§ 3 Vládní vyhláška o náhradách za vypouštění nečištěných nebo nedostatečně čištěných odpadních vod do vodních toků – Základní náhrada

§ 3 Základní náhrada (1) Základní náhrada se stanoví podle nákladů na konkrétní nebo obecně použitelný způsob čištění. (2) Základní náhrada je součinem jednotkové náhrady (§ 4) a velikosti ročního znečištění. (3) Je-li k dispozici přípravná nebo projektová dokumentace čisticího zařízení pro likvidaci znečištění, na které se vztahuje povinnost platit náhrady, použije se přednostně této dokumentace ke stanovení jednotkové a základní náhrady. Při stanovení náhrad se nepřihlíží k výnosu, který vznikne uživateli vody provozováním čistírny (využití hodnotných látek z odpadních vod). (4) Má-li závod nebo kanalizační zařízení několik výtoků odpadních vod, hodnoty znečištění se pro stanovení jednotkové a základní náhrady sčítají. Samostatně se posuzují jen tehdy, nejsou-li dány technické možnosti pro spojení výtoků odpadních vod; přitom se pro stanovení přirážek (§ 5 odst. 1) základní náhrady sčítají podle jednotlivých ukazatelů. (5) Má-li uživatel vody zařízení k akumulaci a řízenému vypouštění znečištěných odpadních vod, stanoví se náhrady podle celoročně vypouštěného znečištění, sníženého o množství znečištění obsaženého v akumulačním zařízení. Toto snížení však nesmí překročit množství znečištění, které přepočteno na průměrný celoroční odtok vody v toku by způsobilo zhoršení kvality vody odpovídající 2,5 mg/l biochemické spotřeby kyslíku.