Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon o hospodářské arbitráži

(1) Jednotlivé hospodářské spory, jejichž rozhodování patří do pravomoci hospodářské arbitráže, může projednávat a rozhodovat též rozhodce. Výjimku tvoří spory, pro jejichž projednávání a rozhodování je příslušná Státní arbitráž Československé socialistické republiky, Státní arbitráž České socialistické republiky nebo Státní arbitráž Slovenské socialistické republiky, spory týkající se plnění pro vývoz nebo z dovozu, je-li alespoň jednou ze stran organizace oprávněná k zahraničně obchodní činnosti, a majetkové spory o částku přesahující 500 000 Kčs. Pokud organizace v průběhu sporu navrhne snížení nebo prominutí majetkové sankce nebo snížení náhrady škody, anebo zjistí-li rozhodce, že jsou dány podmínky pro odvod podle zvláštních předpisů, je rozhodce povinen postoupit spor k dalšímu projednání a rozhodnutí příslušnému orgánu hospodářské arbitráže.

(2) Rozhodce je občan, kterého si organizace zvolily písemnou dohodou pro rozhodnutí určitého sporu a který s volbou vyslovil souhlas. Organizace si volí rozhodce pro rozhodnutí určitého sporu, zejména jde-li o spor, při jehož řešení se mohou uplatnit speciální znalosti a zkušenosti rozhodce (ekonomické, technické, organizační apod.).

(3) Podání arbitrážní žádosti k rozhodci má tytéž právní účinky jako podání žádosti u hospodářské arbitráže.

(4) Rozhodce je povinen bez zbytečného odkladu spor projednat; jestliže bez vážných důvodů nepokračuje v projednávání sporu, může kterákoli ze stran požádat příslušný orgán hospodářské arbitráže, aby spor rozhodl.

(5) Rozhodnutí vydané rozhodcem má účinky arbitrážního rozhodnutí. Nesplní-li organizace rozhodnutí způsobem a ve lhůtě v něm stanovené, nebo nebyla-li lhůta stanovena, do 15 dnů od jeho doručení, vykoná se rozhodnutí podle tohoto zákona.

(6) Jestliže je rozhodnutí rozhodce v rozporu s právními předpisy nebo zásadami hospodářské politiky Československé socialistické republiky, může příslušná Státní arbitráž České socialistické republiky nebo Státní arbitráž Slovenské socialistické republiky na návrh nebo z vlastního podnětu rozhodnutí za podmínek stanovených v § 41 zrušit a spor přikázat k projednání příslušnému orgánu hospodářské arbitráže. Návrh na přezkoumání se podává u orgánu hospodářské arbitráže, který by byl příslušný spor rozhodnout.

(7) Projednávání a rozhodování sporů rozhodcem upraví podrobněji obecně závazným právním předpisem Státní arbitráž Československé socialistické republiky.“.

28. § 35 odst. 1 zní:

„(1) Arbitrážní rozhodnutí obsahuje označení orgánu hospodářské arbitráže, označení stran, jména jejich zástupců, označení předmětu sporu, arbitrážní výrok a jeho odůvodnění. Ve výroku se rozhodne též o nákladech řízení.“.

29. § 35 se doplňuje odstavcem 4, který zní:

„(4) Chyby v psaní nebo v počtech, anebo jiné zřejmé nesprávnosti v písemném vyhotovení rozhodnutí hospodářská arbitráž opraví kdykoliv i bez návrhu organizace. Rozhodnutí o opravě doručí stranám sporu.“.

30. § 37 odst. 1 zní:

„(1) Je-li na základě předložených důkazů, popřípadě provedeného šetření předmět sporu plně objasněn, lze v majetkových sporech a zcela výjimečně i v jiných hospodářských sporech rozhodnout bez arbitrážního jednání.“.

