Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
166/2022

Vyhláška o vykazování energie podle zákona o podporovaných zdrojích energie

166/2022 Sb. · 19 paragrafů

Úplné znění

19
↑ Předchozí paragrafy

§ 12 Způsob registrace místa předání vyrobeného tepla nebo užitečného tepla

Výrobce tepla registruje místo předání vyrobeného tepla z výrobny tepla vyrábějící teplo z obnovitelných zdrojů do rozvodného tepelného zařízení soustavy zásobování tepelnou energií v případě výroben tepla podle § 24 odst. 2 písm. a) nebo § 25a odst. 3 zákona nebo užitečného tepla v případě výroben tepla podle § 24 odst. 2 písm. b) zákona v systému operátora trhu uvedením informací o tomto místě ve výkazu, jehož vzor je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce.

§ 13 Způsob stanovení množství elektřiny pro technologickou vlastní spotřebu na krytí ztrát na zvyšovacích transformátorech

Je-li dodávka elektřiny do přenosové nebo distribuční soustavy měřena na transformátoru na straně výroby elektřiny a místo připojení odběrného místa nebo výrobny elektřiny je na opačné straně transformátoru, připočítávají se k naměřeným hodnotám elektřiny pro technologickou vlastní spotřebu transformační ztráty činné energie v transformátoru ve výši

a) stanovené výpočtem podle přílohy č. 7 k této vyhlášce, pokud výrobce požádá provozovatele přenosové nebo distribuční soustavy o provedení výpočtu ztrát transformátoru a předloží mu podklady nezbytné pro výpočet, které jsou stanoveny v příloze č. 7 k této vyhlášce, nebo

b) 2 % u dodávky elektřiny do soustavy na napěťové hladině velmi vysokého napětí a 4 % u dodávky elektřiny do soustavy na napěťové hladině vysokého napětí.

§ 14 Předávání údajů výrobcem tepla z neobnovitelného zdroje pro vyúčtování bonusu k transformaci výroby tepla

(1) Výrobce tepla z neobnovitelného zdroje, který uplatňuje nárok na přechodnou transformační podporu tepla, vykazuje ročně množství povolenek na emise skleníkových plynů nakoupených a zároveň vyřazených na výrobu tepla dodaného do rozvodného tepelného zařízení soustavy zásobování tepelnou energií v kalendářním roce, za který uplatňuje nárok na uvedenou podporu pro každé jednotlivé zařízení podle zákona o obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve výkazu, jehož vzor je uveden v příloze č. 8 k této vyhlášce.

(2) Výrobce tepla z neobnovitelného zdroje, který uplatňuje nárok na přechodnou transformační podporu tepla, předává údaje podle odstavce 1 operátorovi trhu prostřednictvím systému operátora trhu do 15. května roku, který následuje po roce, za který uplatňuje nárok na tuto podporu. Pokud výrobce tepla z neobnovitelného zdroje nepředá údaje z výkazu ve lhůtě podle věty první, vyúčtuje operátor trhu podporu v bezprostředně následujícím vyúčtovacím termínu po předání údajů.

(3) Výrobce tepla z neobnovitelného zdroje, který uplatňuje nárok na přechodnou transformační podporu tepla pro výrobnu tepla z neobnovitelného zdroje, která využívá k výrobě tepla uhlí, předloží operátorovi trhu prostřednictvím systému operátora trhu prohlášení o závazku podle § 26c zákona do 15. května roku, kdy poprvé uplatní nárok na podporu, a dále každoročně do 15. května předloží zprávu o pokroku při plnění tohoto závazku. Vzor prohlášení o závazku je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce, vzor zprávy o pokroku je uveden v příloze č. 10 k této vyhlášce.

§ 15 Požadavky na kvalitu biometanu

(1) Výrobce biometanu může biometan vyrábět, jen pokud zajistí, aby biometan v předávacích místech do přepravní soustavy, distribuční soustavy nebo plynárenského zařízení jiného výrobce plynu splňoval kvalitativní parametry podle vyhlášky upravující měření plynu.

