§ 38b veterinární zákon – Vývoz kontrolovaného zboží a rostlinných produktů do třetích zemí

(1) K vývozu kontrolovaného zboží do třetích zemí je třeba veterinární osvědčení. Vývozce nebo jiná osoba odpovědná za zásilku (dále jen „vývozce“) k žádosti o jeho vydání předloží vzor veterinárního osvědčení požadovaný dovážejícím, popřípadě tranzitním státem a na vyžádání také doklad o veterinárních podmínkách, jejichž splnění požaduje dovážející, popřípadě tranzitní stát, a to v ověřeném překladu do českého jazyka. Ověřený překlad vzoru veterinárního osvědčení se nevyžaduje v případě, že je vzor požadovaného veterinárního osvědčení zveřejněn na internetových stránkách Státní veterinární správy. K vývozu zvířat označovaných podle zvláštních právních předpisů8) vývozce k žádosti o vydání veterinárního osvědčení dále předloží identifikační doklady těchto zvířat, jsou-li podle plemenářského zákona8) vydány.

(2) O vydání veterinárního osvědčení je vývozce povinen požádat ve lhůtě nejméně 2 pracovních dnů přede dnem předpokládaného odeslání kontrolovaného zboží.

(3) Pokud třetí země určení vyžaduje pro dovoz krmiv rostlinného původu, doplňkových látek a premixů na své území vystavení veterinárního osvědčení, vydá je krajská veterinární správa na základě úředního osvědčení vydaného Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským. Vývozce k žádosti o vydání veterinárního osvědčení předloží dokumenty dokládající splnění dovozních podmínek.

(4) Odmítne-li třetí země určení přijetí zásilky a dojde-li k jejímu vrácení, nese vývozce náklady spojené s tímto opatřením.

(5) Pokud třetí země určení vyžaduje veterinární osvědčení vytištěná na ceninovém papíře s ochrannými znaky, uhradí vývozce náklady spojené s jeho vytištěním. O náhradě nákladů spojených s vytištěním veterinárního osvědčení k vývozu rozhodne krajská veterinární správa. Tato náhrada je příjmem státního rozpočtu, vybírá ji krajská veterinární správa, která ji uložila. Výši paušální částky nákladů spojených s vytištěním veterinárního osvědčení k vývozu stanoví prováděcí právní předpis.

(6) Pokud třetí země určení vyžaduje pro dovoz nebo neobchodní přesun zvířete v zájmovém chovu na své území ověření pasu nebo jiného identifikačního dokladu zvířete v zájmovém chovu, provede jej krajská veterinární správa.

(7) Pokud třetí země určení vyžaduje pro dovoz kontrolovaného zboží nebo neobchodní přesun zvířete v zájmovém chovu na své území ověření podpisu úředního veterinárního lékaře na veterinárním osvědčení nebo identifikačním dokladu zvířete v zájmovém chovu ústřední kompetentní autoritou, provede jej Ústřední veterinární správa.

(8) Pokud třetí země určení vyžaduje pro účely vývozu z České republiky schválení zařízení, které podle tohoto zákona ani předpisů Evropské unie schválení nepodléhá, provede jej na základě kontroly splnění podmínek stanovených třetí zemí určení krajská veterinární správa.

(9) Pro kontrolované zboží a z nákazových důvodů případně pro krmiva rostlinného původu, doplňkové látky a premixy přepravované z území České republiky do jiného členského státu za účelem následného vývozu do třetí země určení vydává krajská veterinární správa na žádost příslušného orgánu jiného členského státu nebo na žádost vývozce osvědčení o splnění zvláštních požadavků a podmínek stanovených konkrétní třetí zemí určení. Vývozce k žádosti o jeho vydání předloží vzor tohoto osvědčení, a to v ověřeném překladu do českého jazyka.

(10) Krajská veterinární správa zajistí kontrolované zboží úřední veterinární závěrou, jestliže to vyžaduje třetí země určení. Úřední veterinární závěrou se rozumí zajištění totožnosti zboží v dopravních prostředcích, kontejnerech nebo obalech plombou, pečetí, známkou nebo jiným zajišťovacím prostředkem tak, aby nebylo možno zboží vyjmout nebo do nich zboží vložit, aniž dojde k narušení této závěry. Porušit úřední veterinární závěru lze jen se souhlasem krajské veterinární správy.

(11) Pokud třetí země určení vyžaduje umístění zvířete do karantény, oznámí vývozce krajské veterinární správě její zahájení prostřednictvím informačního systému Státní veterinární správy nejpozději 24 hodin po jejím zahájení. Karanténa je ukončena po splnění podmínek karantény vydáním veterinárního osvědčení k vývozu. V ostatních případech je vývozce povinen oznámit krajské veterinární správě způsobem uvedeným ve větě první ukončení karantény nejpozději 24 hodin po jejím ukončení.

(12) V průběhu karantény podle odstavce 11

a) nesmí zvířata přijít do jakéhokoli přímého či nepřímého kontaktu se zvířaty mimo epizootologickou jednotku,

b) zajistí vývozce nebo provozovatel stájí, jiných prostorů a zařízení, určených k držení zvířat v karanténě, provedení vyšetření zvířat, odběrů vzorků k laboratornímu vyšetření, zdravotních zkoušek, ochranných očkování a jiných odborných veterinárních úkonů podle požadavků třetí země určení.

(13) Provozovatel stájí, jiných prostorů a zařízení, určených k držení zvířat v karanténě, vede průběžně deník karantény zvířat (dále jen „karanténní deník“), který obsahuje

a) údaje o

1. zahájení a ukončení umísťování zvířat v karanténě a o zahájení karantény,

2. prováděných veterinárních kontrolách a o provedení vyšetření zvířat, odběrů vzorků k laboratornímu vyšetření, zdravotních zkoušek, ochranných očkování a veterinárních léčebných, popřípadě i jiných odborných veterinárních úkonů v průběhu karantény, o jejich výsledcích a o zdravotním stavu zvířat,

3. ukončení karantény a vývozu zvířat do třetí země, případně jejich přemístění z karantény do chovu nebo na jatka,

4. čištění a dezinfekci stájí, jiných prostorů a zařízení, v nichž byla držena zvířata v průběhu karantény,

b) soupis zvířat v karanténě podle identifikačních čísel, popřípadě způsobem podle zvláštního právního předpisu87),

c) jméno, popřípadě jména, příjmení a adresu místa trvalého pobytu, pobytu nebo bydliště osoby odpovědné za vedení karanténního deníku,

d) přílohu, již tvoří veterinární osvědčení a zdravotní potvrzení provázející zvířata umísťovaná v karanténě a kopie veterinárních osvědčení vydaných krajskou veterinární správou k vývozu zvířat do třetí země.

(14) Provozovatel stájí, jiných prostorů a zařízení, určených k držení zvířat v karanténě, je povinen údaje vedené v karanténním deníku uchovávat po dobu nejméně 1 roku a na požádání je předkládat úřednímu veterinárnímu lékaři.

(15) Tímto ustanovením není dotčen čl. 243 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429.