§ 20 vyhláška federálního ministerstva financí a předsedy Státní banky československé o financování reprodukce základních prostředků – Způsob financování udržování a oprav základních prostředků a jiného hmotného majetku
Vyhláška federálního ministerstva financí a předsedy Státní banky československé o financování reprodukce základních prostředků · 162/1980 Sb. · Bankovnictví, pojišťovnictví a finanční trh
Stručně: Paragraf 20 stanovuje, že organizace financují náklady na udržování a opravy základních prostředků a jiného hmotného majetku podle § 9, a dále specifikuje, kdy mohou z provozních prostředků nebo fondu oprav financovat i rekonstrukce, modernizace a práce na nemovitých kulturních památkách. (§ 20 zákona č. 162/1980 Sb., vyhláška federálního ministerstva financí a předsedy Státní banky československé o financování reprodukce základních prostředků, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Způsob financování udržování a oprav základních prostředků a jiného hmotného majetku
- Částka nebo sazba (odst. 2): „Kčs může rozpočtový náklad rekonstrukce nebo modernizace činit nejvýše 50 % pořizovací ceny základního prostředku (do tohoto rozpočtového nákladu se nezahrnují…“
- Odkazuje na: § 9
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 162/1980 Sb.
(1) Náklady spojené s udržováním a opravami základních prostředků a jiného hmotného majetku financují organizace podle § 9.
(2) Z provozních (neinvestičních) prostředků, popřípadě z fondu oprav mohou organizace financovat též:
a) náklady vynaložené na rekonstrukce a modernizace základních prostředků (včetně příslušné dokumentace) prováděné současně s opravou
1. činí-li celkový rozpočtový náklad rekonstrukce nebo modernizace včetně opravy nejvýše 10 mil. Kčs; v souhrnném rozpočtu se nespecifikují náklady na opravu a náklady na rekonstrukci nebo modernizaci, popřípadě
2. činí-li rozpočtový náklad rekonstrukce nebo modernizace nejvýše 10 mil. Kčs; u základních prostředků s pořizovací cenou nepřesahující 20 mil. Kčs může rozpočtový náklad rekonstrukce nebo modernizace činit nejvýše 50 % pořizovací ceny základního prostředku (do tohoto rozpočtového nákladu se nezahrnují náklady na opravu). V souhrnném rozpočtu se specifikují náklady na opravu a náklady na rekonstrukci nebo modernizaci.
Nadřízený ústřední orgán rozhodne, který z postupů uvedených pod č. 1 nebo 2 může být ve všech organizacích jím řízených uplatňován,
b) náklady vynaložené na práce a dodávky spojené se zachováním a obnovou základních funkcí objektů nemovitých kulturních památek zapsaných do státního seznamu nemovitých kulturních památek, pokud těmito pracemi nevznikne nový provozně technický celek s trvalým technickoekonomickým určením; přitom mohou být prováděny i zdravotně technické, topenářské, elektrotechnické a jiné technické a bezpečnostní úpravy zabezpečující základní funkci kulturní památky. Za nový provozně technický celek s trvalým technickoekonomickým určením nemovité kulturní památky se pro účely této vyhlášky nepovažuje její využití ke kulturním nebo kulturně politickým účelům, k účelům obchodu a služeb a k účelům sociálního zabezpečení.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Organizace hradí běžné náklady na údržbu a opravy z prostředků určených v § 9.
- Z provozních (neinvestičních) prostředků nebo fondu oprav lze financovat i rekonstrukce a modernizace základních prostředků, pokud jejich rozpočtový náklad nepřesáhne 10 milionů Kčs, nebo pokud u základních prostředků do 20 milionů Kčs nepřesáhne 50 % pořizovací ceny.
- Z těchto prostředků lze financovat i práce na nemovitých kulturních památkách, které slouží k zachování a obnově jejich základních funkcí, pokud nevznikne nový provozně technický celek s trvalým technickoekonomickým určením.
- Nadřízený ústřední orgán rozhoduje, který z postupů financování rekonstrukcí a modernizací (podle bodu 1 nebo 2) se bude uplatňovat v jím řízených organizacích.
Na co si dát pozor
- Je třeba rozlišovat mezi náklady na opravu a náklady na rekonstrukci/modernizaci, zejména pokud se specifikují v souhrnném rozpočtu.
- Při financování prací na kulturních památkách je klíčové, aby nevznikl nový provozně technický celek s trvalým technickoekonomickým určením, ačkoli využití pro kulturní, obchodní, služební nebo sociální účely se za takový celek nepovažuje.
- Je nutné sledovat rozhodnutí nadřízeného ústředního orgánu ohledně konkrétního postupu financování rekonstrukcí a modernizací.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 16 Způsob financování udržování a oprav základní (Vyhláška federálního ministerstva zemědě)§ 10 Fondy podniku (Nařízení vlády Československé socialisti)§ 19 Účinnost (Vyhláška o účasti státního rozpočtu na f)§ 5 ÚHRNNÁ BILANCE PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ STÁTNÍHO ROZPO (Zákon o státním rozpočtu České republiky)§ 5 ÚHRNNÁ BILANCE PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ STÁTNÍHO ROZPO (Zákon o státním rozpočtu České republiky)