(2) Biometan, který dodává výrobce biometanu přímo do čerpací stanice nebo výdejní jednotky bez použití plynárenské soustavy, musí splňovat kvalitativní parametry podle vyhlášky upravující požadavky na pohonné hmoty.

(3) V případě, že není dodržen některý z měřených a vyhodnocovaných kvalitativních parametrů biometanu označený jako průběžně měřený, čímž se rozumí měření prováděná s maximálním časovým intervalem 10 minut, výrobce biometanu zajistí prostřednictvím měřicího, vyhodnocovacího a uzavíracího zařízení, které je součástí výrobny biometanu, automatické zastavení dodávky biometanu do přepravní soustavy, distribuční soustavy nebo do plynárenského zařízení jiného výrobce plynu.

§ 16 Požadavky na odorizaci vyrobeného biometanu

(1) Odorizace biometanu se provádí pomocí odorizačního zařízení umístěného ve výrobně biometanu připojené k plynárenské soustavě u připojení této výrobny k distribuční soustavě. Výrobce biometanu umožní provozovateli distribuční soustavy nepřetržitý přístup k odorizačnímu zařízení.

(2) U výrobny biometanu přímo připojené k čerpací stanici nebo výdejní jednotce odorizaci biometanu provádí její provozovatel v souladu s vyhláškou upravující požadavky na pohonné hmoty.

(3) Při odorizaci biometanu nesmí být vyžadováno použití vyšší dávky odorizační látky, než je v dané zóně obvyklé.

§ 17 Požadavky na tlak vyrobeného biometanu

(1) Rozsah předávacího tlaku vyrobeného biometanu sjednává provozovatel přepravní soustavy, provozovatel distribuční soustavy nebo provozovatel jiné výrobny plynu ve smlouvě o připojení.

(2) Výrobce biometanu měří hodnotu předávacího tlaku minimálně jednou za sekundu a naměřené údaje předává provozovateli plynárenského zařízení, k němuž je výrobna biometanu připojena, způsobem sjednaným ve smlouvě o připojení, a to minimálně jednou za hodinu.

(3) Ve výrobně biometanu je vždy instalován bezpečnostní rychlouzávěr s jištěním na vzestup tlaku v předávacím místě do přepravní soustavy, distribuční soustavy nebo plynárenského zařízení jiného výrobce plynu nad maximální přípustný tlak sjednaný ve smlouvě o připojení, a zpětná klapka pro zabránění zpětného toku plynu z přepravní soustavy, distribuční soustavy, nebo z plynárenského zařízení jiného výrobce plynu do výrobny biometanu při nižším tlaku biometanu z výrobny biometanu, než je tlak v přepravní soustavě, distribuční soustavě nebo plynárenském zařízení jiného výrobce plynu.

§ 18 Zrušovací ustanovení

Zrušují se:

1. Vyhláška č. 145/2016 Sb., o vykazování elektřiny a tepla z podporovaných zdrojů a k provedení některých dalších ustanovení zákona o podporovaných zdrojích energie (vyhláška o vykazování energie z podporovaných zdrojů).

2. Vyhláška č. 133/2018 Sb., kterou se mění vyhláška č. 145/2016 Sb., o vykazování elektřiny a tepla z podporovaných zdrojů a k provedení některých dalších ustanovení zákona o podporovaných zdrojích energie (vyhláška o vykazování energie z podporovaných zdrojů).

3. Vyhláška č. 459/2012 Sb., o požadavcích na biometan, způsob měření biometanu a kvality biometanu dodávaného do přepravní soustavy, distribuční soustavy nebo podzemních zásobníků plynu.

4. Část druhá vyhlášky č. 78/2021 Sb., kterou se mění vyhláška č. 108/2011 Sb., o měření plynu a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném uskladňování, neoprávněné přepravě nebo neoprávněné distribuci plynu, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 459/2012 Sb., o požadavcích na biometan, způsob měření biometanu a kvality biometanu dodávaného do přepravní soustavy, distribuční soustavy nebo podzemních zásobníků plynu.

§ 19 Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2022.

Ministr průmyslu a obchodu:

Ing. Síkela v. r.

