Zákon o konečné úpravě vnitřního státního dluhu a některých jiných dluhů z doby do 31. prosince 1945

(1) Devisoví tuzemci (§ 17, odst. 1), kteří jsou vlastníky 6% zahraničních dluhopisů Škodových závodů z r. 1930 (dále jen „6% dluhopisy“), jsou povinni dáti si je vykoupiti Poštovní spořitelnou a dbáti při tom pokynů, které k provedení výkupu vydá ministerstvo financí. Úschovny (§ 13 dekretu č. 95/1945 Sb.), u nichž jsou tyto dluhopisy uloženy, odvedou je ve lhůtě jednoho měsíce od vyhlášení tohoto zákona Poštovní spořitelně, jež uhradí výkupní cenu podle ustanovení § 19. Ustanovení § 17, odst. 3 platí při tom obdobně.

(2) Úroky ze 6% dluhopisů, které jsou ve vlastnictví devisových tuzemců, dospělé v letech 1946 až 1948, se vyplácejí v československé měně sazbou 3½% ze jmenovité hodnoty přepočtené při úředním kursu libry sterlingů. Pokud Škodovy závody vyplatily z takových dluhopisů na úroky za uvedená léta zálohy ve výši odpovídající ustanovení věty první, jsou tím úroky plně uhrazeny.

(1) Za 6% dluhopisy složené k výkupu podle § 18, odst. 1 vydá Poštovní spořitelna:

a) za každých 50 £ jmenovité hodnoty 6% dluhopisů anglické tranše s kuponem 1. června 1949 Kčs 7000 jmenovité hodnoty 3½% sjednocené státní půjčky emise A s úrokem k 16. únoru 1950;

b) za každých 10 £ (nebo 1 242,137 zlatých franků z roku 1928) jmenovité hodnoty 6% dluhopisů francouzské tranše s kuponem 1. června 1949 Kčs 1511 jmenovité hodnoty 3½% sjednocené státní půjčky emise A s úrokem k 16. únoru 1950.

(2) 6% dluhopisy francouzské tranše patřící témuž majiteli se pro výkup podle tohoto zákona sečtou. Zbytky nedosahující 1000 Kčs se vyplatí hotově.

(3) Zároveň s plněními uvedenými v odstavcích 1 a 2 se vyplatí v hotovosti 3½% úrok za dobu od 1. prosince 1948 do 15. února 1949, a to:

a) Kčs 51,- na každých 50 £ jmenovité hodnoty 6% dluhopisů anglické tranše,

b) Kčs 11,- na každých 10 £ jmenovité hodnoty 6% dluhopisů francouzské tranše.

(4) Za každý chybějící kupon 6% dluhopisů se splatností 1. června 1949 nebo se splatností pozdější je vlastník povinen doplatiti:

a) Kčs 210,- za každou £ 1,10, - výplatní hodnoty kuponů anglické tranše,

b) Kčs 86,- za každou £ 0,6, - výplatní hodnoty kuponů francouzské tranše.

(1) Ministr financí se zmocňuje, aby za podmínek, které stanoví v dohodě s ministrem dopravy a vyhlásí v Úředním listě, vyměnil za dluhopisy 3% sjednocené státní půjčky, po případě za dluhopisy 3% státní půjčky umořitelné v letech 1960 až 1989, v obou případech s běžným kuponem:

a) 4(3)% prioritní dluhopisy z r. 1891 a 3(2.25)% prioritní dluhopisy z r. 1893 Duchcovsko-Podmokelské dráhy se všemi dosud nevyplacenými kupony, čímž bude zcela vypořádána výkupní renta za tuto dráhu;

b) akcie Pražsko-Duchcovské dráhy se všemi dosud nevyplacenými kupony, čímž bude zcela vypořádána výkupní renta za tuto dráhu;

c) 4(3)% a 4½(3⅜)% železniční dlužní úpisy, vydané peněžními ústavy na podkladě dlouhodobých zápůjček železničních; Investiční banka, národní podnik, jakožto právní nástupce těchto peněžních ústavů, vyúčtuje tyto zápůjčky ke dni výměny, do kterého budou také nahrazeny úroky železničních dlužních úpisů, odepíše je až do úhrnné jmenovité částky obíhajících železničních dlužních úpisů s narostlými úroky a za zbytek takto neodepsaný obdrží od státu úhradu v dluhopisech 3% sjednocené státní půjčky jmenovitou hodnotou;

d) 4(3)% prioritní dluhopisy Košicko-Bohumínské dráhy se všemi dosud nevyplacenými kupony, pokud nebyly již dříve vykoupeny a pokud byly řádně přihlášeny podle dekretu č. 95/1945 Sb., jakož i k majetkovým dávkám.

