Stručně: Paragraf 19 zákona č. 162/1989 Sb. stanovuje povinnost devizového peněžního ústavu prodat fyzické osobě, která je devizovým tuzemcem, devizové prostředky pro úhradu nákladů spojených se zahraniční cestou, a to v rozsahu určeném Státní bankou československou a za kurz platný v den složení protihodnoty.
§ 19
(1) Devizový peněžní ústav je povinen prodat za československou měnu devizovému tuzemci - fyzické osobě devizové prostředky za účelem placení výloh spojených se zahraniční cestou v rozsahu, v jakém Státní banka československá stanovila devizovému peněžnímu ústavu uskutečňovat tyto prodeje.
(2) Prodej devizových prostředků podle odstavce 1 se uskutečňuje podle příslušného kursu stanoveného v kursovním lístku Státní banky československé pro prodej valut nebo deviz devizovým peněžním ústavem v den, kdy devizový tuzemec složí protihodnotu kupovaných devizových prostředků v československé měně u devizového peněžního ústavu.
Paragraf 19 zákona č. 162/1989 Sb. stanovuje povinnost devizového peněžního ústavu prodat fyzické osobě, která je devizovým tuzemcem, devizové prostředky pro úhradu nákladů spojených se zahraniční cestou, a to v rozsahu určeném Státní bankou československou a za kurz platný v den složení protihodnoty.
Co to znamená v praxi
Fyzická osoba, která je devizovým tuzemcem, má právo zakoupit devizy pro účely zahraniční cesty.
Devizový peněžní ústav je povinen tyto devizy prodat.
Množství deviz, které lze koupit, je omezeno rozsahem stanoveným Státní bankou československou.
Prodej se uskutečňuje za kurz uvedený v kurzovním lístku Státní banky československé, platný v den, kdy kupující složí československou měnu.
Hlídat změny § 19 – pošleme e-mail, když se paragraf novelizuje.