Příloha č. 1

Příloha č. 6 k vyhlášce č. 166/2022 Sb.

a) Výpočet množství elektřiny

(1) Při výrobě elektřiny společným spalováním různých zdrojů energie, případně různých druhů biomasy, se množství elektřiny vyrobené z jednotlivých zdrojů energie vypočte pomocí vztahu

Ei=EC-Evl·Mpal_iTMpalT

kde

Ei množství elektřiny vyrobené ze zdroje energie i [MWh]

EC celkové množství vyrobené elektřiny [MWh]

Evl technologická vlastní spotřeba elektřiny [MWh]

MTpal_i množství energie obsažené ve spalovaném zdroji energie i [GJ]

MTpal celkové množství energie obsažené ve společně spalovaných zdrojích energie [GJ]

(2) V případě stanovení množství elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla pocházejícího z různých zdrojů energie se použije vzorec obdobným způsobem. Pouze za celkové množství vyrobené elektřiny se dosadí celkové množství elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a technologická vlastní spotřeba elektřiny se v tomto případě neodečítá.

(3) Bioplynové stanice, které využívají pro zažehnutí jiné palivo, než je bioplyn, odečtou podle množství elektřiny připadající na energetický podíl jiného použitého paliva, než je bioplyn. Množství elektřiny vyrobené z bioplynu se stanoví následujícím způsobem:

EBP = ESV - EZP

kde:

EBP – množství elektřiny vyrobené z bioplynu [MWh]

ESV – svorková výroba elektřiny [MWh]

EZP – množství elektřiny vyrobené ze zapalovacího paliva [MWh]

Množství elektřiny vyrobené ze zapalovacího paliva se stanoví následujícím způsobem:

EZP = (q . Qn .V) . φ / 3600

kde:

EZP – množství elektřiny ze zapalovacího paliva [MWh]

q – hustota použitého ZP(1) [kg/m3], Hustota zapalovacího paliva zjištěná pomocí hustoměru a nebo z dodacího listu k zapalovacímu palivu (certifikát paliva).

Qn – výhřevnost použitého ZP(2) [MJ/kg], Hodnota výhřevnosti zapalovacího paliva uvedená na dodacím listě k použitému zapalovacímu palivu (certifikát paliva),

případně z jiného dokumentu nezpochybnitelně prokazujícího parametry zapalovacího paliva.V – objem použitého paliva ZP(3) [m3], Objem, neboli spotřeba zapalovacího paliva vznětovými motory se vstřikem zápalné dávky změřená cejchovaným průtokovým měřidlem.

φ – elektrická účinnost kogenerační jednotky(4) [-], Elektrická účinnost kogenerační jednotky z technické dokumentace (štítku) kogenerační jednotky. Do výpočtu se dosazuje bezrozměrné číslo (např. při elektrické účinnosti 43 % vstupuje do vzorce číslo 0,43).

V případě bioplynové stanice, kdy je výroba elektřiny možná jen prostřednictvím zažehnutí nezbytného množství jiného paliva než je bioplyn, se technologická vlastní spotřeba bioplynové stanice snižuje o množství technologické vlastní spotřeby připadající na výrobu elektřiny ze zapalovacího paliva. Množství technologické vlastní spotřeby připadající na výrobu elektřiny ze zapalovacího paliva se stanoví ve stejném poměru, jakým se podílí množství elektřiny ze zapalovacího paliva na množství elektřiny naměřeném na svorkách generátoru dané kogenerační jednotky.

b) Výpočet množství podporovaného tepla

(1) Při výrobě tepla společným spalováním různých zdrojů energie se množství podporovaného tepla vyrobené z jednotlivých zdrojů energie vypočte pomocí vztahu

QiT=QT·Mpal_iTMpalT

kde

QTi množství tepla dodaného do rozvodného tepelného zařízení soustavy zásobování tepelnou energií, vyrobeného ze zdroje energie i [GJ]

QT celkové množství vyrobeného tepla dodaného do rozvodného tepelného zařízení soustavy zásobování tepelnou energií vyrobeného z celkového vstupu MTpal [GJ]