31. V § 38 odst. 1 se částka „20 000 Kčs“ nahrazuje částkou „50 000 Kčs“.

32. V § 40

a) dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 1 a text v závorce se upravuje takto: „(§ 2 odst. 2 a 3)“,

b) dosavadní odstavec 1 se označuje jako odstavec 2,

c) dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3 a v něm se slova „může hospodářská arbitráž vynucovat“ nahrazují slovy „hospodářská arbitráž vynucuje“.

33. V § 40 se připojují odstavce 4, 5 a 6, které zní:

„(4) O návrhu na výkon rozhodnutí uložením pořádkové pokuty rozhoduje hospodářská arbitráž vždy písemným rozhodnutím, zpravidla bez arbitrážního jednání. Považuje-li to hospodářská arbitráž za nutné, rozhoduje za účasti organizací. Pro toto řízení platí ostatní ustanovení části třetí přiměřeně.

(5) Jestliže hospodářská arbitráž z důvodů zvláštního zřetele hodných nevyhoví návrhu na výkon rozhodnutí uložením pořádkové pokuty, rozhodne o odkladu výkonu a pokutu uloží na žádost oprávněné organizace, podanou poté, co důvody odkladu pominou.

(6) Prokáže-li organizace, že povinnosti uložené rozhodnutím nebo jim odpovídající práva přešly na jinou organizaci, lze rozhodnutí vykonat proti nebo ve prospěch této jiné organizace; hospodářská arbitráž v rozhodnutí vyznačí, že došlo k přechodu povinností nebo práv na jinou organizaci.“.

34. V § 41

a) v odstavci 1 větě prvé se slova „může Státní arbitráž České socialistické republiky, popřípadě“ nahrazují slovy „může příslušná Státní arbitráž České socialistické republiky nebo“,

b) za odstavec 1 se vkládá nový odstavec 2, který zní:

„(2) Příslušná Státní arbitráž České socialistické republiky nebo Státní arbitráž Slovenské socialistické republiky může přezkoumat rozhodnutí krajské státní arbitráže též tehdy, jestliže po vydání rozhodnutí byly zjištěny nové skutečnosti, které nemohly být stranám sporu známy v době jeho vydání, mají však podstatný význam pro rozhodnutí a se zřetelem na ně je rozhodnutí v rozporu s právními předpisy nebo zásadami hospodářské politiky Československé socialistické republiky.“,

c) v dosavadním odstavci 2 v prvním řádku se nahrazují slova „Za stejných podmínek“ slovy „Za podmínek stanovených v odstavcích 1 a 2“. Tento odstavec se označuje jako odstavec 3 a vkládá se za něj nový odstavec 4, který zní:

„(4) Z podnětu hlavního arbitra Československé socialistické republiky je příslušná Státní arbitráž České socialistické republiky nebo Státní arbitráž Slovenské socialistické republiky povinna do 15 dnů zahájit řízení o přezkoumání rozhodnutí krajské státní arbitráže.“.

35. V § 41

a) dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 5 a jeho věta první se nahrazuje tímto zněním:

„Návrh na přezkoumání může organizace nebo orgán, který je stranou ve sporu, podat do 15 dnů od doručení rozhodnutí, a jde-li o návrh na přezkoumání z důvodů uvedených v odstavci 2, do 15 dnů od zjištění nových skutečností.“,

na konci odstavce se připojují tyto věty:

„Druhá organizace je povinna se k návrhu na přezkoumání vyjádřit. Postupuje přitom obdobně podle § 23.“,

b) dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 6.

36. Za § 41 se vkládá § 41a, který zní:

Rozhodnutí vydané podle § 41 nabývá právní moci doručením. Pokud bylo přezkoumané rozhodnutí změněno, je organizace povinna je splnit ve lhůtě stanovené rozhodnutím o přezkoumání a nebyla-li lhůta stanovena, do 15 dnů ode dne, kdy toto rozhodnutí nabylo právní moci. Uplynutím této lhůty se stává rozhodnutí vykonatelným.“.

