Vyhláška o požadavcích na hodnocení bezpečnosti podle atomového zákona

(1) Po celou dobu životního cyklu jaderného zařízení musí držitel povolení provádět průběžné hodnocení bezpečnosti hodnocením současného stavu zajištění jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení a způsobu naplňování zásad mírového využívání jaderné energie a ionizujícího záření.

(2) Průběžné hodnocení bezpečnosti musí zahrnovat

a) sledování, vyhodnocování a zaznamenávání

1. veličin a skutečností důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti,

2. výsledků monitorování radiační situace podle programů monitorování a

3. údajů o spolehlivosti a provozuschopnosti systémů, konstrukcí a komponent s vlivem na jadernou bezpečnost,

b) hodnocení systému plánování a provádění změn při využívání jaderné energie,

c) hodnocení účinnosti systému řízení,

d) sledování plnění podmínek stanovených v povolení vydaném Úřadem,

e) hodnocení výsledků pravidelného prověřování shody provozovaných vybraných zařízení s technickými požadavky, včetně hodnocení výsledků dohledu prováděného držitelem povolení nad jeho dodavateli, a

f) hodnocení procesů a činností k zabránění rozvoje havarijních podmínek na jaderném zařízení a ke zmírnění jejich následků podle § 49 odst. 1 písm. u) atomového zákona.

(3) Hodnocení veličin a skutečností důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany musí být prováděno porovnáním jejich současného stavu s hodnotami stanovenými projektem jaderného zařízení a vnitřními předpisy.

(4) Pro hodnocení podle odstavce 3 musí být stanoven a používán soubor ukazatelů bezpečnosti a spolehlivosti pro tyto veličiny a skutečnosti, které umožní sledování vývoje úrovně jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení porovnáním stejných údajů za minulá období.

(5) Průběžné hodnocení bezpečnosti musí hodnotit účinnost vnitřních předpisů.

(6) Záznamy výstupů průběžného hodnocení bezpečnosti musí popisovat provedení průběžného hodnocení bezpečnosti a jeho dosažený výsledek.

(7) Výsledek průběžného hodnocení bezpečnosti musí být zohledněn ve vnitřních předpisech, provozní bezpečnostní zprávě, v bezpečnostní zprávě k vyřazování z provozu jaderného zařízení a v pravděpodobnostním hodnocení bezpečnosti.

(1) Zvláštní hodnocení bezpečnosti před provedením změny ovlivňující jadernou bezpečnost, technickou bezpečnost a zabezpečení jaderného zařízení nebo jiné změny při využívání jaderné energie, která se týká vybraného zařízení, musí posoudit

a) dopad provedení změny na schopnost jaderného zařízení plnit principy bezpečného využívání jaderné energie,

b) úplnost a správnost návrhu změny z hlediska současných požadavků na jadernou bezpečnost, radiační ochranu, technickou bezpečnost, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení a

c) soulad změny s požadavky dokumentace pro povolovanou činnost a vnitřních předpisů.

(2) Zvláštní hodnocení bezpečnosti před provedením změny ovlivňující jadernou bezpečnost, technickou bezpečnost a zabezpečení jaderného zařízení nebo jiné změny při využívání jaderné energie, která se týká organizace a řízení, musí posoudit

a) plnění požadavků na systém řízení po provedení změny,

b) vliv změny na činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti a činnosti důležité z hlediska jaderné bezpečnosti a

c) soulad stavu po provedení změny s požadavkem na zajišťování a udržování lidských zdrojů potřebných k plnění povinností souvisejících s jadernou bezpečností, radiační ochranou, technickou bezpečností, monitorováním radiační situace, zvládáním radiační mimořádné události a zabezpečením.

(3) Zvláštní hodnocení bezpečnosti před provedením jiné změny při využívání jaderné energie, kterou je provoz jaderného zařízení nad rámec jeho životnosti předpokládané jeho projektem při uvádění do provozu jaderného zařízení, musí pro celou dobu jeho dalšího provozu posoudit

a) míru stárnutí a zastarávání systémů, konstrukcí a komponent s vlivem na jadernou bezpečnost, jejichž poškození může omezit rozsah plnění bezpečnostní funkce,

b) spolehlivost systémů, konstrukcí a komponent s vlivem na jadernou bezpečnost zaznamenávaných v rámci průběžného hodnocení bezpečnosti,

c) plnění kritérií přijatelnosti a zachování bezpečnostních rezerv u systémů, konstrukcí a komponent s vlivem na jadernou bezpečnost vzhledem k účinkům stárnutí a zastarávání,

d) schopnost systémů, konstrukcí a komponent s vlivem na jadernou bezpečnost plnit bezpečnostní funkce stanovené projektem jaderného zařízení,

e) platnost analýz stárnutí obsahujících časově omezené předpoklady a

f) účinnost uchovávání vědomostí a zkušeností pracovníků o jaderném zařízení ze všech předchozích etap jeho životního cyklu.

(4) Zvláštní hodnocení bezpečnosti podle odstavce 3 musí být provedeno nejpozději 24 měsíců před dosažením životnosti jaderného zařízení předpokládané projektem jaderného zařízení při prvním fyzikálním spouštění jaderného zařízení.

(5) V případě, že termín provedení zvláštního hodnocení podle odstavce 3 je shodný s plánovaným termínem provedení periodického hodnocení bezpečnosti podle § 15, musí být toto zvláštní hodnocení provedeno v rámci hodnocení odpovídajících oblastí podle § 13 odst. 2 až 4.