(2) Použije-li ministr financí zmocnění podle odstavce 1, provede se výměna dluhopisů (akcií) tam uvedených v poměru 100 za 100 jmenovité hodnoty, vyjímajíc 3(2.25)% prioritní dluhopisy Duchcovsko-Podmokelské dráhy z r. 1893, které budou vyměněny v poměru 100 Kčs jmenovité hodnoty prioritních dluhopisů za 75 Kčs jmenovité hodnoty státní půjčky. Vlastníci vyměňovaných dluhopisů (akcií) nemohou z nich uplatňovati jiných nároků než nárok na výměnu za stanovených podmínek. Zálohami, které byly vyplaceny podle § 20 dekretu č. 95/1945 Sb. na úroky ze železničních dlužních úpisů uvedených v odstavci 1, písm. c), dospělé po 31. prosinci 1945, se považují úroky za příslušnou dobu za vyrovnány; částku, o kterou bylo takto vyplaceno na úrocích méně než by jinak vyplaceno býti mělo, odvede Investiční banka, národní podnik, jako právní nástupce vydatelů těchto železničních úpisů, do státní pokladny.

(3) Ministr financí se zmocňuje, aby za podmínek, které stanoví v dohodě s ministrem dopravy a vyhlásí v Úředním listě, vypořádal vydáním dluhopisů sjednocené státní půjčky, po případě dluhopisů 3% státní půjčky umořitelné v letech 1960 až 1989, i jiné železniční výkupní renty a dluhy než uvedené v odstavci 1, jež stát nebo Československé dráhy, národní podnik, převzaly při zestátnění drah.

(4) Použije-li ministr financí zmocnění podle odstavce 1 nebo 3, provede se výměna neb vypořádání tam uvedené na účet Československých drah, národního podniku v Praze, který bude, dokud nedojde k jinaké úpravě, nahrazovati správě státního dluhu náklady na úrok, úmor a správu dluhopisů použitých k výměně nebo vypořádání.

(5) Dnem, ke kterému se provede výměna podle odstavce 1, písm. b), zaniká akciová společnost „Pražsko-Duchcovská dráha“ bez likvidace a její práva a závazky přecházejí na stát. Na návrh ministerstva dopravy provede příslušný soud výmaz v obchodním rejstříku, odvolaje se na tento zákon.

(1) Pevně zúročitelné cenné papíry, vydané peněžními ústavy do 31. prosince 1945 a podléhající přihlašovací povinnosti podle dekretu č. 95/1945 Sb. (dále jen „staré emise“), se zásadně nahradí novými cennými papíry (dále jen „náhradní emise“). Výjimky z této zásady stanoví ministerstvo financí.

(2) Ministerstvo financí stanoví po slyšení dlužníka vyhláškou v Úředním listě veškeré podmínky náhradních emisí, zejména jejich název, úrokovou sazbu, umořovací plán, po případě dobu oběhu a lhůty, v nichž má býti oběh snižován, případné zvláštní krytí podle příslušných předpisů, a pokud jde o náhradní emise za zástavní listy, znějící na říšské marky, které vydal v době nesvobody ústav „Landesbank und Girozentrale für das Sudetenland“ (nyní Zemská banka a žirové ústředí v likvidaci) v Liberci, také výměnný poměr a dobu, od kdy se z těchto zástavních listů nahradí úrok.

(3) Vyhláškou v Úředním listě může ministerstvo financí po slyšení dlužníka (dlužníků) také stanoviti, že stará emise se nahradí dluhopisy sjednocené státní půjčky, jejichž vlastníkem jest dlužník ze staré emise, nebo že jednotlivé staré emise, vydané týmž dlužníkem, nebo i jednotlivé staré emise, vydané různými dlužníky, se nahradí jednotnou náhradní emisí, a to i když podmínky starých emisí jsou rozdílné nebo mají-li staré emise různé zvláštní krytí.

