Stručně: Paragraf 14 zákona 167/1949 definuje kárné provinění znalce jako porušení jeho povinností z přísahy a úřadu, a stanovuje pravidla pro zánik trestnosti tohoto provinění, včetně výjimek pro případ, že jde o trestný čin.
§ 14
(1) Znalec se dopouští kárného provinění, jestliže vědomě nebo z nedbalosti porušil povinnosti uložené mu přísahou a úřadem.
(2) Trestnost kárného provinění zanikne, uplyne-li od jeho spáchání jeden rok. Zakládá-li jednání, které je předmětem kárného řízení, skutkovou podstatu soudně trestného činu, nepromlčí se provinění dříve, než nastane promlčení podle trestních předpisů. O přerušení a stavení promlčení platí předpisy o přerušení a stavení promlčení soudně trestných přestupků.
Paragraf 14 zákona 167/1949 definuje kárné provinění znalce jako porušení jeho povinností z přísahy a úřadu, a stanovuje pravidla pro zánik trestnosti tohoto provinění, včetně výjimek pro případ, že jde o trestný čin.
Co to znamená v praxi
Znalec může být potrestán za porušení svých povinností, ať už to udělal úmyslně, nebo z nedbalosti.
Kárné řízení proti znalci musí být zahájeno do jednoho roku od spáchání provinění, jinak trestnost zaniká.
Pokud by jednání znalce bylo zároveň trestným činem, promlčecí lhůta pro kárné provinění se řídí pravidly promlčení trestných činů, což znamená, že může být delší než jeden rok.
Pravidla pro přerušení a stavení promlčení u kárného provinění jsou stejná jako u trestných činů.
Na co si dát pozor
Znalec by si měl být vědom svých povinností vyplývajících z přísahy a úřadu, neboť jejich porušení může vést ke kárnému řízení.
Důležité je rozlišovat mezi běžným porušením povinností a jednáním, které by mohlo být kvalifikováno jako trestný čin, neboť to má vliv na délku promlčecí lhůty.
Hlídat změny § 14 – pošleme e-mail, když se paragraf novelizuje.