MTpal_i množství energie obsažené ve spalovaném zdroji energie i [GJ]

MTpal celkové množství energie obsažené ve společně spalovaných zdrojích energie i [GJ]

(2) V případě využití neobnovitelného zdroje jako podpůrného paliva se pro stanovení množství užitečného tepla z jednotlivých obnovitelných zdrojů u výroben elektřiny využívajících bioplyn použije odstavec 1 obdobně.

c) Množství energie obsažené ve spalovaných zdrojích energie

(1) Množství energie obsažené ve spalovaném zdroji energie se pro sledované období stanoví pomocí vztahu

Mpal_iT=Spal_i·qnet_ir

kde

MTpal_i množství energie obsažené ve spalovaném zdroji energie i [GJ]

Spal_i celkové množství zdroje energie (paliva) i, spotřebovaného při výrobě elektřiny nebo tepla nebo při kombinované výrobě elektřiny a tepla ve sledovaném období [t]

qTnet_i průměrná výhřevnost zdroje energie (paliva) i v původním stavu, spotřebovaného při výrobě elektřiny nebo tepla nebo při kombinované výrobě elektřiny a tepla ve vykazovaném období [MJ/kg; MJ/m3]

(2) Pokud je kromě zdrojů energie (paliv) ve spalovacím zařízení využito i „odpadní teplo“ (například z výstupu spalovací turbíny nebo spalovacího motoru), vypočte se množství tohoto tepla s pomocí vztahu

Mpal_iT=Mspal·ispal106

kde

MTpal_i množství energie obsažené ve spalovaném zdroji energie i (odpadní teplo) [GJ]

Mspal množství spalin [kg]

ispal entalpie spalin [kJ/kg]

d) Způsob stanovení výhřevnosti zdroje energie

(1) Pro tuhou pevnou biomasu s hmotnostním podílem organických látek v sušině vyšším než 50 % a s obsahem vody nižším než 20 % se použije hodnota výhřevnosti paliva 5 KJ/kg.

(2) Pokud se skutečné parametry tuhé pevné biomasy podstatným způsobem odlišují od hodnot stanovených v předchozím odstavci,

výhřevnost pevné biomasy se stanoví výpočtem pomocí vztahu

qnetr=qspald-0,218*Htd*100-Wtr100-0,02442*Wtr

kde

qrnet průměrná výhřevnost zdroje energie (paliva) v původním stavu spotřebovaného na výrobu elektřiny nebo výrobu tepla nebo při kombinované výrobě elektřiny a tepla za vykazované období [MJ/kg; MJ/m3].

qdspal spalné teplo v bezvodém stavu stanovené normalizovaným postupem měření laboratoří akreditovanou podle zvláštního právního předpisu na reprezentativních vzorcích každého zdroje energie. Pokud tím nedojde ke zkreslení skutečnosti, je možné využít pro standardizovaná paliva hodnot stanovených obdobným způsobem dodavatelem zdroje energie [MJ/kg; MJ/m3].

Hdt obsah vodíku vztažený k hmotnosti zdroje energie v bezvodém stavu [%]; použije se hodnota 5,5 %, pokud tím nedojde ke zkreslení skutečnosti. Jinak se obsah vodíku stanoví normalizovaným postupem měření laboratoří akreditovanou podle zvláštního právního předpisu na reprezentativních vzorcích každého použitého zdroje energie.

Wrt celkový hmotnostní obsah vody ve zdroji energie v původním stavu [%]; stanovuje se normalizovaným postupem měření reprezentativních vzorků zdroje energie. Množství reprezentativních vzorků a jejich konkrétní výběr pro měření se provádí tak, aby naměřené hodnoty obsahu vody ve vzorcích způsobem nevzbuzujícím důvodné pochybnosti odrážely skutečnost.

