Stručně: Paragraf 11 zákona 167/1949 řeší situace, kdy soud nemůže využít stálého znalce pro daný obor nebo v daném obvodu, a umožňuje mu přibrat buď znalce z jiného obvodu, nebo za určitých podmínek i jinou osobu s potřebnými znalostmi.
§ 11 Příležitostný znalec.
Není-li pro některý obor v obvodě soudu znalce nebo nemůže-li znalec svůj úřad vykonat, přibere soud znalce z jiného soudního obvodu. Bylo-li by to spojeno s nepoměrnými náklady nebo nesnese-li věc odkladu, zejména jde-li o věc národního pojištění, může soud podle svého uvážení přibrat k znaleckému úkonu i jinou osobu, která má potřebné znalosti; ustanovení o znalcích platí pak přiměřeně.
Paragraf 11 zákona 167/1949 řeší situace, kdy soud nemůže využít stálého znalce pro daný obor nebo v daném obvodu, a umožňuje mu přibrat buď znalce z jiného obvodu, nebo za určitých podmínek i jinou osobu s potřebnými znalostmi.
Co to znamená v praxi
Pokud v soudním obvodu není dostupný stálý znalec pro konkrétní obor, soud může povolat znalce z jiného soudního obvodu.
Jestliže by přibrání znalce z jiného obvodu bylo příliš drahé nebo by věc nesnesla odkladu (například u věcí národního pojištění), může soud výjimečně přibrat i jinou osobu, která má potřebné odborné znalosti, i když není stálým znalcem.
Na takovou příležitostně přibranou osobu se pak přiměřeně vztahují ustanovení platná pro stálé znalce.
Na co si dát pozor
Soud má při přibrání jiné osoby než stálého znalce určitou volnost (podle svého uvážení), ale musí být splněny podmínky nepoměrných nákladů nebo neodkladnosti věci.
I když je přibrána osoba, která není stálým znalcem, musí mít pro daný úkon potřebné znalosti.
Hlídat změny § 11 – pošleme e-mail, když se paragraf novelizuje.