37. § 42 odst. 1 zní:

„(1) Presidium Státní arbitráže Československé socialistické republiky může z důvodů uvedených v § 41 odst. 1 a 2 změnit rozhodnutí orgánu hospodářské arbitráže nebo je zrušit a přikázat spor k novému projednání. Jde-li o rozhodnutí krajské státní arbitráže nebo Státní arbitráže České socialistické republiky nebo Státní arbitráže Slovenské socialistické republiky, lze návrh na toto opatření podat jen tehdy, bylo-li rozhodnutí přezkoumáno podle § 41 odst. 1 až 3.“.

38. V § 42 odst. 2 se odkaz na „§ 41 odst. 3“ nahrazuje odkazem na „§ 41 odst. 5“.

39. Za § 42 se vkládá § 42a, který zní:

Bylo-li rozhodnutí, na základě něhož bylo poskytnuto plnění, zrušeno, orgán hospodářské arbitráže v rozhodnutí o přezkoumání uloží organizaci, aby plnění v odpovídajícím rozsahu vrátila, a není-li to možné nebo účelné, aby nahradila cenu podle doby plnění. Bylo-li takové rozhodnutí změněno, rozhodne orgán hospodářské arbitráže zároveň o majetkovém vypořádání celého předmětu sporu.“.

40. Za § 44 se vkládají § 44a a 44b, které včetně nadpisů zní:

(1) Náklady arbitrážního řízení jsou

a) arbitrážní poplatek,

b) odměna a náhrada nákladů znalce, jakož i náhrada nutných výdajů, popřípadě ušlého výdělku těch, kteří před hospodářskou arbitráží vypovídají podle § 25 odst. 1.

(2) O náhradě nákladů arbitrážního řízení rozhoduje hospodářská arbitráž podle výsledku sporu nebo podle schválené dohody stran (§ 30 odst. 1), popřípadě též s přihlédnutím k okolnostem vzniku a průběhu sporu.

(3) Jestliže je rozhodnutí po přezkoumání podle § 41 nebo § 42 zrušeno a spor přikázán k novému projednání, rozhodne orgán hospodářské arbitráže podle výsledku nového projednání o nákladech řízení, včetně poplatku za přezkoumání rozhodnutí. Je-li přezkoumané arbitrážní rozhodnutí ponecháno beze změny, nese poplatek za přezkoumání rozhodnutí navrhovatel. Je-li přezkoumané rozhodnutí změněno nebo je-li učiněno jiné opatření, rozhodne se o nákladech řízení podle výsledku přezkoumání, popřípadě též s přihlédnutím k okolnostem, které přezkoumání vyvolaly.

Hospodářská arbitráž doručuje písemnosti zpravidla poštou, a to do sídla organizace; jestliže však organizace uvede v arbitrážní žádosti, popřípadě ve vyjádření k arbitrážní žádosti místo pro písemný styk, doručují se písemnosti do tohoto místa.“.

41. § 45 odst. 2 zní:

„(2) Ten, kdo byl upozorněn na závadu, je povinen nejpozději do 30 dnů od doručení, nebyla-li stanovena jiná lhůta, sdělit, jaká opatření učinil k odstranění závady. Nevyhoví-li upozornění (signalizaci), popřípadě nemůže-li odstranit závadu v rámci své působnosti, je povinen postoupit upozornění (signalizaci) v téže lhůtě svému nadřízenému orgánu a informovat o svém postupu hospodářskou arbitráž.“.

42. § 45 se doplňuje odstavcem 3, který zní:

„(3) Na zvlášť závažné závady upozorňuje Státní arbitráž Československé socialistické republiky, Státní arbitráž České socialistické republiky a Státní arbitráž Slovenské socialistické republiky příslušné ústřední orgány. Orgán, který byl takto upozorněn nebo kterému byla postoupena signalizace podle odstavce 2, je povinen nejpozději do 30 dnů od doručení učinit opatření k nápravě. Pokud nápravu nezjedná v rámci své působnosti ani v dohodě s jiným ústředním orgánem, je povinen v téže lhůtě informovat o tom orgán hospodářské arbitráže, který na závadu upozornil. Příslušný hlavní arbitr je pak oprávněn předložit upozornění (signalizaci) k projednání příslušné vládě s návrhem opatření.“.

