Rozpočtová pravidla republiky

(1) Národní výbor je při hospodaření podle svého rozpočtu povinen zabezpečit maximální tvorbu příjmů a účelné a hospodárné vynakládání prostředků v souladu s právními předpisy.

(2) Vyplyne-li z rozhodnutí vlády pro národní výbor nebo pro jím řízenou či spravovanou rozpočtovou nebo příspěvkovou organizaci úkol, s jehož finančním zajištěním se při vymezení finančních vztahů národního výboru ke státnímu rozpočtu republiky na dané období nepočítalo, budou mu poskytnuty prostředky potřebné na zajištění tohoto úkolu ze státního rozpočtu republiky. Obdobně se postupuje při nových úkolech ukládaných národním výborem vyššího stupně.

(3) Vyplyne-li z obecně závazného právního předpisu nebo z rozhodnutí vlády, že se národnímu výboru ruší úkol, s jehož finančním zajištěním se počítalo při vymezení jeho finančních vztahů ke státnímu rozpočtu republiky, je národní výbor povinen odvést do státního rozpočtu republiky, popřípadě ve svém rozpočtu vázat prostředky poskytnuté na zajištění tohoto úkolu ze státního rozpočtu republiky. Obdobně se postupuje při zrušení úkolů uložených národním výborem vyššího stupně národnímu výboru nižšího stupně.

(4) Podrobnosti o hospodaření s prostředky rozpočtů národních výborů stanoví obecně závazný právní předpis.

(1) Rozhodne-li národní výbor, že provede úkol, který není rozpočtově zajištěn, použije na základě změny rozpočtu na jeho zabezpečení prostředky určené ke krytí jiných úkolů nebo doplňkové zdroje. Změna rozpočtu se provádí též jako důsledek změny finančních vztahů, limitů a normativů anebo jmenovitých úkolů státního plánu, jestliže mají rozpočtový dopad.

(2) Změna rozpočtu nesmí ohrozit jeho vyrovnanost. Lze ji provést jen za předpokladu, že nebudou porušeny závazné finanční vztahy, limity a normativy anebo jmenovité úkoly uložené státním plánem nebo finanční vztahy a jmenovité úkoly uložené národním výborem vyššího stupně.

(1) Po skončení rozpočtového roku provede národní výbor finanční vypořádání svého hospodaření a hospodaření jím založených, řízených nebo spravovaných organizací. Přitom vypořádá během roku nevyúčtované vztahy ke státnímu rozpočtu republiky a státním fondům republiky, k rozpočtům národního výboru vyššího stupně i národních výborů nižších stupňů, jakož i vztahy ke všem organizacím, které založil, řídí nebo spravuje.

(2) Finanční vypořádání národního výboru obsahuje vyúčtování všech účelových dotací. Zahrnuje rovněž odvody uložené národnímu výboru, jestliže nebyly uskutečněny během roku.

(1) Národní výbor vytváří vlastní peněžní fondy především z prostředků získaných ze svého hospodaření a využívá jich k dalšímu rozvoji svého územního obvodu.

(2) Prostředky svých peněžních fondů používá národní výbor v zásadě vždy prostřednictvím příjmů a výdajů svého rozpočtu, s výjimkou převodů prostředků mezi jednotlivými fondy navzájem, a dále případů, kdy prostředky fondů slouží jen na vyrovnání časového nesouladu mezi příjmy a výdaji v průběhu rozpočtového roku a na poskytnutí návratných finančních výpomocí jiným národním výborům nebo organizacím, jež národní výbor založil, řídí nebo spravuje.

(1) Fond rezerv a rozvoje vytváří národní výbor z přebytku svého rozpočtového hospodaření, který se mu ponechává k rozvoji územního obvodu v dalších letech.

(2) Zdrojem fondu rezerv a rozvoje mohou být též odměny přiznané národnímu výboru a další zdroje podle zvláštních předpisů.

(3) Fond rezerv a rozvoje používá národní výbor k financování úkolů nezajištěných rozpočtem, ke kvalitnějšímu a rychlejšímu plnění úkolů rozpočtu, k odstranění případných výkyvů v hospodaření a k posílení prostředků národních výborů nižšího stupně. Lze jej použít též na odměny poslancům, členům výborů lidové kontroly, členům komisí, občanských výborů a jiných aktivů národních výborů.

Národní výbor soustřeďuje přijaté sdružené prostředky na zvláštních účtech a používá je pro účely vymezené smlouvami o sdružování prostředků s jinými socialistickými organizacemi.

Národní výbor převádí do následujícího roku přebytky svého rozpočtu a zůstatky svých peněžních fondů, popřípadě prostředky uložené na dalších účtech zřízených v souladu s právními předpisy.

(1) Ústřední orgány a národní výbory (dále jen „zřizovatelé“) zřizují k plnění úkolů v oboru své působnosti rozpočtové organizace2) nebo příspěvkové organizace.3) Vznikají-li zřízením a činností těchto organizací nové požadavky na státní rozpočet republiky, je ke zřízení třeba souhlasu ministerstva financí, cen a mezd. Jestliže z tohoto důvodu vzniknou nové požadavky na rozpočet národního výboru vyššího stupně, může být organizace zřízena jen se souhlasem tohoto národního výboru.

