Zákon o zbraních a střelivu

(1) Kdo nejsa k tomu oprávněn podle tohoto zákona nebo předpisů podle něho vydaných vyrábí zbraně (střelivo) nebo kdo s nimi bez povolení obchoduje, bude potrestán, nejde-li o čin přísněji trestný, pro přečin tuhým vězením od 3 měsíců do 3 let. Vedle trestu na svobodě může být uložen též trest peněžitý od 1.000 Kčs do 100.000 Kčs.

(2) Zbraně a střelivo, které byly předmětem takového trestného činu, buďtež při odsouzení prohlášeny za propadlé. Propadnutím zbraní (střeliva) nesmějí však býti dotčena práva třetích osob na trestném činu nezúčastněných.

(1) Kdo nejsa k tomu oprávněn podle tohoto zákona nebo předpisů podle něho vydaných vojenskou zbraň (střelivo) nebo nedovolenou zbraň (střelivo) vyrobí, opraví, drží nebo nosí anebo sobě nebo někomu jinému opatří nebo přenechá, bude potrestán, nejde-li o čin přísněji trestný, pro správní přestupek vězením (uzamčením) do 1 roku; vedle trestu vězení (uzamčení) může být uložena též pokuta do 50.000 Kčs. Stejně bude potrestán, kdo ve lhůtě stanovené podle § 19, odst. 1 nesplní povinnost ohlásit zbraně (střelivo) nebo je odevzdat na určité místo do úschovy, nebo kdo poruší předpis, jímž bylo podle § 19, odst. 1 omezeno nebo zakázáno nošení nebo držení zbraní (střeliva).

(2) Kdo poruší jiným způsobem ustanovení tohoto zákona nebo předpisů podle něho vydaných, bude potrestán, nejde-li o čin přísněji trestný, pro správní přestupek pokutou do 50.000 Kčs nebo vězením (uzamčením) do 6 měsíců.

(3) Pro případ nedobytnosti pokuty budiž zároveň vyměřen náhradní trest vězení podle míry zavinění do 6 měsíců.

(4) Zbraně a střelivo, jimiž byl spáchán správní přestupek, mohou být v odsuzujícím nálezu prohlášeny za propadlé, s výjimkou případu, kdy oprávněný držitel zbrojního pasu nosil střelnou zbraň (střelivo), aniž měl při sobě zbrojní pas nebo průkaz nahrazující zbrojní pas. Vojenské zbraně a vojenské střelivo, jejichž držení bylo zakázáno (§ 19), buďtež vždy prohlášeny za propadlé, i když nelze nikoho stíhat. Propadnutím zbraně (střeliva) nesmějí však být dotčena práva třetích osob na trestném činu nezúčastněných.

(1) Trestného činu se nedopouští, kdo, ač nejsa oprávněn k nošení zbraně (střeliva), má při sobě ve chvíli bezprostředně hrozícího nebezpečí zbraň (střelivo) prokázaně jen k jeho odvrácení.

(2) Bylo-li podle § 19, odst. 1 nařízeno odevzdání všech nebo určitých druhů zbraní (střeliva), nebude stíhán a potrestán za nedovolené jejich držení, kdo zbraň (střelivo) odevzdá na určené místo ve stanovené lhůtě.

(1) Povolení vydaná podle dosavadních předpisů zůstávají v platnosti na dobu, na niž byla vydána, platí však o nich všechna ustanovení tohoto zákona a předpisů podle něho vydaných. Průkazy o povoleních, vydané podle dosavadních předpisů, buďtež na vyzvání předloženy orgánům příslušným podle tohoto zákona, které je, pokud je toho vzhledem k ustanovením tohoto zákona nebo předpisů podle něho vydaných třeba, doplní nebo upraví.

(2) Osoby, které drží v den počátku účinnosti tohoto zákona zbraně (střelivo), jež lze podle tohoto zákona držet jen na základě povolení, jsou povinny, nemají-li povolení k držení podle dosavadních předpisů, do 4 týdnů podat žádost o toto povolení. Potvrzení o včas podané žádosti opravňuje držet zbraň (střelivo) do konečného vyřízení žádosti.