43. Za § 46 se vkládá část čtvrtá, která zní:

„Část čtvrtá

(1) Hospodářská arbitráž může v případě neplatnosti právního úkonu uložit odvod do příslušného státního rozpočtu, jestliže při projednávání sporu zjistí, že byly splněny podmínky stanovené zvláštním předpisem4) pro jeho uložení.

(2) Hospodářská arbitráž uloží odvod částky, která měla být jako penále zaplacena (dále jen „odvod penále“) do příslušného státního rozpočtu, zjistí-li při projednávání sporu nebo v řízení o odvodu penále do státního rozpočtu, že byly splněny podmínky stanovené pro uložení tohoto odvodu zvláštním předpisem.5)

(3) Řízení o odvodu penále zahajuje hospodářská arbitráž na návrh ústředního orgánu, učiněný na základě jeho kontrolní nebo revizní činnosti. Návrh musí obsahovat

a) označení organizací, jímž má být odvod uložen,

b) skutečnosti, které odůvodňují uložení odvodu, zejména den vzniku a zániku práva na penále,

c) výpočet odvodu.

(4) K projednání návrhu podle odstavce 3 je příslušný orgán hospodářské arbitráže, který by byl příslušný k projednání a rozhodnutí sporu o zaplacení penále. Návrh musí být současně zaslán organizacím, jimž se uložení odvodu penále navrhuje. Organizace je povinna do 15 dnů od doručení návrhu sdělit k němu své stanovisko hospodářské arbitráži, navrhovateli a druhé organizaci.

(5) Návrh na přezkoumání rozhodnutí o odvodu podle odstavců 1 a 2 má odkladný účinek.

(1) Hospodářská arbitráž může hospodářskou pokutu uložit, zjistí-li, že jsou pro uložení pokuty splněny podmínky stanovené zvláštním předpisem.6)

(2) Řízení o uložení hospodářské pokuty zahajuje hospodářská arbitráž na návrh Výboru lidové kontroly Československé socialistické republiky, výborů lidové kontroly republik, federálního ministerstva financí, ministerstev financí republik, Federálního cenového úřadu, cenových úřadů republik, Státní banky československé (dále jen „navrhovatel“) nebo z vlastního podnětu na základě zjištění učiněných v arbitrážním řízení orgány hospodářské arbitráže.

(3) Návrh na uložení hospodářské pokuty musí obsahovat označení organizace nebo orgánu, proti němuž návrh směřuje, skutečnosti a důkazy, kterými se odůvodňuje zahájení řízení a navrhovanou výši hospodářské pokuty s uvedením okolností, které mohou mít vliv na její uložení a její výši.

(4) K návrhu musí navrhovatel připojit kontrolní nebo revizní zprávu (protokol), kterou návrh odůvodňuje. Stejnopis návrhu musí současně zaslat organizaci nebo orgánu hospodářského řízení, proti němuž návrh směřuje, a jeho nadřízenému orgánu.

(5) Organizace nebo orgán hospodářského řízení, proti němuž návrh směřuje, je povinen do 10 dnů od obdržení stejnopisu návrhu zaslat hospodářské arbitráži, navrhovateli a svému nadřízenému orgánu vyjádření k návrhu na uložení hospodářské pokuty.

(6) O návrhu na uložení hospodářské pokuty rozhodují vždy tři arbitři, z nichž jeden předsedá. Tyto arbitry a předsedajícího určí příslušný hlavní arbitr. Souvisí-li uložení hospodářské pokuty se zajištěním obrany a bezpečnosti státu nebo s dodávkami v oboru státních hmotných rezerv, je jedním z arbitrů náčelník vojenské složky Státní arbitráže Československé socialistické republiky nebo jeho zástupce.