(2) Zřizovatel vydá o zřízení organizace zřizovací listinu, která musí obsahovat

a) označení zřizovatele,

b) název, sídlo organizace a její identifikační číslo; název musí vylučovat možnost záměny s názvy jiných organizací,

c) vymezení základního účelu a tomu odpovídajícího předmětu činnosti,

d) označení statutárních orgánů,

e) vymezení majetku, k němuž má organizace právo hospodaření,

f) vymezení doby, na kterou je organizace zřizována.

(3) Zřizovatel je povinen zabezpečit oznámení o zřízení rozpočtové nebo příspěvkové organizace v Ústředním věstníku České socialistické republiky, a to s uvedením údajů podle odstavce 2. Oznamovací povinnost neplatí v případě, že by byly ohroženy zájmy obrany a bezpečnosti státu.

(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 platí, pokud zvláštní předpis4) nestanoví jinak.

(5) Zřizovatel může zřizovat nebo zrušovat rozpočtové a příspěvkové organizace a měnit jejich podřízenost i způsob jejich financování s účinností od 1. ledna následujícího roku. Ministr financí, cen a mezd může povolit v odůvodněných případech jiný termín, jde-li o rozpočtovou nebo příspěvkovou organizaci zřízenou ústředním orgánem nebo krajským národním výborem. U rozpočtových a příspěvkových organizací zřízených národními výbory nižších stupňů může odchylný termín povolit národní výbor vyššího stupně. Delimitace organizací prováděné mezi ústředními orgány a orgány federace a národními výbory a mezi národními výbory navzájem mohou být uskutečněny jen po předchozí dohodě těchto orgánů.

(1) Rozpočtové organizace hospodaří s rozpočtovými prostředky, které jim stanoví zřizovatel v rámci svého rozpočtu. Pro příspěvkové organizace platí finanční vztahy určené zřizovatelem v rámci jeho rozpočtu.

(2) Rozpočtové a příspěvkové organizace jsou povinny dbát, aby dosahovaly stanovených příjmů a plnily určené úkoly. Rozpočtové výdaje mohou organizace používat jen k určeným účelům do výše stanovené jejich rozpočtem, a to v mezích limitů a závazných ukazatelů.

(3) Při svém hospodaření nesmějí organizace činit opatření, která nejsou kryta jejich rozpočtem, pokud není předem zajištěna jejich úhrada rozpočtovým opatřením.

(4) Prováděcí předpis stanoví okruh výdajů na zdravotnická, předškolní a další zařízení, které hradí rozpočtové a příspěvkové organizace.

(1) Rozpočtové a příspěvkové organizace usilují při svém finančním hospodaření o dosažení společensky žádoucích úspor, popřípadě překračování svých příjmů.

(2) K posílení hmotné zainteresovanosti na splnění stanovených úkolů v potřebné kvalitě a zvýšení zájmu o hospodárnost mohou rozpočtové a příspěvkové organizace za podmínek stanovených prováděcím předpisem vytvářet zvláštní fondy; zůstatky těchto fondů koncem roku nepropadají.

(1) V návrzích zákonů, zákonných opatření předsednictva České národní rady, nařízení a usnesení vlády, vyhlášek a jiných opatření ústředních orgánů, v návrzích obecně závazných nařízení národních výborů a usnesení jejich plenárních zasedání a rad, jakož i v návrzích opatření státních fondů republiky, musí navrhovatelé uvést a zdůvodnit hospodářské důsledky a finanční dopady těchto návrhů. Pokud se jimi zakládají víceleté nebo trvalé rozpočtové nároky, uvádí se ve zdůvodnění očekávaný finanční dosah i pro příští léta nebo celková finanční náročnost navrhovaných opatření či programů.

(2) Při všech návrzích uvedených v odstavci 1, kterými se zvyšují výdaje nebo snižují příjmy státního rozpočtu republiky nebo rozpočtů národních výborů a státních fondů republiky, musí být zároveň navržena úhrada zvýšených výdajů nebo náhrada úbytku příjmů, a to jak pro běžný rok, tak pro léta příští.

(3) Navrhovatelé projednají návrhy uvedené v odstavcích 1 a 2 předem s ministerstvem financí, cen a mezd, a dotýkají-li se rozpočtů národních výborů, též s těmito národními výbory. Stanoviska příslušných orgánů musí být k návrhům připojena.

(1) Ministerstvo financí, cen a mezd vydá obecně závazný právní předpis k provedení § 9 odst. 2, § 13 odst. 3, § 15 odst. 2, § 20 odst. 4, § 27 odst. 4, § 35 odst. 4 a § 36 odst. 2.

(2) Ministr financí, cen a mezd se zmocňuje

a) schvalovat státní záruky až do výše stanovené vládou,

b) schvalovat návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu republiky,

c) provádět opatření potřebná k překonání přechodných schodků vyplývajících z časové neshody mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu republiky.

Zrušuje se zákon České národní rady č. 60/1971 Sb., o pravidlech státního rozpočtu České socialistické republiky a o hospodaření s rozpočtovými prostředky (rozpočtová pravidla republiky).

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1990.

Šafařík v. r.

Pitra v. r.

1) § 6 zákona č. 129/1989 Sb., o rozpočtové soustavě ČSSR a o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky (rozpočtová pravidla).

2) § 60 odst. 2 hospodářského zákoníku.

3) § 62 hospodářského zákoníku.

4) Například zákon č. 39/1980 Sb., o vysokých školách, zákon České národní rady č. 108/1987 Sb., o působnosti orgánů veterinární péče České socialistické republiky, zákon České národní rady č. 36/1973 Sb., o orgánech geodézie a kartografie.