(1) Podrobnější předpisy k provedení tohoto zákona vydá ministerstvo vnitra, a to, pokud se týkají vojenských zbraní (střeliva), spolu s ministerstvem národní obrany, jakož i v dohodě s ostatními zúčastněnými ministerstvy. Tyto předpisy se vyhlásí v Úředním listě. Prováděcími předpisy se zejména zajistí evidence zbraní (střeliva), jak to vyžaduje veřejná bezpečnost.

(2) Způsobem uvedeným v odstavci 1 mohou být vydány bezpečnostní předpisy o zasílání zbraní (střeliva), o jejich dopravě, o střelnicích, o sbírání nevystříleného vojenského střeliva a o nakládání s ním, o používání střelných zbraní a o dalších výjimkách a úlevách z ustanovení tohoto zákona.

(1) Zrušují se veškeré předpisy, které odporují ustanovením tohoto zákona, zejména:

1. patent ze dne 24. října 1852, č. 223 ř. z., o výrobě, obchodu a držení zbraní a střeliva a nošení zbraní (zbrojní patent),

2. nařízení ze dne 29. ledna 1853, č. 16 ř. z., o provedení zbrojního patentu,

3. nařízení ze dne 2. dubna 1853, č. 63 ř. z., o držení a nošení soukromých zbraní vojenskými osobami,

4. nařízení ze dne 26. prosince 1853, č. 8 ř. z. z roku 1854, jímž se určují úřady, které mají vydávat zbrojní pasy úředníkům podléhajícím jurisdikci vojenské,

5. nařízení ze dne 11. září 1854, č. 230 ř. z., o připojení popisu osoby a vlastnoručního podpisu nebo úředně potvrzeného znamení ruky toho, komu zbrojní pas svědčí,

6. nařízení ze dne 20. srpna 1857, č. 159 ř. z. (vysvětlivky k zbrojnímu patentu),

7. nařízení ze dne 11. února 1860, č. 39 ř. z., ve znění nařízení ze dne 1. října 1896, č. 182 ř. z. (další vysvětlivky k zbrojnímu patentu),

8. nařízení ze dne 7. února 1866, č. 21 ř. z., o průvodních listech pro zbraně a střelivo, které mají u sebe cestující,

9. nařízení ze dne 19. března 1866, č. 35 ř. z., o délce zapovězených zbraní,

10. nařízení ze dne 22. srpna 1866, č. 100 ř. z. (další vysvětlení k zbrojnímu patentu),

11. nařízení ze dne 4. prosince 1875, č. 148 ř. z., o délce zapovězených zbraní (přeměna na metrickou míru),

12. nařízení č. 5476/1914 M. E. (uh. pres. m. rady), o omezování držby zbraní, ve znění nařízení č. 5735/1914 M. E., pokud se týká zbraní a střeliva,

13. župní statuty o zbraních a střelivu, jakož i předpisy podle nich vydané,

14. zákon ze dne 8. dubna 1938, č. 81 Sb., o zbraních a střelivu,

15. vyhláška ministra vnitra ze dne 13. června 1946, č. 1440 Ú. l. I, o používání vzduchovek, ve znění vyhlášky ministra vnitra ze dne 24. prosince 1946, č. 1 Ú. l. I z roku 1947,

16. ustanovení § 372 trestního zákona ze dne 27. května 1852, č. 117 ř. z., § 640 trestního zákona vojenského ze dne 15. ledna 1855, č. 19 ř. z., a §§ 34, 35 a 61 zák. čl. XL/1879, o přestupcích.

(2) Nedotčeny zůstávají zákon ze dne 13. května 1936, č. 131 Sb., o obraně státu, a předpisy podle něho vydané, zákon ze dne 6. října 1948, č. 231 Sb., na ochranu lidově demokratické republiky, zákon ze dne 14. dubna 1920, č. 300 Sb., o mimořádných opatřeních, ve znění zákona ze dne 10. července 1933, č. 125 Sb., zákon č. 225/1947 Sb., předpisy o výbušinách a živnostenský řád (zákon).

Zákon č. 162/1949 Sb. nabývá účinnosti dnem 1. února 1950 s výjimkou ustanovení § 24, které nabývá účinnosti dnem vyhlášení nařízení č. 290/1949 Sb.

Gottwald v. r.

Dr. John v. r.

Zápotocký v. r.

arm. gen. Svoboda v. r.

Nosek v. r.

Dr. Čepička v. r.