§ 6 devizový zákon – Devizovými tuzemci jsou fyzické osoby
Devizový zákon · 162/1989 Sb. · Ostatní právní předpisy · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 6 definuje, kdo je pro účely devizového zákona považován za "devizového tuzemce" a kdo za "devizového cizozemce", přičemž stanovuje i výjimky z těchto pravidel. Rozdělení na tuzemce a cizozemce: Fyzické osoby s bydlištěm v tuzemsku nebo pobývající zde alespoň rok a právnické osoby se sídlem v tuzemsku jsou devizovými tuzemci. (§ 6 zákona č. 162/1989 Sb., devizový zákon, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: zaměstnanec, ministerstvo
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „…které mají v tuzemsku své bydliště nebo se zde zdržují nepřetržitě po dobu alespoň jednoho roku, a právnické osoby, které mají v tuzemsku své sídlo“
- Lhůta nebo doba (odst. 3): „Za devizové tuzemce se nepovažují, i když se v tuzemsku zdržují déle než jeden rok, cizí státní příslušníci, kteří jsou“
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 162/1989 Sb.
(1) Devizovými tuzemci jsou fyzické osoby, které mají v tuzemsku své bydliště nebo se zde zdržují nepřetržitě po dobu alespoň jednoho roku, a právnické osoby, které mají v tuzemsku své sídlo. Ostatní fyzické a právnické osoby jsou devizovými cizozemci.
(2) Za devizové cizozemce se považují rovněž mezinárodní organizace se sídlem v tuzemsku zřízené nebo vyvíjející činnost v Československé socialistické republice podle zvláštních předpisů,4) pokud jejich činnost nemá výhradně podnikatelskou povahu.
(3) Za devizové tuzemce se nepovažují, i když se v tuzemsku zdržují déle než jeden rok, cizí státní příslušníci, kteří jsou
a) registrováni u federálního ministerstva zahraničních věcí jako členové nebo pracovníci diplomatické mise nebo konzulárního úřadu cizího státu, členové jejich rodin nebo jejich soukromé služební osoby, je-li zaručena vzájemnost v tomto cizím státu;
b) zaměstnanci mezinárodních organizací, institucí nebo orgánů na území Československé socialistické republiky a členové jejich rodin, je-li zaručena vzájemnost ve státu, jehož jsou tyto osoby příslušníky;
c) pracovníky obchodního zastupitelství devizového cizozemce nebo podniků se zahraniční majetkovou účastí působících na území Československé socialistické republiky a členové jejich rodin, je-li zaručena vzájemnost ve státu, jehož jsou tyto osoby příslušníky;
d) v tuzemsku pouze přechodně a výhradně k provedení určitých prací, za účelem studia na československých školách, léčení, k získání praxe nebo k vykonávání činnosti v tuzemsku na základě mezinárodní smlouvy, jakož i členové jejich rodin, dokud tyto osoby neobdržely od příslušných československých orgánů povolení k trvalému pobytu.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Rozdělení na tuzemce a cizozemce: Fyzické osoby s bydlištěm v tuzemsku nebo pobývající zde alespoň rok a právnické osoby se sídlem v tuzemsku jsou devizovými tuzemci. Ostatní jsou devizovými cizozemci.
- Mezinárodní organizace: Mezinárodní organizace se sídlem v tuzemsku, pokud jejich činnost nemá výhradně podnikatelskou povahu, jsou považovány za devizové cizozemce.
- Specifické výjimky pro cizí státní příslušníky: Některé skupiny cizích státních příslušníků (např. diplomaté, zaměstnanci mezinárodních organizací, pracovníci obchodních zastupitelství nebo osoby s přechodným pobytem za určitým účelem) nejsou považovány za devizové tuzemce, i když se v tuzemsku zdržují déle než rok, a to často pod podmínkou vzájemnosti.
- Dopad na právní režim: Toto rozdělení je klíčové pro aplikaci devizového zákona, neboť práva a povinnosti se mohou lišit pro devizové tuzemce a devizové cizozemce.
Na co si dát pozor
- Podmínka vzájemnosti: U některých výjimek pro cizí státní příslušníky je klíčová podmínka vzájemnosti ze strany státu, jehož jsou tyto osoby příslušníky.
- Účel pobytu: U cizích státních příslušníků s přechodným pobytem je důležitý účel pobytu a skutečnost, zda již obdrželi povolení k trvalému pobytu.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.