(3) Při výpočtu se použije hodnota obsahu vody v biomase zjištěná na základě měření. Při stanovení hodnoty obsahu vody v biomase měřením se používá takové vzorkování biomasy, výběr a množství reprezentativních vzorků biomasy, sledování spotřeby biomasy a množství energie ve zdrojích energie spotřebovaných v jednotlivých spalovacích zařízeních při společném spalování zdrojů energie, aby výsledkem měření bylo zjištění hodnot, o jejichž správnosti nejsou důvodné pochybnosti.

(4) O provedeném měření se zpracuje protokol, ve kterém se zaznamenají všechny kroky, které byly při stanovení obsahu vody v biomase měřením provedeny, a označí se doklady, ze kterých bylo vycházeno.

(5) Pro kapalné a plynné zdroje energie se výhřevnost stanovuje v souladu s technickou normou ČSN EN ISO 6976 Zemní plyn – Výpočet spalného tepla, výhřevnosti, hustoty, relativní hustoty a Wobbeho čísla, ČSN DIN 51900-1 Zkoušení tuhých a kapalných paliv - Stanovení spalného tepla v tlakové nádobě kalorimetru a výpočet výhřevnosti. Nelze-li stanovit pro kapalná nebo plynná paliva výhřevnost podle technické normy, může být stanovena jiným způsobem, nevzbuzujícím důvodné pochybnosti.

Příloha č. 7 k vyhlášce č. 166/2022 Sb.

Hodnota skutečných ztrát v transformaci je závislá na:

a) parametrech transformátoru, a to

• jmenovitém výkonu STn [kVA, MVA],

• jmenovitých ztrátách naprázdno ΔP0 [kW, MW],

• jmenovitých ztrátách nakrátko ΔPk [kW, MW],

b) zatížení transformátoru, charakterizovaném

• při průběhovém měření typu A nebo B hodnotami

◦ činného výkonu Pz(t) [kW, MW],

◦ jalového výkonu Qz(t) [kVAr, MVAr],

◦ zdánlivého výkonu Sz(t) [kVA, MVA],

• při měření typu C roční spotřebou energie W [kWh, MWh] a naměřeným (sjednaným) maximálním zatížením Smax [kVA, MVA], resp. Pmax [kW, MW] a maximální hodnotou účiníku cos φ max [-].

Z údajů o transformátoru a zatížení se stanoví:

• maximální ztrátový výkon transformátoru jako

PzTmax = ΔP0+ΔPk×(SmaxSTn)2 ,

• a ztrátová energie transformátoru jako

WzT=ΔP0×Tp+ΔPk×(SmaxSTn)2×TΔ ,

kde

Tp [hod] je doba provozu.

Smax se určí při:

• průběhovém měření typu A nebo B jako největší z hodnot Szi(ti),

kde i=(1,2,...,n) ,

přičemž Szi(ti)=√(Pzi(ti))2+(Qzi(ti))2 a Smax=max{Sz1(t1),Sz2(t2), ..., Szn(tn)},

• měření typu C jako špičkový zdánlivý výkon, odpovídající změřenému či sjednanému maximálnímu zatížení (Pmax/cos φ max)

Smax=Pmaxcosφmax.28

Doba plných ztrát TΔ se určí při:

• průběhovém měření typu A nebo B jako:

TΔ= ∑Szi(ti)2×iΔtSmax2 ,

kde

Δt [hod] je perioda snímání výkonu,

• měření typu C jako:

TΔ=Tp×[0,2×TmaxTp+0,8×(TmaxTp)2] ,

kde

doba využití maxima Tmax [hod] se určí z celkové naměřené energie W jako:

Tmax=WPmax=∑Pzi(ti)×ΔtiPmax ,

V procentním vyjádření se pak určí ztráty wzT [%]:

• pro průběhová měření typu A nebo B jako wzT[%]=WzT∑Pzi(ti)i×Δt×100 ,

a pro měření typu C jako wzT(%)=WzTPmax×Tmax×100 .

Parametry transformátorů a hodnoty zatížení předloží výrobce jako součást žádosti o výpočet skutečné výše ztrát.

Příloha č. 8 k vyhlášce č. 166/2022 Sb.

Příloha č. 9 k vyhlášce č. 166/2022 Sb.

Příloha č. 10 k vyhlášce č. 166/2022 Sb.