíhány později v řízení před mimořádným soudem lidovým, nebo před soudem řádným, případně státním, nebo před krajským soudem, příslušným pro souzení vojenské zrady, budiž při výměře trestu vzat zřetel na trest na svobodě mimořádným lidovým soudem již uložený.
(3) Řízení před mimořádným lidovým soudem nesmí býti zdržováno zjišťováním nároků na náhradu škody trestným činem způsobené.
(4) Zjištění spoluvinníků nebudiž sice opominuto, avšak vynesení a výkon rozsudku se tím nemá oddalovat.
(5) Po ukončení průvodního řízení zhodnotí veřejný žalobce jeho výsledky a podá svůj konečný návrh. Na to udělí předseda slovo obžalovanému a jeho obhájci k přednesení obhajoby. Odpoví-li veřejný žalobce na její vývody, mají obžalovaný a jeho obhájce právo na poslední slovo.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Hlavní líčení začíná výkladem veřejného žalobce o obžalovaných skutcích, poté následuje výslech obžalovaného a provádění důkazů podle obecných předpisů trestního řízení.
- Soud se zaměřuje pouze na činy, pro které byl obviněný před mimořádný soud pohnán, a nebere v úvahu jiné činy, které nejsou trestné podle tohoto dekretu.
- Pokud by obviněný byl později stíhán za jiné činy, již uložený trest od mimořádného lidového soudu se zohlední při výměře nového trestu.
- Řízení nesmí být zdržováno zjišťováním nároků na náhradu škody způsobené trestným činem, ani oddalováním vynesení a výkonu rozsudku kvůli zjišťování spoluvinníků.
Na co si dát pozor
- Předseda senátu má pravomoc rozhodnout o účelnosti čtení protokolů o výsleších spoluvinníků a svědků a posudků znalců.
- Veřejný žalobce má právo na závěrečný návrh a obžalovaný s obhájcem na přednesení obhajoby a poslední slovo.
- Zjištění spoluvinníků je sice důležité, ale nesmí oddálit vynesení a výkon rozsudku.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.