(1) Zvláštní hodnocení bezpečnosti v případě radiační mimořádné události na jaderném zařízení nebo na jiném jaderném zařízení podobného typu musí posoudit

a) význam radiační mimořádné události na jaderném zařízení nebo na jiném jaderném zařízení podobného typu z hlediska jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení s využitím postupů systému zpětné vazby podle vyhlášky o zajišťování jaderné bezpečnosti jaderného zařízení,

b) vhodnost opatření, která jsou navržena k zamezení nebo snížení možnosti opětovného výskytu vzniklé radiační mimořádné události, a

c) v případě radiační mimořádné události vzniklé na jiném jaderném zařízení podobného typu vhodnost použití nápravných opatření navržených provozovatelem tohoto zařízení pro vlastní jaderné zařízení.

(2) Zvláštní hodnocení bezpečnosti při podezření na snížení úrovně jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení musí posoudit

a) schopnost jaderného zařízení plnit principy bezpečného využívání jaderné energie,

b) platnost deterministických analýz bezpečnosti,

c) soulad provozu jaderného zařízení s požadavky dokumentace pro povolovanou činnost a vnitřních předpisů,

d) možnost zvýšení četnosti vzniku iniciační události nebo rozvoje havarijních podmínek,

e) vliv lidského faktoru,

f) stav fyzických bezpečnostních bariér proti úniku radioaktivních látek nebo ionizujícího záření,

g) výstupy monitorování radiační situace porovnáním s autorizovanými limity stanovenými Úřadem,

h) ozáření reprezentativní osoby, dojde-li k úniku radionuklidu do životního prostředí,

i) správnost stanovení příčiny snížení úrovně jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události nebo zabezpečení,

j) skutečný stav systémů, konstrukcí a komponent s vlivem na jadernou bezpečnost, jejichž selhání vedlo k podezření na snížení úrovně jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události nebo zabezpečení,

k) dostatečnost opatření k opětovnému dosažení požadované úrovně jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události nebo zabezpečení, byla-li navržena, a

l) účinnost opatření podle písmene k), byla-li přijata.

(1) Výsledky zvláštního hodnocení bezpečnosti před provedením změny při využívání jaderné energie musí být shrnuty ve zprávě, která musí obsahovat

a) označení změny,

b) předpokládaný termín provedení změny,

c) popis důvodů pro provedení změny,

d) popis rozdílu mezi stávajícím a navrhovaným stavem,

e) popis dopadu změny na

1. dokumentaci systému řízení,

2. dokumentaci pro povolovanou činnost a

3. schopnost jaderného zařízení plnit principy bezpečného využívání jaderné energie,

f) typ změny,

g) hodnocení vlivu změny na lidský faktor a

h) výsledky hodnocení bezpečnosti.

(2) V případě hodnocení podle § 23 odst. 3 musí zpráva dále obsahovat

a) seznam systémů, konstrukcí a komponent s vlivem na jadernou bezpečnost,

b) výsledky procesu řízeného stárnutí,

c) výsledky hodnocení spolehlivosti systémů, konstrukcí a komponent s vlivem na jadernou bezpečnost,

d) výsledky hodnocení platnosti analýz stárnutí obsahujících časově omezené předpoklady,

e) seznam změn provedených od zahájení provozu jaderného zařízení a

f) program dalšího provozu jaderného zařízení.

(3) Dokumentace zvláštního hodnocení bezpečnosti podle § 24 odst. 1 musí obsahovat

a) výsledky posouzení významu radiační mimořádné události pro jaderné zařízení,

b) výsledky posouzení závěrů zprávy o vzniku a průběhu radiační mimořádné události a

c) výčet nápravných opatření k zabránění výskytu radiační mimořádné události stejné kategorie a předpokládaný termín jejich provedení.

(4) Dokumentace zvláštního hodnocení bezpečnosti podle § 24 odst. 2 musí obsahovat

a) zprávu o výsledcích zvláštního hodnocení bezpečnosti obsahující výsledky posouzení podle § 24 odst. 2,

b) výčet a popis opatření podle § 24 odst. 2 písm. k) a

c) výsledky pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti v případě, že opatření podle § 24 odst. 2 písm. k) vedou ke změně způsobu využívání jaderné energie.

(5) Dokumentace zvláštního hodnocení bezpečnosti podle § 24 odst. 2 musí být předložena Úřadu do 30 dnů po došetření a zhodnocení bezpečnostních aspektů provozní události, ze kterých vyplynulo podezření na snížení úrovně jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události nebo zabezpečení.

Periodické hodnocení bezpečnosti jaderného zařízení provozovaného přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky musí být provedeno do 10 let po nabytí účinnosti této vyhlášky.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. června 2017.

Předsedkyně:

Ing. Drábová, Ph.D., v. r.

1) Směrnice Rady 2009/71/Euratom ze dne 25. června 2009, kterou se stanoví rámec Společenství pro jadernou bezpečnost jaderných zařízení.

Směrnice Rady 2011/70/Euratom ze dne 19. července 2011, kterou se stanoví rámec Společenství pro odpovědné a bezpečné nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem.

Směrnice Rady 2014/87/Euratom ze dne 8. července 2014, kterou se mění směrnice 2009/71/Euratom, kterou se stanoví rámec Společenství pro jadernou bezpečnost jaderných zařízení.