(4) Na dluhopisy náhradních emisí Investiční banky, národního podniku, se vztahuje ustanovení § 9, odst. 1 zákona ze dne 20. července 1948, č. 183 Sb., o Investiční bance.

(1) Dluhopisy náhradních emisí znějí na doručitele. Úroky z nich se vyplácejí jednou ročně pozadu. Umořují se volným nákupem za kursy stanovené ministerstvem financí, podpůrně též slosováním.

(2) Prostředky potřebné k úmoru dluhopisů náhradních emisí jmenovitou hodnotou jsou dlužníci z těchto emisí povinni chovati pohotově pod dozorem ministerstva financí, které upraví podrobněji hospodaření těmito prostředky. Zejména může ministerstvo financí stanoviti, že prostředky potřebné k úmoru dluhopisů různých náhradních emisí mají býti soustředěny nebo že má býti těchto prostředků použito přechodně jinak než k úmoru dluhopisů náhradní emise, pro kterou jsou určeny. Případná úroková újma, vzešlá dlužníku z náhradní emise odložením nebo neprovedením úmoru, se mu nahradí z úspor, kterých se dosáhne volným nákupem dluhopisů náhradních emisí pod jmenovitou hodnotou; zbytek těchto úspor se odvede do státní pokladny a použije se ho ke snížení státního dluhu.

(1) Pokud ministerstvo financí nestanoví vyhláškou v Úředním listě jinak, uloží se dluhopisy náhradních emisí na vlastníkovo jméno do povinné úschovy u peněžního ústavu, který bude určen za povinné depositní ústředí pro tyto náhradní emise, a to buď přímo nebo prostřednictvím některého jiného peněžního ústavu.

(2) Po dobu trvání povinné úschovy smí býti s dluhopisy náhradních emisí nakládáno jen v mezích, které stanoví ministerstvo financí směrnicemi vyhlášenými v Úředním listě. Převody mezi živými jsou zpravidla přípustné jen po uvolnění, které bude povolovat podle těchto směrnic peněžní ústav, určený za povinné depositní ústředí pro tyto emise.

(3) Uvolněné dluhopisy náhradních emisí se umoří volným nákupem z prostředků uvedených v § 22, odst. 2.

(4) Povinná úschova dluhopisů náhradních emisí nahrazuje ve všech směrech vázanost, které podléhaly staré dluhopisy podle dekretu č. 95/1945 Sb.

(1) Za podmínek, za kterých se za staré dluhopisy státní vydají podle ustanovení §§ 9 až 11 místo dluhopisů sjednocené státní půjčky dluhopisy 3% státní půjčky umořitelné v letech 1960 až 1989, budou, po případě mohou býti za dluhopisy starých emisí nestátních vydány podle obdoby těchto ustanovení místo dluhopisů náhradních emisí podléhajících povinné úschově volné náhradní dluhopisy.

(2) Volné náhradní dluhopisy vydané podle odstavce 1 smějí býti zúročeny sazbou nejvýše 3%. Ustanovení o náhradních emisích se na ně nevztahují.

(3) Nabyl-li vlastník starých dluhopisů, za které se mu mají vydati místo dluhopisů náhradních emisí podléhajících povinné úschově volné náhradní dluhopisy, za cenu, která jest nižší než jmenovitá hodnota, jest povinen doplatiti rozdíl mezi jmenovitou hodnotou volných náhradních dluhopisů a nabývací cenou. Rozdíl plyne do státní pokladny a použije se ho ke snížení státního dluhu.

(1) Výměnu starých emisí za náhradní emise provede z moci úřední podle pokynů ministerstva financí Poštovní spořitelna za součinnosti dlužníků ze starých emisí podle obdoby §§ 13 a 14. Vlastníci dluhopisů starých emisí nemohou z nich uplatňovati jiných nároků než nárok na výměnu za podmínek stanovených vyhláškou ministerstva financí v Úředním listě.

