§ 14 zákon o stálých přísežných znalcích a tlumočnících – Znalec se dopouští kárného provinění
Zákon o stálých přísežných znalcích a tlumočnících · 167/1949 Sb. · Obchodní a korporátní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 14 zákona 167/1949 definuje kárné provinění znalce jako porušení jeho povinností z přísahy a úřadu, a stanovuje pravidla pro zánik trestnosti tohoto provinění, včetně výjimek pro případ, že jde o trestný čin. Znalec může být potrestán za porušení svých povinností, ať už to udělal úmyslně, nebo z nedbalosti. (§ 14 zákona č. 167/1949 Sb., zákon o stálých přísežných znalcích a tlumočnících, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Lhůta nebo doba (odst. 2): „Trestnost kárného provinění zanikne, uplyne-li od jeho spáchání jeden rok“
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 167/1949 Sb.
(1) Znalec se dopouští kárného provinění, jestliže vědomě nebo z nedbalosti porušil povinnosti uložené mu přísahou a úřadem.
(2) Trestnost kárného provinění zanikne, uplyne-li od jeho spáchání jeden rok. Zakládá-li jednání, které je předmětem kárného řízení, skutkovou podstatu soudně trestného činu, nepromlčí se provinění dříve, než nastane promlčení podle trestních předpisů. O přerušení a stavení promlčení platí předpisy o přerušení a stavení promlčení soudně trestných přestupků.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Znalec může být potrestán za porušení svých povinností, ať už to udělal úmyslně, nebo z nedbalosti.
- Kárné řízení proti znalci musí být zahájeno do jednoho roku od spáchání provinění, jinak trestnost zaniká.
- Pokud by jednání znalce bylo zároveň trestným činem, promlčecí lhůta pro kárné provinění se řídí pravidly promlčení trestných činů, což znamená, že může být delší než jeden rok.
- Pravidla pro přerušení a stavení promlčení u kárného provinění jsou stejná jako u trestných činů.
Na co si dát pozor
- Znalec by si měl být vědom svých povinností vyplývajících z přísahy a úřadu, neboť jejich porušení může vést ke kárnému řízení.
- Důležité je rozlišovat mezi běžným porušením povinností a jednáním, které by mohlo být kvalifikováno jako trestný čin, neboť to má vliv na délku promlčecí lhůty.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.