(7) Jednání o návrhu na uložení hospodářské pokuty jsou povinni se zúčastnit vedoucí pracovníci organizace nebo orgánu hospodářského řízení, proti němuž bylo řízení zahájeno, pověření zástupci jeho nadřízeného orgánu a navrhovatele.

(8) V rozhodnutí hospodářské arbitráže, kterým se organizaci nebo orgánu hospodářského řízení ukládá povinnost odvést do státního rozpočtu hospodářskou pokutu, může být uložena též povinnost uveřejnit rozhodnutí. Hospodářská arbitráž může v rozhodnutí též stanovit, že rozhodnutí uveřejní, a to na náklad povinné organizace nebo orgánu hospodářského řízení.

(9) Rozhodnutí o uložení hospodářské pokuty může změnit jen presidium Státní arbitráže Československé socialistické republiky. Návrh na toto opatření předkládá presidiu příslušný ministr (vedoucí ústředního orgánu), popřípadě příslušná rada krajského národního výboru nebo některý člen presidia; návrh má odkladný účinek.

(1) Odvody a hospodářské pokuty uložené podle § 46a a 46b organizacím nebo orgánům v působnosti federace se odvádějí do státního rozpočtu federace, odvody a hospodářské pokuty uložené ostatním organizacím a orgánům se odvádějí do státních rozpočtů republik.

(2) V rozhodnutí o uložení odvodu do státního rozpočtu a o uložení hospodářské pokuty se uvede, která organizace nebo orgán a jakou částku je povinna odvést. V rozhodnutí se uvede též finanční správa, na jejíž účet má být určená částka odvedena; stejnopis rozhodnutí zašle hospodářská arbitráž také tomuto orgánu.

Pro řízení o odvodu penále do státního rozpočtu a o uložení hospodářské pokuty platí přiměřeně ustanovení části třetí. Za tato řízení se arbitrážní poplatky neplatí.“.

44. Za § 46d se vkládá označení části páté s nadpisem

„Část pátá

45. V § 47 v druhé větě se za slova „poslední den lhůty“ vkládají slova „na sobotu nebo“.

46. Za § 47 se vkládá § 47a, který zní:

Jestliže z jednání organizační jednotky socialistické organizace7) je zavázána organizace nebo jestliže organizace odpovídá za závazky své organizační jednotky, pokládá se právo uplatněné vůči organizační jednotce též za právo uplatněné vůči organizaci.“.

47. Nadpis nad § 48 „Přechodná a závěrečná ustanovení“ se vypouští.

48. § 49 odst. 3 zní:

„(3) Pravomoc v hospodářských sporech o náhradu škody související s provozem dopravních prostředků (včetně sporů z regresních nároků) přejde na hospodářskou arbitráž dnem, který stanoví vláda Československé socialistické republiky. Do toho dne rozhodují tyto spory podle dosavadních předpisů soudy.“.

Čl. II

Ustanovení § 9a se nevztahuje na pracovníky orgánů hospodářské arbitráže, jejichž pracovní poměr vznikl před 1. lednem 1983.

Čl. III

Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona č. 121/1962 Sb., o hospodářské arbitráži, jak vyplývá z pozdějších předpisů.

Čl. IV

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1983.

Husák v. r.

Indra v. r.

Štrougal v. r.

1) § 17 odst. 2 a § 113 hospodářského zákoníku.

2) § 2 zákona č. 101/1963 Sb., o právních vztazích v mezinárodním obchodním styku (zákoník mezinárodního obchodu).

3) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.

4) § 24 odst. 2 hospodářského zákoníku.

5) § 142 odst. 4 hospodářského zákoníku.

6) § 384a a 384b hospodářského zákoníku.

7) § 17 odst. 2 hospodářského zákoníku.