(2) Zálohami, které byly vyplaceny na úroky z dluhopisů starých emisí dospělé v době po 31. prosinci 1945 podle § 20, odst. 1, písm. b) dekretu č. 95/1945 Sb., se považují úroky za příslušnou dobu za vyrovnány. Částku, o kterou bylo takto na úrocích z dluhopisů starých emisí vyplaceno méně, než by jinak vyplaceno býti mělo, odvedou dlužníci ze starých emisí do státní pokladny.

(1) O cenných papírech, které podléhaly povinnosti přihlašovací podle oddílu III dekretu č. 95/1945 Sb., lze zahájiti umořovací řízení podle zákona ze dne 11. prosince 1934, č. 250 Sb., o umořování listin, jen, dá-li k tomu souhlas ministerstvo financí. Byl-li vyzývací edikt již uveřejněn, vydá se umořovací usnesení jen, prokáže-li navrhovatel splnění uvedené přihlašovací povinnosti. Soud jej k tomu vybídne zároveň s výzvou podle § 15 zákona č. 250/1934 Sb. Souhlas ministerstva financí k pokračování v řízení nahrazuje takový průkaz.

(2) Při počítání ohlašovací lhůty v umořovacím řízení o cenných papírech, na něž se vztahuje odstavec 1, se pokládá den, od kterého se na cenné papíry druhu, o nějž v daném případě jde, a jejich kupony nekonají žádné platy, nikoliv však den dřívější než den 31. prosince 1947, za den splatnosti pohledávky z listiny (§ 11 zákona č. 250/1934 Sb.). K žádosti soudu vydá o tomto dni potvrzení Poštovní spořitelna.

Cenné papíry, které pro nesplnění přihlašovací povinnosti propadly ve prospěch státu podle § 18, odst. 1 dekretu č. 95/1945 Sb., nebyly však odvedeny na účet propadlých cenných papírů, jsou neplatné. Poštovní spořitelna pořídí za součinnosti vydatelů jejich seznam, který může býti uveřejněn v Úředním listě, po případě i v Oznamovateli umořovaných a ztracených listin. Od zavázaného může býti požadováno, aby vydal státu za cenný papír zařazený do seznamu cenný papír náhradní.

(1) Nárok na výplatu jistiny, úrokové premie a výher státních stavebních losů zanikne, nebude-li státní stavební los (obligační nebo výherní list) předložen k výplatě do dne 31. prosince 1949.

(2) Je-li o státních stavebních losech (obligačních a výherních listech) vedeno soudní umořovací řízení, zanikne nárok na výplatu, nebude-li soudní umořovací usnesení předloženo k výplatě do tří měsíců ode dne, kdy nabylo právní moci; ani v těchto případech však nárok nezanikne dříve než dnem 1. ledna 1950.

(1) Ve vložkách železniční knihy o drahách, jejichž vlastníkem jest stát (železniční správa), vymaže soud, vedoucí železniční knihu, z úřední moci s odvoláním na tento zákon zástavní práva, zapsaná v prvním oddělení listu závad.

(2) O provedeném výmazu zpraví soud jedině ministerstvo dopravy (na Slovensku pověřenectvo dopravy). Doručovat příslušná usnesení hypotekárním věřitelům nebo opatrovníkům pro ně ustanoveným není zapotřebí.

Ministr financí může v dohodě s věcně příslušným ministrem stanoviti nařízením, že ustanovení §§ 21 až 25 zcela nebo zčásti platí obdobně také o pevně zúročitelných cenných papírech, vydaných průmyslovými podniky do 31. prosince 1945, a to bez újmy ustanovení zákona ze dne 11. března 1948, č. 51 Sb., o úpravě některých finančních poměrů národních podniků průmyslových a potravinářských.

Právní jednání, písemnosti a úřední úkony, potřebné k provedení tohoto zákona, jsou osvobozeny od poplatků, daně z obchodu cennými papíry a dávek.

Zrušuje se platnost, po případě použivatelnost všech předpisů, které odporují tomuto zákonu, zejména vládního nařízení ze dne 24. února 1943, č. 56 Sb., o úročení některých dlouhodobých zápůjček a o úročení zástavních listů a jiných bankovních dlužních úpisů.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr financí v dohodě s ministry dopravy a spravedlnosti a ostatními zúčastněnými členy vlády.

Gottwald v. r.

Dr. John v. r.

Zápotocký v. r.

Kabeš v. r.